Ruce pryč od zdanění vína! Proč ve vládě vždycky vyhraje moravská lobby?

O tom, že by i nadále měli mít výrobci jednoho alkoholického nápoje tak razantní výhodu nad výrobci jiných nápojů s obsahem této omamné látky, se zkrátka česká vláda odmítá bavit. Bude to tak, a basta! Smiřte se s tím. 

Nový kabinet sice hodlá v nějaké moderní formě znovu zavést elektronickou evidenci tržeb (aby nedocházelo k daňovým únikům) a postihovat zaměstnávání lidí na černo, zdanit vinaře ale z nějakých (nepochopitelných) důvodů odmítá. I když by to podle mnohých odhadů mohlo přinést do státní pokladny přinést až miliardu korun navíc.

Ještě nedávno jsem si myslel, že za neochotou odcházející Fialovy vlády zavést spotřební daň z tichého vína stojí personální složení dneš již bývalého kabinetu, ovládaného na silových ministerstvech především politiky moravského původu. 

Někdejší premiér Fiala je rodilý Moravan, ministr financí Stanjura taky. Ministrem zdravotnictví, kterému by snad nejvíc měla vadit tahle forma státní podpory jednoho druhu alkoholu, byl další moravský rodák – Vlastimil Válek. Proto se nabízela domněnka, že kabinet obsazený těmito ministry si prostě nedovolí udělal něco, co by poškodilo zájmy moravské vinařské lobby.

Ministr Stanjura, byť Moravák, při nástupu do funkce alespoň deklaroval (možná jen naoko) snahu spotřební daň na tiché víno zavést. A to s poměrně logickým vysvětlením, že by tato daň postihla především dovozce.

V Česku se totiž 72 % vína dováží. A jsme tak jedinou zemí v Evropě, která nemá spotřební daň na víno, ačkoliv se tu vyrobí jen necelá třetina toho, co se v zemi vypije. Všude jinde, kde nemají spotřební daň na víno, je míra „vinné soběstačnosti“ vyšší. Země jako Maďarsko, Rakousko, Rumunsko či Itálie jsou čistými vývozci. 

Jinými slovy: výrobci jsou – až na malé výjimky – osvobozeni od spotřební daně pouze tam, kde je vinařství důležitou součástí ekonomiky. Srovnatelnou s tím, jakou pozici má v Česku výroba piva. To se ale o výrobě vína v tuzemsku zdaleka říci nedá.

Přesto vinařská lobby stále dokola omílá, že jsme vinařskou zemí, která si zaslouží stejnou podporu pro vinaře jako mají vinaři v Rakousku, Maďarsku nebo v Itálii. A u politiků v zemi, která je světově proslulá výrobou piva, má tento falešný lobbistický argument zjevně zastání. 

S nadsázkou by se dalo říci, že jsme snad jediným státem světa, kde chudí pivaři dotují bohaté vinaře a nikomu to nevadí. A důkazem je fakt, že i Stanjurův návrh na zdanění vína rychle upadl v zapomnění a vláda se jím nezabývala.

Po volbách to přitom vypadalo, že vinaři to budou mít s lobbingem u nové vlády mnohem těžší. Premiérem se stal Pražan slovenského původu Andrej Babiš a ministrem zdravotnictví Čech Adam Vojtěch. Finance sice znovu převzala tvrdá odpůrkyně zdanění vinařů (a rodačka z Brna, resp. z Malhostovic) Alena Schillerová, ovšem seznam všech členů kabinetu na první pohled vypadal jako konec „nadvlády Moravanů nad Čechy“. A možná tedy i jako cesta k tomu, aby se konečně odbourala nepochopitelná nadvláda státní podpory výroby vína nad podporou pro stát bytostně důležité výroby piva. Jenže omyl. Vinaři zase vyhráli.

Při bližším pohledu na seznam členů kabinetu se ukázalo, že zdání klame – včera (15. prosince) jmenovaná vláda je ještě výrazně „moravštější“ než minulá. V kabinetu Petra Fialy se na Moravě narodila jen menšina 7 ministrů ze 16, zatímco v Babišově vládě má moravský původ výrazná většina 10 členů ze 17. 

A pak ať se někdo diví, že se zdanění tichého vína nejen odkládá, ale vláda dokonce předem jasně deklaruje, že o takové „hlouposti“ se vůbec nehodlá bavit. Protože co to je jedna miliarda? Kapka v moři proti tomu, jakou zkázu by to přineslo moravským vinařům. 

Dlužno dodat, že i nový ministr životního prostředí, Motorista Petr Macinka, jehož strana se tvrdě vymezuje vůči různým, státem podporovaným neziskovkám, na podpoře moravských vinařů nic špatného nevidí. Jak by také mohl, když se narodil v Břeclavi.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.