KOMENTÁŘ MARKA KERLESE | Řada vrcholných politiků i odborníků předpovídala před patnácti lety Šumavě kvůli „přechodu na divočinu“ totální zkázu a úbytek turistů. I když se stal pravý opak, nikdo z těch, kteří tehdy strašili přírodní katastrofou, chybu nepřiznal. Proč? Trocha sebereflexe by do budoucna neuškodila.
Pražský novinář a radikální odpůrce samovolné obnovy lesních systémů na Šumavě Ivana Brezina popsal v roce 2012 svůj dojem z návštěvy tohoto národní parku jako traumatizující zážitek. Experiment s ponecháním velké části šumavských horských smrčin bez zásahu člověka se podle něj minul účinkem a jeho tvůrci by měli nést odpovědnost.
„Žádná ‚samovolná obnova lesa‘ ani ‚velebné divadlo přírody‘ se nekoná. Prostě průšvih – experiment nevyšel. Abyste si toho všimli, nemusíte mít ekologické ani lesnické vzdělání. Stačí jen jít s otevřenýma očima a dívat se kolem sebe,“ napsal mimo jiné tehdy Ivan Brezina. Výslovně zmínil například uschlé prameny Vltavy i fakt, že podle něj „lány mrtvých stromů vyhánějí turisty, na kterých jsou obyvatelé Šumavy existenčně závislí“.
Nic
proti tomu. V jedné věci měl Ivan Brezina určitě pravdu – nejlepší
způsob, jak se přesvědčit o stavu přírody na Šumavě, je nazout pohorky nebo sednout na kolo a vyrazit na osobní prohlídku. Pokud
by to odpůrci bezzásahového režimu (nejen Brezina) udělali dnes,
museli by prostě a jednoduše přiznat, že se mýlili.
Chvilku to trvalo (v přírodě to tak prostě bývá), ale samovolná obnova lesa se na rozdíl od jejich představ povedla. A to možná s až překvapivou účinností. Každý se o tom může přesvědčit. My Jihočeši zvlášť, protože to máme na Šumavu „kousek“.
Na pramenech Vltavy dnes prakticky nikdo nepozná, že tam ještě nedávno řádil kůrovec, podobně impozantně a až nečekaně rychle se obnovil porost kolem Modravy, pod Třístolíčníkem nebo Plechým – prostě takřka všude, kde kdysi politici jako Miloš Zeman, Václav Klaus, Tomáš Jirsa nebo hejtmani Jihočeského kraje jako Zimola a Zahradník předpovídali totální devastaci a vznik „měsíční krajiny“. To se evidentně nestalo.
A stejně to dopadlo s předpokládaným úbytkem turistů. Šumava je jich nejen v létě (každý se o tom může sám přesvědčit) plná, vysoké návštěvnosti pak odpovídají i vysoké ceny za ubytování a místní gastronomie. Apokalyptické vize politiků Miloše Zemana, Václava Klause, Jana Stráského, již zmíněného novináře Ivana Breziny a dalších se tedy ani zdaleka nenaplnily. Není čas na to, aby exprezident Zeman napsal knihu s názvem „Jak jsem se mýlil na Šumavě“?
Místo měsíční krajiny divočina
Nikdo se nechce vysmívat těm, kteří se v odhadu vývoje lesních ekosystémů na Šumavě mýlili. Mýliti se je lidské. A běžné. Každý má nějaké máslo na hlavě. Jak ostatně říká sám Miloš Zeman – „jen blbec nemění své názory“.
To, co ale v souvislosti se Šumavou evidentně chybí, je po takřka 20 letech detailní zhodnocení toho, co někteří politici a odborníci na Šumavě předpokládali a co se ve skutečnosti stalo. Nejen z přírodního, ale i socioekonomického a společenského hlediska. Bez urážek, osobních výpadů, prostě jen střízlivé zhodnocení.
I když se například horské smrčiny na Šumavě evidentně rychle vzpamatovaly a nabízí dnes návštěvníkům úchvatné přírodní divadlo, nevyřčenou otázkou zůstává, zda si Česko jako země může dovolit ponechat tak velké množství dřevní hmoty k zetlení jen pro potřebu ochrany přírody a sledování přírodních procesů.
Jak
například upozornil již před lety v rozhovoru s INFO.CZ Tomáš Pařík
z Asociace lesnických a dřevozpracujících podniků, dřevo
je prakticky jedinou obnovitelnou surovinou, kterou máme v Česku k
dispozici. A pokud tedy omezíme její využívání, například pro
potřeby stavebnictví, musíme ji nahradit materiálem dováženým ze zahraničí, nebo jinými surovinami, dnes typicky na bázi plastických hmot. A to evidentně ochraně klimatu neprospívá.
To všechno jsou otázky, kterými bychom se měli pečlivě zabývat. I té samotné diskusi a její serióznosti by ale velmi prospělo, kdyby ti, kdo předpokládali na Šumavě vznik měsíční krajiny a úbytek turistů, přiznali svůj omyl. Ivan Brezina na závěr svého tehdejšího apokalyptického textu jmenuje údajné konkrétní viníky nepovedeného šumavského experimentu, na které bychom „při pohledu na lány mrtvých stromů“ neměli zapomenout.
A předkládá výčet: Vratislav Vozník, Mojmír Vlašín, Jana Konopová, Vladimír Just, Pavel Bezouška, Ivona Matějková, Jaromír Bláha, Petr Ješátko, Ladislav Miko, Libor Ambrozek, Martin Bursík, František Krejčí, Alois Pavlíčko...
Dnes se ukazuje, že všichni jmenovaní k žádné měsíční krajině nepřispěli, ani nevyhnali turisty, ale naopak podpořili takový způsob ochrany přírody, který je jako ukázka přirozené obnovy lesa pro statisíce návštěvníků velkým lákadlem. Možná by proto neškodilo, viděno Brezinovým pohledem, také zmínit některá konkrétní jména lidí jako Zeman, Klaus a další, kteří by dnes měli normálně, lidsky a přirozeně přiznat, že se ve své prognóze mýlili. Nic víc, nic míň.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
