Senátní výbory se ve středu budou zabývat zákonem o elektronické evidenci tržeb včetně změny zdravotních benefitů. Předseda Ústavně-právního výboru Tomáš Goláň chce navrhnout jejich úplné odstropování a současně doplnit jasné mantinely proti zneužívání. Změnu staví jako administrativně jednodušší řešení, které má firmám usnadnit podporu zdraví zaměstnanců.
Předseda Ústavně-právního výboru Tomáš Goláň (ODS), profesí daňový poradce, chce při projednávání navrhnout zrušení ročního limitu zdravotních benefitů. Sněmovnou schválené znění jejich stávající strop ponechává. Goláň argumentuje i administrativně: po zrušení limitu by zaměstnavatelům odpadlo průběžné hlídání, kolik z něj už jednotliví zaměstnanci vyčerpali.
Goláň navrhuje limit pro zdravotní benefity odstranit a současně jasně vymezit, co zdravotním benefitem být nemůže. Kontrolu proti zneužívání by tak doplnil negativní výčet služeb, které zdravotní, léčebný, hygienický nebo obdobný charakter nemají.
„Není podle mě systematické, aby stát odstranil limit u volnočasových benefitů, ale podporu zdraví dál držel pod stropem. Chci proto zdravotní benefity odstropovat jako celek a současně zachovat jasná pravidla proti zneužívání,“ říká Goláň.
Jeho návrh míří přímo na roční limit zdravotních benefitů. Pokud by byl přijat, zdravotní benefity by už nebyly omezené stropem, ale dál by musely splnit zákonné vymezení. Z pohledu firem by tak odpadla jedna z hlavních administrativních povinností spojených s jejich poskytováním.
„Nejde jen o daňové zvýhodnění. Prevence, včasný záchyt onemocnění, léčba nebo rehabilitace pomáhají lidem zůstat zdraví a pracovně aktivní. Dává smysl vytvořit pro takovou podporu co nejširší prostor,“ říká Goláň.
„Současně musí být jasné, že zvýhodnění nepatří službám, které se zdravím ve skutečnosti nesouvisejí. Proto návrh doplňuje negativní výčet,“ dodává.
Sněmovna současně schválila zvláštní režim pro vybraná preventivní plnění, například nadstandardní preventivní prohlídky, diabetický či onkologický screening, vyšetření kardiovaskulárního rizika, některá očkování a související diagnostiku. Goláňův návrh tento režim nemění.
Zdravotní nepeněžní benefity jsou dnes pro zaměstnance osvobozeny od daně z příjmů a odvodů pojistného do ročního limitu 48 967 korun, tedy do výše průměrné mzdy pro rok 2026. Goláňův návrh by tento limit zrušil, takže by bez stropu mohly být i legitimní zdravotní služby mimo zvláštní preventivní seznam.
Politicky je spor citlivý i kvůli tomu, že vládní návrh počítá s odstraněním limitu u volnočasových benefitů, zatímco u zdravotních benefitů má strop zůstat. Goláň navrhuje tento rozdíl odstranit.
„Je těžko pochopitelné, proč má stát uvolňovat režim pro volnočasové benefity, ale u zdravotních benefitů dál držet limit. Pokud má být něco skutečnou prioritou, pak je to zdraví zaměstnanců,“ říká prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu a viceprezident Hospodářské komory Tomáš Prouza.
Z pohledu zaměstnavatelů by odstranění limitu otevřelo prostor pro širší podporu zdraví. Bez stropu by mohly být zdravotní benefity poskytovány podle skutečných potřeb zaměstnanců a jednoduchost pravidel by podle zastánců změny mohla zvýšit ochotu firem posílat do zdravotního systému další soukromé peníze.
Právě jednoduchost a předvídatelnost režimu může podle zastánců návrhu rozhodnout o tom, zda zaměstnavatelé podporu zdraví rozšíří. Odstranění stropu by zrušilo hranici, nad kterou už dnes daňové zvýhodnění zdravotních benefitů neplatí.
Praktický význam by to mělo například u psychologické péče, rehabilitací, fyzioterapie nebo dalších zdravotních služeb, které nemusí spadat do zvláštního preventivního seznamu, ale mohou splnit podmínky zdravotního benefitu.
Jednodušší systém, více prostoru pro zdraví
Goláňův návrh nemění zvláštní režim vybraných preventivních plnění schválený Sněmovnou. Jeho jádrem je zrušení ročního stropu zdravotních benefitů jako celku a doplnění negativního výčtu, který má zabránit zneužívání daňového zvýhodnění.
„Tady nejde o spor o to, která služba je důležitější. Jde o to, aby stát neříkal, že několik vyjmenovaných forem péče může být bez limitu, zatímco ostatní legitimní zdravotní benefity musí zůstat pod stropem,“ říká Prouza.
Podle Prouzy bude pozitivní seznam vždy neúplný. Zdravotní a preventivní péče se vyvíjí a hranice mezi jednotlivými typy služeb se posouvá. Odstropování zdravotních benefitů jako celku podle něj dává firmám i zaměstnancům větší prostor reagovat na skutečné potřeby a může do péče o zdraví přivést další soukromé peníze.
O zákonu má 19. srpna hlasovat plénum Senátu. Pokud Senát přijme pozměňovací návrh, bude o jeho znění znovu rozhodovat Poslanecká sněmovna. Účinnost zákona je navrhována od 1. ledna 2027.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky!
