Byli čeští horolezci bezohlední? Rakouská horská služba popisuje detaily záchranné akce na Großglockneru

Velitel horské služby v rakouském Kalsu Petr Tembler na dotaz INFO.CZ popsal detailně okolnosti záchrany třech českých horolezců na hoře Großglockner. Podle Temblera měli zachránění horolezci počítat se zhoršeným počasím, informací měli dost. Záchrana vzbudila velkou pozornost v rakouských, německých i švýcarských médiích právě kvůli tomu, že podle některých médií i policistů Češi svou údajnou nezodpovědností vystavili riziku zranění či smrti nejen sebe, ale i zasahující záchranáře. Trojice horolezců se ale proti těmto zprávám později ohradila s tím, že jsou přehnané a neodpovídají skutečnosti.

Rakouská, švýcarská i německá média referovala o záchranné akci na Großglockneru 5. ledna letošního roku skutečně velmi negativně, a to právě s odkazem na to, že tři čeští horolezci se údajně vydali na nebezpečný výstup, ačkoliv museli vědět o riziku zhoršeného počasí. Na INFO.CZ jsme o incidentu také psali.

Nebezpečná záchranná akce na pomoc horolezcům, kteří se v hustém sněžení a větru nemohli na svahu dostat nahoru ani dolů, si vyžádala nasazení dvanácti horských záchranářů a jednoho policisty. Záchrana trvala celkem 15 hodin a náklady na ní se vyšplhaly takřka na 20 000 EUR (zhruba půl milionu korun). 

I když byla trojice horolezců pojištěna u spolku Alpenverin, některá rakouská média spekulují o tom, zda si vzhledem k údajné vlastní nedbalosti nebudou muset nakonec záchranu platit sami.

„Bezohlední horolezci zachráněni po 15 hodinách,“ napsal v titulku své zprávy například web rakouského listu Kleine Zeitung.

I další rakouská média, citující záchranáře a policisty, psala o tom, že trojice horolezců podcenila zprávy o zhoršujícím se počasí a navíc se na cestu vydala okamžitě po osmihodinové cestě autem, tedy bez odpočinku.

To ale horolezci odmítli. Ve svém prohlášení, zveřejněném například na webu lezec.cz jako reakci na údajně jednostrannou mediální prezentaci, tvrdí, že před výstupem zhruba 5 hodin odpočívali ve stanu. 

Také nepřímo odmítají, že by ignorovali rizika, plynoucí z předpovědi zhoršení počasí. „Věděli jsme, že počasí se v noci zhorší a následující den napadne až 30 cm, ale naším plánem byla cca 350metrová linie v přiloženém obrázku, kterou jsme plánovali pohodlně stihnout do večera i se sestupem,“ píší mimo jiné horolezci.

Češi mají za záchranu v Alpách zaplatit půl milionu. Jejich případ možná změní zákony

Ztracená mačka

Kvůli špatnému stavu „sněhu a ledu uprostřed stěny“ však výstup podle nich trval déle, než čekali, jeden člen týmu navíc ztratil mačku a tím okamžikem (jak se píše ve vyjádření horolezců) bylo „extrémně rizikové postupovat dál i kamkoliv sestupovat.“ 

Horolezci závěrem děkují záchrannému týmu a shrnují, v čem se podle nich stala chyba. „Závěrem bychom rádi uvedli, že i tato akce je pro nás zkušeností a ponaučením, že není správné spoléhat v horách na jednodenní ‚okno‘ počasí.“

Vzhledem k některým částečně odlišným nebo i protichůdným hodnocením hlavních příčin potíží českých horolezců při výstupu požádalo INFO.CZ o vyjádření přímo velitele horské služby v obci Kals am Großglockner Petera Temblera. Ten následně popsal, co se z pohledu záchranářů na Großglockneru stalo a zda zachránění čeští horolezci podcenili rizika, plynoucí z předpovědi počasí. 

Český překlad vyjádření velitele horské služby v Kalsu, které má redakce k dispozici, zveřejňujeme v plném znění bez jakýchkoliv dodatečných úprav.

Celé vyjádření horské služby Kals:

Dobrý den,

v pátek 5. ledna 2024 přijala horská služba v Kalsu informaci z dispečinku Tyrolska o tísňovém volání od 3 českých horolezců. Horolezce jsme ihned telefonicky kontaktovali, aby nám popsali jejich situaci.

Požádali jsme je o zaslání údajů GPS, abychom měli co nejpřesnější údaje o poloze. A byli jsme samozřejmě velmi překvapeni, že v této povětrnostní situaci (v údolí už sněžilo) byl někdo uprostřed jižní stěny Großglockneru.

Všichni jsme horolezci a samozřejmě hlídáme i předpověď počasí. Zprávy o počasí předpovídaly intenzivní sněžení, zejména na 6. ledna, ale také již od 5. ledna odpoledne. Prostřednictvím webkamer Glockneru se může kdokoli přesvědčit, že počasí v oblasti Glockneru se zhoršovalo již v 10:00 a že od 10:30 začalo slabě sněžit a jižní stěna Glockneru byla v mlze.

Jak zkušení jsou ti tři horolezci, nemůžeme posoudit. Dá se předpokládat, že byli připraveni a nikdy jsme o tom nepochybovali. To však nikomu nebrání otočit se, pokud jsou najednou podmínky jiné (obtížnější), než jste očekávali.

Není přitom pochyb o tom, že tři horolezci naši pomoc potřebovali. Sami požádali o záchranu (pouze s dobrou radou to nebylo možné). Když jsme je požádali, aby sestoupili nezávisle pomocí slaňování, neměli pocit, že by to mohli udělat. Proto na náš pokyn vykopali sněhovou díru pro bivak, což je jistě zachránilo od něčeho horšího. Takže po náročném nočním výstupu v těch nejnepříznivějších povětrnostních podmínkách jsme je ráno 6. ledna mohli zachránit směrem na Kleinglockner a poté je doprovodit dolů do údolí.

Náklady na nasazení, které vzniknou při každé takové akci bez ohledu na její důvod, musí být v každém případě uhrazeny. Protože jsou všichni 3 horolezci pojištěni, mohou účet přeposlat své pojišťovně a pojišťovna obvykle uhradí náklady.

Nakonec jsme všichni rádi, že jsme mohli 3 horolezce zachránit a že nikdo, včetně členů záchranného týmu (který odvedl mimořádnou práci), neutrpěl žádnou škodu.

Není od nás, abychom odsuzovali 3 horolezce, ale vyhrazujeme si právo držet se faktů.

S horolezeckým pozdravem

Petr Tembler

Češi jsou postižení horami. Za vstup by se mohly vybírat peníze, říká horský vůdce Adamec

Zdolala čtyři osmitisícovky, jako první Česka dobyla K2. Klára Kolouchová o extrémech v horách a o tom, jak na ně lidské tělo reaguje

sinfin.digital