GLOSA MARTINA SCHMARCZE | Jak se český stát chová k obětem zvůle represivních orgánů? Například tak, že jim odmítá přiznat alespoň slušné odškodné. Zatímco těm, kteří je neprávem stíhali, uděluje ceny. Řeč je o Vlastě Parkanové, svévolně pronásledované skoro deset let a o Lence Bradáčové, která na této šikaně měla z pozice vrchní státní zástupkyně svůj podíl, a i díky němu posílila svůj vliv.
Vyznamenání za ničení životů druhých
Nyní už nejvyšší šéfka všech žalobců obdržela z rukou policejního prezidenta Martina Vondráška nejvyšší ocenění sboru za dlouhodobou spolupráci. Tedy i za to, jak ruku v ruce s protikorupční policií dělala bývalé ministryni obrany ze života peklo? Jak jí zničila kariéru, pověst, osobní život? A proč? Kvůli pěti minutám slávy? Neboť stíhání bylo zcela nedůvodné.
Ministerstvo spravedlnosti se již Vlastě Parkanové za pronásledování omluvilo. Lenka Bradáčová nikoli. Ta totiž v rozporu s výroky soudů trvá na tom, že stíhání bylo založené na „nesporných faktech“. Opravdu? Justice má zcela jiný názor. A ten je tvrdou obžalobou paní žalobkyně.
Směšné odškodnění za bezdůvodné stíhání
Nejvyšší soud, který v říjnu zrušil rozhodnutí nižších instancí o směšně nízkém odškodnění ve výši 1,6 milionu korun (žádala 8,5 milionu) a dal tak Vlastně Parkanové alespoň naději na přiměřenější satisfakci, zdůvodnil svůj právní názor mimo jiné takto:
Nižší soudy při stanovení výše odškodnění dostatečně nezohlednily, že „stíhání (od roku 2012 do 2021) bylo od počátku zjevně nedůvodné, vedlo k porušení presumpce neviny a způsobilo nemajetkovou újmu“. To konstatovali i sami soudci nižších instancí. Odvolací soud v trestní věci dříve označil konstrukci obžaloby za „neudržitelnou až absurdní“.
Neudržitelná a absurdní obžaloba
Soud zdůraznil svévolnost Vrchního Státní zastupitelství Praha: „Obžaloba byla neudržitelná až absurdní, nevznikla žádná škoda státu.“ To dle něj ukazuje na chyby policie a prokuratury v důkazním řízení, kdy ignorovaly vadný znalecký posudek o údajném předražení letadel CASA.
Dále nejvyšší soud kritizoval nižší soudy za nezohlednění postoje žalobce, právě i absencí omluvy od pražské vrchní žalobkyně Lenky Bradáčové, což prohloubilo újmu – a odkázal na obecný princip, že taková arogance původců zásahu zvyšuje náhradu oběti.
Žádné uznání chyby, žádná omluva
Vážně není důvod říci alespoň „pardon“? Kdyby se takto choval některý z „investigativních“ novinářů, kteří se podíleli na tomto lynči, bylo by to na pováženou. Ti však nemusejí mít žádný cit pro právo. Hlavní prokurátorka jistě ví, jak velký průšvih představuje tato štvanice. Takže o co u ní jde? O povýšenost? Bezcitnost? Alibismus? Zpupnost?
Za „slavnými“ státními zástupci a policisty je vůbec hromada „hrobečků“. Avšak snad žádná jiná kauza, kdy se tito „orlové práva“ vydávali na „lov velkých ryb“, buď aby zvýšili vlastní moc a důležitost, nebo aby získali pochybnou mediální proslulost, nevzbuzuje tolik rozhořčení z tak velké nespravedlnosti.
Návrat „urválkovského“ fanatismu?
Pocit odporu k chování Lenky Bradáčové ještě zesiluje fakt, že se v roce 2021 dožadovala dovolání proti zprošťujícímu verdiktu Vrchního soudu, který zopakoval názor o „absurdnosti“ konstrukce žaloby. Tehdejší nejvyšší státní zástupce Igor Stříž ho však nepodal.
Na jedné straně tu tedy máme od počátku zjevně nevinnou, zničenou a stále neodškodněnou oběť. Na druhé straně autorku dle soudu absurdní a svévolné žaloby, která se neomluvila a naopak do poslední chvíle pokračovala v pronásledování s až „urválkovským“ fanatismem. Ta se dočkala povýšení na nejvyšší státní zástupkyni a medaile od policejního prezidenta.
Naštěstí už nežijeme v 50. letech, ale…
Omluva by samozřejmě nic nespravila, nevrátila by čas a neodčinila újmu, kterou stát, zastoupený i osobou Lenky Bradáčové, způsobil Vlastě Parkanové (to ostatně nedokáže ani případné vyšší odškodnění). Ale byla by tím nejmenším, co mohla nejvyšší prokurátorka udělat.
Naštěstí už nemáme 50. léta, soudy jednají nezávisle. I při absenci justiční zvůle ale mohou dogmatičtí strůjci honů na čarodějnice během dlouhého šikanózního stíhání v podstatě zlikvidovat ty, na něž se zaměří. A náš demokratický režim zase má ocenění pro kruté vyšetřovatele a hanbu pro oběti jejich zvůle, jako kdysi ten totalitní…
Má „sprostý podezřelý“ nějaká práva?
Příběh Bradáčová versus Parkanová je strašně smutný, ale také poučný. Vysílá totiž varování společnosti. Aby v pomýlené a fundamentalistické touze „zatočit“ s údajnými korupčníky nedávala sadistickým příslušníkům represivního aparátu moc šířit hrůzu, strach, teror a v inscenovaných monstrprocesech rozbíjet život nevinných obětí. Aby znovu neplatilo, že „sprostý podezřelý“ nemá žádná práva.
Pokud si někdo zaslouží medaili, tak ne Lenka Bradáčová, ale Vlasta Parkanová.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
