V Horních Rakousích budou moci myslivci od července zastřelit podezřele se chovajícího vlka i bez předchozí snahy zvíře zaplašit. Podle některých českých odborníků se to může negativně projevit na chování vlků na české straně hranic.
Vlci po svém návratu do české přírody vzbuzují emoce. Ochranáři jejich návrat vítají, mimo jiné proto, že regulují počty přemnožené vysoké zvěře.
Část myslivců a zejména chovatelů hospodářských zvířat však tvrdí, že rozšíření vlků je v dnešních podmínkách spíše hrozbou než přínosem. A volá po jejich přísnější regulaci.
Rakouská spolková země Horní Rakousy, na severu přímo sousedící s Českou republikou, se nyní rozhodla vyhovět těm, kteří se vlků obávají. Přestože vlk i nadále zůstane chráněným zvířetem, od července odpadne několik důležitých podmínek pro jeho odstřel.
V Horních Rakousích dosud platilo (podobně jako v Česku), že zastřeleni mohou být pouze vlci s takzvaně podezřelým chováním vůči lidem, a to navíc až poté, co selžou opakované pokusy o jejich zastrašení a zahnání.
Teprve když ani zastrašování nepomůže (v rakouském případě minimálně dvojnásobné) a vlk se v časovém horizontu čtyř týdnů znovu vrací tam, kde by se vzhledem k přítomnosti lidí vyskytovat neměl, mohou příslušné úřady povolit jeho odstřel. A právě tato podmínka nyní v Horních Rakousích padla.
Odstřel bez zastrašování
Od 1. července už nebude opakované zastrašování nutné. Pokud myslivci vyhodnotí zvíře jako nebezpečné, mohou ho zastřelit hned.
„Zejména v případě nápadných jednotlivých zvířat – rizikových vlků, kteří záměrně vyhledávají blízkost k lidem – je rychlý zásah klíčový,“ zdůvodnila opatření hornorakouská zemská radní pro zemědělství za lidovou stranu (ÖVP) Michaela Langer-Weningerová.
Nově bude podle ní také povoleno používání nočních zaměřovacích pomůcek na lov nebezpečných vlků. Ti mohou být zastřeleni až do deseti kilometrů od místa, kde byl jejich výskyt vyhodnocen jako rizikový.
Je přitom třeba připomenout, že se jedná o vlky pravidelně překračující hranici z Rakouska do Česka a naopak. Prakticky všichni vlci ze čtyř smeček, které jsou pozorovány v Horních Rakousích, žijí na Šumavě či v Novohradských horách a jejich předhůří.
Českým ochranářům se proto hornorakouské opatření vůbec nelíbí. A to hned z několika důvodů.
„Když loví celá smečka, dokáže většinou ulovit například jelena. Jakmile je ale zastřelen jeden z rodičovského páru, mladí vlci se z nedostatku jiných možností soustředí na snadnější kořist, jako jsou ovce a další hospodářská zvířata,“ řekla INFO.CZ Josefa Krausová z Hnutí Duha.
Klidně se tak podle ní může stát, že se částečné uvolnění pravidel pro odstřel vlka na rakouské straně hranic negativně projeví na škodách, které mohou vlci způsobit v sousedním Česku.
Útoky vlků na člověka
Dle dostupných věrohodných záznamů nebyl ve středoevropském regionu již víc jak dvě století zaznamenán žádný smrtelný útok vlka na člověka. Poslední případ pochází z roku 1848 v Rudě na Rakovnicku, kde vlčice nakažená vzteklinou pokousala několik lidí. V hojně medializovaných kauzách, jako byla například ta z roku 2018 v Řecku, se nakonec ukázalo, že člověka nezabil vlk, nýbrž feralizovaný (zdivočelý) pes.
Krausová navíc tvrdí, že rakouské opatření je diskutabilní i z jiných důvodů. Zatímco například rysi jsou kvůli charakteristickému zbarvení jeden od druhého poměrně snadno rozeznatelní, rozeznat jednoho vlka od druhého je mnohem složitější, někdy i nemožné.
Myslivec ve snaze zastřelit v desetikilometrovém okruhu šelmu, která se chovala podezřele, tak může snadno zabít jiné zvíře. Nebo to prostě svést na to, že se spletl. A o to možná podle některých ochranářů rakouským myslivcům v podstatě jde.
Bojí se vlci lidí?
V Česku, kde se počet vlků odhaduje dnes na několik stovek jedinců ve zhruba 40 smečkách, musí zatím myslivci využít před případným odstřelem všech možností, jak problémového vlka odradit od pohybu na rizikových místech nebo příliš blízko člověka. A to včetně uspání rizikového zvířete a jeho označení telemetrickým obojkem.
„Zatím jsme u nás měli jen dva případy mladých vlků, u kterých se zdálo, že ztratili strach z lidí, a proto se uvažovalo o odstřelu. V průběhu řízení se ale vlci paradoxně začali chovat normálně a k lidem už se nepřibližují,“ uvedla Krausová.
Českomoravská myslivecká jednota zatím neuvažuje, že by se inspirovala příkladem Horních Rakous a tlačila na politiky, aby více uvolnili pravidla pro odstřel vlků.
„Na druhou stranu je na místě otázka, zda vlk dnes patří do krajiny, která se zcela proměnila a tomuto zvířeti už nenabízí zdaleka tolik možností přirozeného úkrytu jako dříve,“ řekl INFO.CZ místopředseda ČMJ Petr Valenta.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
