V tomto článku si ukážeme na konkrétním příkladu, jak fungování společnosti typu Bohemia Energy může být autoregulováno v transparentním prostředí otevřené účetní knihy Blockchainu Genesis od XIXOIO. Názorně si představíme obchodní model, který již ze své podstaty řeší rizika klientů, partnerů, dodavatelů, regulátorů i bank, jež se v byznysovém prostředí přirozeně potkávají. A v konečném důsledku se zamyslíme nad faktem, že přesto, že novým obchodním modelům svou pozornost věnovat nemusíme, hlásí se nám přirozeně samy o to bolestivěji, o co méně jsme na jejich příchod připraveni.
Jak tedy efektivně předcházet kauzám typu Bohemia Energy? Starý obchodní model vychází z logiky, že veškerá rizika přebírá ten, kdo byznys vytváří. Tuto skutečnost však popírá fakt, že v momentě, kdy se něco skutečně dramatického stane, rizika neseme všichni. Jak se ukazuje na příkladu výše uvedené společnosti, stačí, aby se významně zvedly nákupní ceny na vstupu, a na výstupu už nastává komplikace takové velikosti, že může celý byznys model natrvalo poškodit. Reálně jsou tak statisíce klientů v situaci, že musí chtě nechtě začít hledat energii u jiných dodavatelů a za současné nákupní ceny. Jinými slovy, byznys modely, které mají svůj výkon založený na vysokých otáčkách s minimální marží a současně jsou závislé na vstupních nákladech, jež definuje výhradně jejich dodavatel, tak mohou být v současné době skutečně významně ohroženy.
Každý, kdo kdy provozoval jakýkoliv obchod, moc dobře ví, že jakmile jej jednou nastaví, je mimořádně komplikované jej transformovat. Čím je byznys větší, tím menší je jeho schopnost manévrování. Je to podobné lodi. Malá loď se řídí snadno, velká o poznání hůře. Pokud se tedy v obchodní společnosti nadefinují produkty, vznikne nabídka, jež se distribuuje směrem k trhu. Ve výše zmíněném případu to znamená, že nakupuji na vysoce stabilním trhu energii a distribuuji ji směrem k trhu s takovou marží, že jsem oproti velkým společnostem výhodnější. Toto je scénář, který podléhá regulacím, a jelikož se jedná, jak jsme si již řekli, o vysoce stabilní trh (dobře predikovatelný), jsou rizika řízená. S čím však málokdo počítá, je fakt, že se energie na vstupu skokově zdraží o 200 %.
Pokud se něco takového stane v malé společnosti, na „malé lodi“, lze tuto situaci korigovat rychlým zásahem u kormidla. Tento krok může být mimořádně rizikový, nicméně může být účinný a v rizikové situaci zcela nezbytný. U „velké lodi“ je to však vyloučeno. Při standardním zasmluvnění totiž dochází k situaci, že smlouvy garantují klientům jisté výhody, které jsou prezentovány obchodníky. Ti jsou proškoleni tak, aby to, co klientům slibují, odpovídalo nejen obchodním zvyklostem, ale také regulatorice a platné legislativě. Je tedy velmi komplikované zcela od podlahy při mimořádně nestandardní situaci celý tento obchodní koncept rychle upravit tak, aby „velká loď“ byla schopna rizikového manévru, jež odvrátí klienty i zaměstnance od jasné tragédie.
Podíváme-li se na to reálnou byznys optikou, tak pokud manévr nereagoval na nestandardní chování velitele lodi či její posádky, ale jen a pouze na těžce předvídatelnou anomálii vyvolanou extrémně mizerným počasím (venkovními vlivy), je vhodné se zamyslet, zdali současně navržené systémy jsou skutečně navržené pro současné podmínky. Jelikož žijeme v digitálním světě, jsou digitální kontrakty něčím, co nám do byznysového prostředí nese jednu z mnoha možných odpovědí. V tradičním světě je kontrakt definován papírovou smlouvou. Jsou na ni navázány všemožné regulace, a přestože jejich míra komplexity narostla do nevídaného rozměru, jak je nyní vidět, tak ani ten nás, coby klienty, nedokáže dostatečně ochránit před možnou systémovou anomálií. Faktem však je, že pokud taková anomálie nastane, postiženi jsme, jak jsme již výše uvedli, my všichni. Každý klient tak v takovém případě nese rizika a je nucen se s nimi vyrovnat.
