KOMENTÁŘ MARKA KERLESE | Nejde o to vyvolávat paniku, ale spíše se zamyslet nad tím, co je pro nás skutečnou prioritou. Tak by se dala shrnout aktuální zpráva Světové meteorologické organizace o stavu globálních vodních zdrojů. Kdo si myslí, že Česka se závěry této zprávy netýkají, hluboce se mýlí.
V Česku kvůli dlouhodobému nedostatku srážek stále víc ubývá voda v přehradách. Například hladina přehrady v Římově, která už dosáhla historického minima, nadále klesá o zhruba osm centimetrů denně. A to se jedná o hlavní zdroj pitné vody pro většinu obyvatel jižních Čech. Meteorologové přitom ani na příští dny nepředpokládají žádné vydatnější srážky.
Dalo by se proto předpokládat, že se téma sucha a nedostatku srážek stane i jedním z nejdůležitějších témat nadcházejících komunálních voleb. Nikoliv snad v tom smyslu, že by starosta malé jihočeské obce měl rozhodovat o formě globálního boje proti změně klimatu.
Spíš jde o to, že sucho se začíná dotýkat každého z nás, byť to možná každý (zatím) nepociťuje fatálně. A i když může příští měsíc možná začít pršet a v zimě napadne sníh, pokud bude současný vývoj počasí pokračovat, se suchem a nedostatkem vody to bude rok od roku horší.
Je proto zcela na místě ptát se kandidátů v komunálních volbách, jak chtějí řešit sucho ve městech, investovat do změn v kanalizačním systému, sázet zeleň, bránit rychlému odtékání dešťové vody nebo řešit nouzové zásobování vodou.
Nic takového se prakticky neděje. Žádné volební téma to není. Přitom se klimatická změna, ať už jsou její příčiny jakékoliv, projevuje v podobě sucha zcela konkrétně na konkrétních místech v Česku, nejde o žádný vzdálený jev odněkud ze Sahary.
Voda jako volební téma
Zemědělci kvůli nedostatku potravy vybíjejí dobytek, obcím vysychají lokální zdroje a přecházejí na centrální zásobování, energetici upozorňují na to, že bez dostatku vody nelze dlouhodobě ani vyrábět energii nezbytnou pro průmysl a chod státu.
Voda je prostě základem prostého života, nejen blahobytu, neobejdeme se bez ní. Přesto, jak potvrzuje kampaň před komunálními volbami, zřejmě všichni věří, že žádná komunální opatření v boji proti suchu nebudou potřeba.
Prostě začne zase pršet nebo padat sníh, nádrže se naplní a na sucho rychle zapomeneme. Možná se tak skutečně stane. Tedy doufejme.
To ovšem nic nemění na tom, že pokud bude pokračovat ráz počasí, známý z posledních let, drobné výkyvy nás nezachrání. Stejně nakonec nezbyde nic jiného než začít brát nedostatek vody opravdu vážně. A to i na (a možná především) komunální úrovni.
Důkazem je mimo jiné již zmíněná aktuální zpráva Světové meteorologické organizace (WMO). Tuto organizaci rozhodně nelze považovat za žádný radikálně ekologický spolek, i tak ale její varování působí skutečně katastroficky.
Rezervy ubývá
Zpráva o stavu globálních vodních zdrojů především konstatuje rapidní úbytek zásob sladké vody na celé zeměkouli. Tyto zásoby v podobě ledu slouží právě jako určitá rezerva pro případ nedostatku srážek a sucha.
V posledních 10 letech se ale tato celosvětová zásoba rychle snižuje a loňský rok byl už čtvrtým rokem po sobě, kdy naprosto každá větší ledovcová oblast na světě ztratila část své hmoty.
„Tyto pomalu se obnovující zásoby lze považovat za úsporný účet planety: nárazník, který tlumí špatné roky, aby jediné sucho nevedlo okamžitě k vodní krizi,“ uvedla v tiskové zprávě generální tajemnice WMO Celeste Sauloová. V současné době se ale svět podle ní nachází v procesu rychlého vyčerpávání této rezervy.
I když má úbytek ledu celoplanetární důsledky, pro Česko a celou střední Evropu jsou však důležité i další části zprávy Světové meteorologické organizace, týkajících se třeba podzemních vod.
Téměř dvě třetiny dlouhodobě monitorovaných vrtů, včetně těch v Evropě, vykazovaly loni hodnoty „mimo historický normál“. I u nás tedy zásob vody ubývá.
Přibývá extrémů
Aktuálně největším problémem jsou ale podle WMO extrémní výkyvy počasí. Zatímco na jedné straně trápí velkou část planety opakované sucho, jinde lidé čelí extrémním srážkám.
Týká se to nejen Asie nebo Afriky, ale i evropských regionů. A nemusíme chodit daleko. Zatímco takřka přesně před dvěma lety kvůli extrémním srážkám přetekla přehrada v jihočeském Husinci, dnes je zásobní prostor přehrady naplněn jen ze 13 procent, což je absolutní historické minimum. A to se jedná o nádrž sloužící také jako zásobárna pitné vody.
To vše ukazuje, že občasné silné srážky ani povodně neřeší dlouhotrvající následky dlouhodobého sucha. Stejně jako další extrémy počasí, které se dnes podle WMO vyskytují mnohem častěji než v minulosti.
Nedostatek sladké vody se tak může stát skutečně akutním problémem ohrožujícím samotnou podstatu života společnosti. A to i na té nejnižší, komunální úrovni.
Místo toho se ve volbách řeší výstavba dalších dálnic a obchodních center, paradoxně zabírající další část půdy, schopné ještě zadržet nějakou vodu.
Mělo by se to rychle změnit. Nikoliv kvůli nějakým „ekolevičáckým výmyslům“, ale prostě proto, že bez vody se prostě nedá žít. Natož budovat nějaký blahobyt. Ani ta nejvyspělejší umělá inteligence za nás tuto otázku nevyřeší. Musíme ji vyřešit sami.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky moc.
