KOMENTÁŘ TOMÁŠE ZDECHOVSKÉHO | Dosavadní vývoj na evropském trhu alespoň nyní nevyznívá pro elektromobily zrovna příznivě. Zavádění elektromobility je silně závislé na dotacích a ve většině zemí zůstávají elektroauta spíše výsadou těch nejbohatších. Jejich podíl na trhu nyní v lepším případě spíše stagnuje.
Podle údajů Evropského sdružení výrobců automobilů (ACEA) se v loňském roce ve všech zemích EU nově registrovalo 1,45 milionu elektromobilů. Jedná se o meziroční pokles o 5,9 %.
Pokles byl zvláště citelný v Německu
Registrace nových elektrovozů klesly na největším evropském trhu i vlivem ukončení dotačních pobídek v roce 2023 o 27,4 %. Celoevropský pokles nedokázal vyrovnat ani dvojciferný nárůst např. v Nizozemsku, Dánsku, Belgii či třeba Česku, kde ale počet nově prodaných vozů zůstává nízký.
Pokud jde o Česko, na první pohled impozantní meziroční růst o 63,5 % znamená jen málo, když s 4,7% podílem na celkových registracích zůstáváme na chvostu evropského žebříčku.
Mnozí zákazníci mají stále k elektromobilům nedůvěru
Problém představuje jednak cena, ale třeba také životnost baterií, stále malý dojezd, špatná dostupnost dobíjecích míst či dlouhá doba nabíjení. Pokud se má elektromobilita i nadále rozvíjet, budou se všechny zmíněné i některé další problémy muset vyřešit.
Rozšiřování elektromobility zkrátka neprobíhá zdaleka tak rychle, jak by si mnozí přáli. To znamená obrovský problém za předpokladu, že od roku 2035 má začít platit úplný zákaz prodeje nových vozidel s klasickými spalovacími motory.
Část evropských automobilek kvůli nižší poptávce dokonce plány na plnou elektromobilitu přehodnocuje a staví se k ní kriticky. Navíc dosavadní emisní opatření uvalená na výrobu automobilů bohužel jen škodí evropským automobilkám.
Šílená nepoučitelnost
Všem už musí být jasné, že vývoj zdaleka zaostává za očekáváními mnohých. Místo snahy alespoň přibrzdit s nuceným zaváděním elektromobilů přetrvává snaha prosadit je stůj co stůj. Právě takový přístup bohužel zastává dosluhující německý kancléř a také někteří členové současné Evropské komise, která nyní oznámila, že zvažuje zavedení dotací na elektromobily.
Teresa Ribera, výkonná místopředsedkyně Evropské komise, se na Světovém ekonomickém fóru v Davosu vyjádřila tak, že možnosti tohoto programu jsou stále ve fázi příprav.
Končící německý kancléř Olaf Scholz byl jedním z těch, kteří tlačili na to, aby se elektromobily prosadily dalšími dotacemi. Zvláštní přístup. Dotace měly pouze dočasný účinek v jeho domovském Německu. Jejich konec znamenal i pokles zájmu. Nemá proto smysl předpokládat, že se stejný záměr osvědčí ve větším měřítku na úrovni EU.
Nebo je snad záměrem dosáhnout takového stavu, kdy bez dotací nebude možné si nové auto vůbec pořídit? Jak řekl kdosi moudrý přede mnou, „definice šílenství je dělat věci stále dokola stejným způsobem a přitom očekávat, že to přinese jiné výsledky.“ A bohužel právě to se nyní děje. Lidé jsou zkrátka nepoučitelní.
Scholz: Potřebujeme pragmatická řešení, ne ideologická
Německý kancléř měl ještě v Davosu prohlásit, že „potřebujeme pragmatická řešení, ne ideologická.“ Tak nějak už nevím, jestli to pan kancléř myslí vážně, nebo si z nás všech dělá legraci, protože dosud předvádí především to druhé, když chce za každou cenu zavést elektroauta.
V průběhu jeho vlády byly navíc v Německu uzavřeny zbývající bloky jaderných elektráren, jedno z nejvíce ideologických rozhodnutí poslední doby, na které v době tzv. Dunkelflaute, kdy během zimy nefouká vítr a nesvítí slunce, doplácí velká část Evropy.
Stejně to platí i o komisařce jménem Teresa Ribera, která nyní rezolutně vylučuje možnost odkladu termínu pro ukončení prodeje vozů se spalovacími motory, stanoveného na rok 2035. Podle ní prý „průmysl potřebuje předvídatelnost a jasnost.“ Právě současnými drakonickými nařízeními se stala budoucnost evropského autoprůmyslu přinejmenším velmi nejasnou a mlhavou.
Větší předvídatelnost by opět nastala bez existence zbytečných omezení, která dusí autoprůmysl. Automobilky mají už nyní vysoké náklady spojené s plněním emisních cílů a pochopitelně si stěžují, že dosavadní pravidla a pokuty jim znemožňují investice do nových technologií. Nejlepší, co by se dalo udělat pro rozvoj elektromobility, by bylo nevymýšlet zbytečná omezení a pokuty likvidující evropský autoprůmysl.
Proti je i Elon Musk
Neprobíhá-li rozvoj elektromobility podle očekávání, neexistuje jiné rozumné řešení než zákaz přehodnotit. Stejně tak se musí alespoň zmírnit pokuty, které se mají od letošního roku uplatňovat vůči automobilkám, které neprodávají dostatečný podíl elektromobilů.
Cílem musí být dosáhnout změny emisních pravidel tak, aby se automobilkám umožnilo investovat do inovací, aniž by musely žít ve strachu z likvidačních sankcí.
Rád bych připomněl, že na rok 2026 byla dohodnuta možnost přezkoumání zmíněného zákazu klasických spalovacích motorů. Pokud se otázka otevře dříve, jak po tom mnozí volají, tím lépe pro evropské automobilky.
Jak připouští i zpráva EK: „automobilový průmysl je pilířem evropského hospodářství, zaměstnává více než 13 milionů lidí a přispívá přibližně 7 % k HDP EU.“
Dotace opravdu nemůžou být řešením
Představují zbytečně vyhozené peníze evropských daňových poplatníků, které v konečném důsledku jen deformují trh s automobily. Na peníze z dotací v konečném důsledku dosáhnou především ti bohatší, kteří by si mohli elektroauta dovolit v každém případě.
A vydělá na tom Elon Musk, který ale sám patří k odpůrcům těchto dotací. Tak tedy pojďme a zkusme to bez dotací. Nechme elektrovozy, ať se postupně prosadí na trhu samy. Současná levice, jak se zdá, úplně ignoruje sociálně slabší a prosazuje nám socialismus pro bohaté.
Autor: Tomáš Zdechovský, europoslanec za KDU-ČSL