To podstatné, co nám tento, historický, „papírový“ kontraktmodel říká, je skutečnost, že pokud taková situace nastane, tak přestože rizika neseme vlastně reálně my - klienti, tak společnost, kterou jsme mnohdy dlouhá léta využívali, krachuje. A to je zcela zásadní poznatek, jež nám tato situace skutečně přináší. V konečném důsledku z toho plyne fakt, že o rizika se nyní fakticky dělíme. Pokud k tomuto sdílení přidáme i možné výnosy, dostáváme se pomalu k meritu věci. Jestliže sdílíme výnosy i rizika, jediné co už nám ke sdílené ekonomice založené na transparentnosti jako jediné chybí, je moderní prostředí.
Moderní obchodní modely budoucnosti jsou proto logicky založeny rovnou na sdílení a definovány nikoliv klasickou papírovou smlouvou, nýbrž smlouvou digitální. Digitální smlouvě reprezentované v transparentním prostředí se říká smartcontract. Podobně jako je v tradičním světě kontrakt reprezentován papírovou smlouvou, v digitálním světě blockchainu je smartcontract reprezentován tokenem. Aby token fungoval dobře, musí být provozován v rámci transparentního, nefalzifikovatelného a nesmazatelného blockchainu. Blockchain je decentralizovaná databáze. Lidově se mu říká otevřená účetní kniha proto, že veškeré transakce v něm zapsané jsou tam jednou provždy a vždy je možné si je ověřit. Jinými slovy, když si pořídíte nějakou službu, například spojenou s odběrem energií, uzavřete s poskytovatelem této služby smartcontract, který je definovaný tokenem zapsaným na blockchainu.
Veškeré výhody spojené s tradičními obchodními modely tak zůstávají zachovány, přičemž jsou doplněny o výhody související s moderními blockchainovými technologiemi, na nichž jsou uloženy digitální smlouvy klientů ve formě digitálních smartcontractů definovaných tokeny. Pokud tedy vznikne podobná systémová anomálie, jako nyní nastala v případě společnosti Bohemia Energy, jediné, co se automaticky změní, je „výplata“ podílu na energii ve formě nároku na jeho odběr za určitou cenu. V podobném případě by se tak výnos společnosti Bohemia Energy snížil na minimum nutné pro to, aby společnost uhradila své fixní výdaje a byla schopna přežít. Zbytek by se „rozdělil“ rovným dílem mezi uživatele (držitele tokenů) ve formě zvýšené sazby.
Mezi mimořádné výhody tohoto moderního řešení fungujícího na blockchainu patří sdílená a transparentní data, která společnostem, jež jsou takto provozovány, přirozeně autoregulují provoz. V případě, že by došlo k jakékoliv anomálii, tak není nutné, aby společnost bankrotovala, protože je na podobnou situaci systémově připravena. Tak jako tak totiž, jak jsme si na začátku názorně prezentovali, neseme za systémově anomální výkyvy zodpovědnost my jako klienti společně s provozovateli. Komplikace vycházející z distribuování závazkových obchodních smluv tak odpadají, protože držitelé tokenů se spolupodílejí na výsledku, a to jak na pozitivním, tak negativním. Pokud by společnost, jejíž tokeny reprezentující smartkontrakty, špatně hospodařila a příliš by se zvedala cena služby za token, bylo by možné společnost jednoduše nahradit jiným provozovatelem.
U starého modelu je tato změna velmi komplikovaná, protože distributor či obchodní síť má jasné metodiky, jakými obchoduje, a jsou svázáni papírovými smlouvami, jejichž korekce vyžaduje obrovské množství administrativy. Čím je síť větší, tím horší je manévrovatelnost a akceschopnost. Pokud jsou tedy distribuovány klasické, tradiční a zastaralé papírové kontrakty, může dojít k situaci, jaká nyní nastala u společnosti Bohemia Energy. Právě z tohoto důvodu jsou v moderním prostředí Krypto Bankovního Ekosystému XIXOIO papírové kontrakty nahrazeny chytrými, digitálními smartcontracty, které jsou reprezentovány tokeny a zapsány v Blockchainu Genesis.
