Moskevská pohádka o vítězství: Krym bez proudu, továrna v plamenech a rubl na kapačkách

Ruská výroba řízených střel dostala v pondělí přes den ránu, ze které se jen tak nevzpamatuje. Továrna ve Voroněži, která dodávala tranzistorové sestavy pro naváděcí a řídící jednotky řízených střel s plochou dráhou letu Iskander-K a Kh-101 a systémů Pancir, zachvátily plameny. Záběry natočené na telefon přímo z jedoucího autobusu ukazují rozsah škod – továrna je podle dostupných informací prostě pryč.

Ze záznamu průmyslových kamer byl identifikován třetí dopadající projektil a podle dostupné analýzy se nejpravděpodobněji jedná o britskou střelu Storm Shadow v exportní nebo prodloužené verzi.

To klade zajímavou otázku o tom, odkud přesně F-16 střely odpalovaly, protože standardní dostřel exportní varianty na dosah Voroněže nestačí. Ať tak či onak, Kreml vsadil na to, že Kyjev bude mít v zimě příliš málo protiletadlových střel na odražení balistických raket – a Ukrajina na to reaguje tím, že mu rovnou bere schopnost ty rakety vyrábět.

Zatímco minulý týden jsme sledovali logistický kolaps na silnicích, tento týden Ukrajina přidala nový rozměr: útok na elektrorozvodnou síť. Transformátorová stanice Nasona byla úspěšně zasažena a Krym se ocitl v režimu omezení odběru elektřiny po celém poloostrově. Město Kerč – ležící hned u Kerčského průlivu a tamního mostu – přitom hoří nepřetržitě posledních několik dnů; zasažena byla místní elektrárna i také ropné sklady.

Zásobníky na ropné produkty na úzkém výběžku u Kerče vzaly za své a Ukrajina nejeví žádné známky toho, že by měla přestat. Dva miliony lidí na poloostrově se tak potýká s tím, že nemají benzin, nemají jistotu elektřiny a podle ministerstva obrany Ukrajiny to teprve začíná.

Ruská státní agentura TASS hlásila přes devět set aut čekajících ve frontě na Kerčský most, přičemž čekací doba na straně Kerče dosahovala tří hodin - a to kvůli manuálnímu prohledávání každého vozidla. Ukrajina zatím most záměrně neboří, a to ze zcela pragmatického důvodu: přechod teď slouží především jako úniková cesta pro ty, kteří chtějí poloostrov opustit. 

Podle dostupných vyjádření Ukrajina svým vlastním občanům stále žijícím na Krymu doporučuje evakuaci. Logika je prostá – aby šlo poloostrov efektivně izolovat, musí z něj nejdřív odejít ti, kteří tam být nechtějí nebo tam nepatří. Dokud fronta aut nemizí a Krym se nevyprázdní od těch, kteří odejít chtějí, most svůj účel plní. A pak, jak naznačují různé analýzy, bude jeho osudem nejspíš to, co čekalo ostatní přemostění v regionu. Těšíme se!

Velmi vlivný ruský vojenský bloger a bývalý pilot Fighterbomber se tentokrát proslavil způsobem, který mu nepřidal na popularitě v domácím prostředí. Poté, co byly zásobníky v Kerči znovu dozásobeny ropnými produkty, rozhodl se - jistě v dobré víře - veřejně uklidňovat své čtenáře.

Oznámil, že nádrže jsou opět plné a zásobování Krymu bude zajištěno. Jenže příspěvek nečetli jen ustaraní Rusové. Ukrajinské dronové síly reagovaly poděkováním za cennou zpravodajskou informaci a ihned na čerstvě plné zásobníky zaútočily.

Ostatní ruští vojenští blogeři jsou na Fighterbombera pochopitelně naštvaní. On se brání po svém – cituji volně: „Domácí internetoví válečníci po přečtení ukrajinských příspěvků rozhodli, že jsem osobně bombardoval Kerč. Oznamuji: jděte všichni do prd.le.“ Mezitím však už dostal poděkování i od Ukrajinské armády.

To člověka vždycky potěší, když se zuřivý nepřítel projeví jako pitomec, že?

Záporožská fronta poskytla tento týden vzácný vizuální zážitek: ukrajinskými řízenými pumami byl zničen most vzdálený pouhých 15 km od kontaktní linie, který zásoboval ruské jednotky v okupovaném Záporoží. Záběry dopadu ukazují mohutnou explozi a most, který zjevně neodolal.

Místní Rus, který se vydal zkontrolovat stav mostu osobně a dokumentoval to videem, riskuje hněv matičky Rusi. Snad se mu nic nestane. Ba ne, je mi to úplně jedno.

Ukrajina tento týden předvedla, že nestačí zničit most – musíte zničit i vybavení, které by ho mohlo opravit. Ruský tým vyslaný spravit dříve zasažený železniční most na Krymu narazil na nepříjemné překvapení: ukrajinský dron byl na už na místě. Záběry ukazují, jak Ukrajinci likvidují stavební mechanizaci i jeřáb. Jsou ti lidé skutečně tak naivní?

Logika tohoto přístupu je jasná – pokud Rusko nemá čím opravit přerušená spojení, jsou vyřazena trvale, nikoliv jen dočasně. Ukrajinskými drony přitom byl zasažen jak železniční most přes kanál, inženýrská technika, tak i vlaková souprava v okolí. Kerčský průliv, Čonharský most, železniční tratě, silniční mosty – Krym se zkrátka metodicky mění v ostrov. Přesně tak, jak bylo Rusům slíbeno.

