Tři týdny napětí: Jak daleko Trump zajde?

Podle internetového deníku Kyiv Post stanovil americký prezident evropským lídrům tři týdny na to, aby přistoupili na podmínky ukrajinské kapitulace. Tato těžko uvěřitelná, ba přímo skandální informace se opírá o výrok Miky Aaltola, finského politologa a poslance Evropského parlamentu, který zastupuje Stranu národní koalice (součást Evropské lidové strany).

Aaltola na svém účtu sociální sítě X zveřejnil 19. února příspěvek, ve kterém konstatoval: „Spojené státy nám daly tři týdny na to, abychom se dohodli na podmínkách kapitulace Ukrajiny. Pokud tak neučiníme, Spojené státy se z Evropy stáhnou. Trump upřednostňuje bezpečnostní zájmy Ruska nyní i v budoucnu. Ať si za svůj nepořádek mohou sami. Máme tři týdny na to, abychom dospěli.“

Jakkoli ta slova zní varovně, už o pár dní později Aaltola, který původní příspěvek smazal, zněl mnohem optimističtěji. „Zprávy ze světa a z Ukrajiny vyvolávají v mnohých obavy. Osobně nevidím mnoho důvodů k obavám,“ napsal 21. února. „K nějakým bojům bude docházet, ale Finsko a skandinávské země mají silné armády. Na Ukrajině se také bojuje a podpora pokračuje. Odstrašující prostředky fungují a pravděpodobně se budou jen posilovat.“

V každém případě zprávy o možném stahování amerických vojáků z Evropy jsou natolik „výbušné“ povahy, že to nezůstalo bez povšimnutí. Na Aaltolova slova reagoval mimo jiné americký týdeník Newsweek, který připomíná, že podobných indicií o možném stahování zaznělo od Trumpovy inaugurace z různých zdrojů už více.

Například americký vojenský časopis „Stars and Stripes“ informoval koncem ledna, že prezident Donald Trump hodlá požadovat stažení 20 000 amerických vojáků z Evropy, navýšení vojenských rozpočtů až na 5 % z HDP a současně dotace na pokrytí zbývající americké vojenské přítomnosti na kontinentu.

Pro kontext dodejme, že v roce 2024 bylo v Evropě asi 65 000 trvale umístěných vojáků (z toho přibližně 35 000 v Německu) a další tisíce zde působily na základě rotace. Od ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 to bylo v Evropě celkem asi 100 000 vojáků.

Také televize NBC News deklarovala, že jedním ze zdrojů rostoucího napětí mezi americkými a ukrajinskými představiteli byla slova amerického ministra obrany Peta Hegsetha, který měl za zavřenými dveřmi oznámit, že Spojené státy „možná stáhnou z Evropy značný počet svých vojáků“.

Pokud tato slova zazněla, není jasné, co přesně znamenala. Může jít pouze o nátlakovou metodu, kterou se Trump a jeho lidé snaží Ukrajinu a Evropu donutit přistoupit na americko-ruská jednání. Ale mohou být také jasnou indicií, že USA v Evropě končí. Během své návštěvy Varšavy 14. února Pete Hegseth varoval spojence v NATO, aby se nedomnívali, že americká vojenská přítomnost na kontinentu „potrvá věčně“. Později v Bruselu dodal, že o počtu vojáků nebylo rozhodnuto.

Otázka přesunu amerických priorit z Atlantiku do Indo-Pacifiku není nová. S ohledem na mocenský vzestup Číny a Indie je přímo nevyhnutelná. Zatímco Evropa mocensky ztrácí, asijské mocnosti, jako například Čína, Indie nebo Indonésie, jsou na vzestupu. Ostatně už Barack Obama ve svém projevu před australským parlamentem v roce 2011 prohlásil, že „Spojené státy jsou pacifickou mocností a zůstanou zde“.

I Obamovi lze svým způsobem vytýkat jistou naivitu. Jeho pokus o zlepšení vztahů s Ruskem – známý jako „reset“ nebo „restart“ – přišel poté, co Rusko v roce 2008 podniklo invazi proti Gruzii. A už tehdy bylo zřejmé, že ruské ambice jsou na vzestupu, byť Obama – a s ním i evropští vůdci – toto odmítali přijmout.

Rozpačitá byla také reakce zemí NATO na ruský zábor Krymu a východní Ukrajiny. Nicméně právě v reakci na rostoucí obavy evropských spojenců Obama oznámil, že Spojené státy budou investovat do rozšíření své vojenské přítomnosti v Evropě, mimo jiné došlo k posílení rotace obrněných a výsadkových brigád do Polska a pobaltských států.

A byl to naopak Donald Trump, který během svého prvního volebního období kritizoval NATO a dle vyprávění Johna Boltona, poradce pro národní bezpečnost (2018-2019), reálně zvažoval vystoupení ze Severoatlantické aliance.

To se sice nestalo, ale krátce před svým odchodem z Bílého domu v roce 2021 Trump nařídil odchod 12 000 amerických vojáků z Německa, přičemž část z nich měla být přemístěna do jiných oblastí v Evropě a část zpět do USA. Tento plán nakonec nebyl uveden v platnost, protože Trump nebyl znovu zvolen a nový prezident Joe Biden jej zrušil.

Důvodem, proč se nyní opět spekuluje o stahování amerických vojáků z Evropy je, že Rusko během jednání v Rijádu vzneslo požadavek, aby USA stáhly své jednotky z východoevropských zemí – přesně z těch, které Obama posiloval.

Vezmeme-li dále v úvahu, že Trumpova administrativa přistoupila na bezmála všechny klíčové ruské podmínky pro vyjednávání, včetně toho, že Ukrajina nebude členem NATO a že Rusko nebude nazýváno agresorem, bylo by naivní předpokládat, že stažení amerických vojáků z Evropy je nereálné.

Uvidíme za tři týdny. Třeba se ukáže, že Mika Aaltola jen šířil poplašnou zprávu. Pokud ale dojde k naplnění jeho slov a Evropa bude konfrontována s požadavkem na kapitulaci Ukrajiny, přestaňme se divit. Evropa měla dost času na to, aby si uvědomila, že pro Spojené státy za Donalda Trumpa představuje pouze finanční břímě. Trump v Evropě nevidí strategického partnera; uznává pouze sílu. A tu nachází jinde. Mimo jiné u diktátorů typu Vladimira Putina.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.