Veškeré transakce a dozor jsou řešeny digitálně a to transparentně prostřednictvím ratingového algoritmu Proof Of Authority, jež je validován 50 tradičními autoritami (firmami, bankami, institucemi). Tyto autority za validování transakcí získávají poplatky tak, jak je to v běžné demografii zvykem (tento proces byl formou Kvalifikovaných dotazů řádně komunikován s Českou národní bankou). Systém je tak autoregulován i regulován tradičními autoritami zároveň a současně do něj mohou dálkově „vstupovat“ všechny dozorové orgány tak, jak je v běžné praxi pravidlem.
Jak by tedy vypadala Bohemia Energy, kdyby vstupovala přes XIXOIO na Blockchain Genesis? V prvé řadě by v prostředí XIXOIO její management definoval záměr formou WhitePaperu. Ten by doplnil ve svém profilu o byznys plán a veškeré náležitosti, které firma/projekt musí mít vyřešeny proto, aby mohla řádně podnikat. Poté by prošla IPCO procesem, ve kterém by doložila všechny nutné podklady proto, aby splnila náležitosti spojené s podnikáním, regulacemi a získala tak reputační základy. Jakmile projekt firmy dosáhne jisté ratingové hodnoty definované IPCO procesem, může vydat vlastní tokeny standardu IPCO. Jejich počet může být regulován tak, aby růst firmy a její klientské základny uživatelů, byl v souladu s platnými zákony a tradičními regulacemi. Tokeny jsou tak vázány k transparentně prezentovaným podmínkám (smartcontractům), jež jsou zapsány na Blockchainu Genesis. Jelikož jsou veškeré transakce validovány tradičními autoritami protokolem Proof Of Authority, jsou tak společnost Bohemia Energy i její uživatelé autoregulováni i dozorováni zároveň. Dochází tak k systémové symbióze, sdílení výnosů i rizik a transformaci poskytovaných služeb z papírové ekonomiky na digitální tokenomiku provozovanou v moderním prostředí transparentního Blockchainu Genesis (otevřené účetní knihy).
Tak jak jsme si slíbili na začátku, ukázali jsme si na konkrétním příkladu, jak fungování společnosti typu Bohemia Energy může být autoregulováno v transparentním prostředí otevřené účetní knihy Blockchainu Genesis od XIXOIO. Názorně jsme si představili obchodní model, který již ze své podstaty řeší rizika klientů, partnerů, dodavatelů, regulátorů i bank, jež se v novém prostředí přirozeně potkávají. Nyní se společně zamyslíme nad faktem, že přesto, že novým obchodním modelům svou pozornost věnovat nemusíme, hlásí se nám přirozeně sami o to bolestivěji, o co méně jsme na jejich příchod připraveni. Situace okolo společnosti Bohemia Energy, různá Ponziho schémata, faktické dopady špatného hospodaření Arca Capital, či neblahá zkušenost se společnostmi Kara či Pietro Filipi nám přímo reprezentují, jak tragické a fatální mohou být konce podnikání, která jsou založena na netransparentním a centralizovaném papírovém účetnictví.
Zkrátka situace nám naznačuje, že v digitální době existují vhodnější formáty, jež jsou modernímu podnikání nakloněny a současně s sebou přináší autoregulace i regulace, které zmíněným fatálním koncům mohou předcházet či zcela zamezit. Ne nezajímavým je proto fakt, že jen za poslední tři roky uveřejnili poradenské společnosti velké množství analýz a průzkumů. Jednou z neprogresivnějších je společnost Gartner, která dokonce uveřejňuje index disrubtability, přičemž ve svých studiích mnohokrát predikovala, že za zcela limitní považuje právě rok 2021. Společnost XIXOIO právě z tohoto důvodu začala již v roce 2017 vyvíjet Krypto Bankovní Ekosystém, aby bylo možné přenést hodnoty firem do moderního prostředí blockchainu v momentě, kdy trhy dozrají a pochopí, že se jedná o jednu z nejvýznamnějších inovací tohoto století. Inovaci, jež pomáhá klientům vyvažovat rizika, autoritám tato rizika kontrolovat a firmám své provozy lépe řídit a to v souladu se zájmy celku. Více o Blockchainu Genesis a XIXOIO Krypto Bankovním Ekosystému se dozvíte ZDE.
Text vznikl v rámci partnerské spolupráce