Ruská armáda přišla po pěti letech války s dalším geniálním vynálezem v oblasti ochrany zásobovacích kamionů: přivařením klece na střeše, lidově zvaným „cope cage". Tato inovace, která jako vždy nepomůže, doprovází ruské zásobovací kolony na cestě mezi Melitopolem a Džankojem, kde Čonharský most nahrazují stále znovu budované – a stále znovu ničené – pontonové přechody.

Pontonový most s sebou přináší vlastní problém: zásobovací kamiony musejí výrazně zpomalit, projet jeden po jednom, a tím vytvářejí přesně tu frontu, jakou dronaři milují. Na videu, které tento týden koluje, je zachyceno snad nejlépe ilustrující shrnutí ruského válečného úsilí: zásobovací vozidlo s ozbrojeným doprovodem na korbě, vybaveným protiletadlovým kanónem, jehož jediným úkolem je sestřelit dron. Jakmile přiletěl, ozbrojený doprovod okamžitě opustil svůj post a utekl do lesa. Vozidlo dostalo zásah. Další komentář snad není potřeba.

Zatímco se Kerč proměňuje v trvalou ohnivou show a Krym bojuje s výpadky elektřiny i absencí benzinu, ruská turistka z Moskvy přijela vlakem na krymské nádraží a natočila svou stížnost na chybějící nástupiště u peronu. Video se okamžitě stalo hitem. Žena překonala Kerčský most a dorazila do aktivní válečné zóny, kde ji čeká absence elektřiny, vody, internetu a pohonných hmot – a to je teprve začátek její dovolené.

Plakáty varující před uzavřením plážové sezóny, které Ukrajina vydala po útocích na Krym, zjevně cestovní zápal části ruské populace neztlumily. Jde o podobné lidi, kteří nevěděli, proč u pump chybí benzin. Je to poněkud tragikomický obraz národa, který si stále nedokáže spojit dohromady, co jejich vláda dělá a co z toho pro ně osobně plyne.

Ruský akciový trh tento týden přinesl výsledky, které by znepokojily i toho největšího optimistu: akcie Gazpromu klesly pod 100 rublů, tedy na nejnižší hodnotu od roku 2009, a ruský trh jako celek se propadl na nejhorší úroveň od března 2023 – celkem o dvacet procent od začátku roku. Pětileté grafy přitom ukazují, že oproti době před válkou ztratil ruský trh skoro padesát procent hodnoty.

Za propadem stojí mimo jiné to, co Bloomberg popsal jako injekci téměř pěti bilionů rublů – přibližně 68 miliard dolarů – do bankovního sektoru prostřednictvím repo operací. Mechanismus je jednoduchý a zároveň děsivý: centrální banka tiskne peníze, aby vykoupila špatné úvěry komerčních bank, ty za uvolněné prostředky nakupují ruské státní dluhopisy a tím financují válku. Výsledkem je devalvace rublu, inflace a masový výprodej ze strany čínských, saúdských a indických investorů, kteří správně usoudili, že taková centrální banka signalizuje zoufalství, nikoliv stabilitu. 

Vůdce ruských komunistů navrhl jako řešení jednoduše zkonfiskovat úspory občanů a podniků, protože „130 bilionů rublů v bankách jen leží". Internacionála hraje, soudruzi.

Příběh týdne má jasného vítěze a tím je prezident Zelenskyj. Ukrajinský prezident ukázal, jak vypadá efektivní geopolitický poker. Poté, co Rusko po ztrátě Starlinku začalo podél ukrajinské hranice stavět převaděče signálu na území Běloruska – sloužily k přesnějšímu navádění dronů Šáhed na civilní cíle na Ukrajině – dal Zelenskyj Lukašenkovi sedmidenní ultimátum: převaděče vypnout nebo strhnout, jinak je Ukrajinci zničí svými drony. Lukašenko je - zdá se - rozumný člověk, když údajně zařízení vypnul za necelé tři dny.

Lukašenkova obhajoba tohoto kroku měla až filozofický nádech: proč bychom šli do války s Ukrajinou, říkal, když tam jsou jen traktoristé, dojičky a normální chlapi, kteří s námi bojovat nechtějí?

Pragmatická odpověď zní: protože Lukašenko velmi dobře ví, co by Kyjev udělal s běloruskými rafinériemi, jakmile by k tomu dostal záminku. A záminky se mu právě nedostalo. Zelenskyj potvrdil, že k 22. červnu převaděče signálu přestaly na území Běloruska fungovat, a situaci nadále sleduje. Zdá se, že Minsk pochopil, kde leží hranice jeho vojenské „solidarity“ s Moskvou. Veliká paráda!

Sečteno a podtrženo: Uplynul týden, kdy se Rusko ocitlo pod tlakem na všech frontách najednou. Továrna na součástky pro řízené střely ve Voroněži je pryč, Kerč hoří už několik dní, Krym nemá elektřinu ani benzin a Lukašenko přestal Putinovi pomáhat navádět drony na ukrajinské civilisty – protože se bojí o své rafinérie víc, než se bojí Putina.

Ruský akciový trh se propadá na úrovně z doby zahájení války, centrální banka tiskne peníze a komunisté navrhují znárodnit úspory obyvatel. Ruský vojenský bloger omylem navedl drony na čerstvě naplněné zásobníky. Ozbrojený doprovod před dronem utekl do lesa. A ruská turistka přijela na Krym na dovolenou. Už aby ta zas.aná válka skončila. Do té doby: Sláva Ukrajině!

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy a každou sobotu dostanete týdenní výběr z ruských blamáží a neúspěchů! Díky moc.