KOMENTÁŘ VRATISLAVA DOSTÁLA | O posledních volebních modelech nelze tvrdit, že by odrážely nějakou zásadně novou dynamiku. Přesto ale data agentury STEM pro CNN Prima News lze v jednom ohledu interpretovat jako zlom. Na prvních dvou příčkách jsou totiž opoziční formace. Nejvyšší podporu má s přehledem hnutí ANO, kterému model přisuzuje 30 procent hlasů. Druhá je nově SPD Tomia Okamury a nejsilnější vládní strana, tedy ODS, je až třetí – obě by získaly něco přes čtrnáct procent hlasů.
Žádná další strana se v modelu nedostala přes deset procent: čtvrtí Piráti mají 9,4 procenta, těsně nad pěti procenty jsou ještě TOP 09 a Starostové. Naopak lidovci a ČSSD jsou pod pěti procenty: KDU-ČSL by brala 4,5 procenta hlasů, ČSSD čtyři. Přestože je podpora jednotlivých stran relativně stabilní, platí také toto: hnutí ANO ztratilo víc než procentní bod, o voliče přichází také ODS, TOP 09 a STAN. STEM naopak hlásí nárůst podpory pro SPD, a to o 2,4 procentního bodu oproti minulému měsíci.
Podobná data lze interpretovat v několika rovinách. Tou první a asi i nejpodstatnější je osa vláda vs. opozice. A zde platí, že součet pro ANO a SPD je něco přes 44 procent. Pokud bychom k tomu přičetli ještě hlasy pro ČSSD, bude jich víc než 48 procent. Pokud sečtete procenta pro ODS, Piráty, TOP 09 a STAN, dostanete se naopak pouze na číslo přesahující 33,5 procent hlasů. A i když k nim připočtete lidovce, bude jich jen 38 procent. Jinak řečeno: vládní strany začínají za opozicí v součtu vcelku významně ztrácet, i když je nutné dodat, že prostý součet má v tomto případě omezenou vypovídací hodnotu.
Druhá zajímavá konfliktní linie je souboj na ose tradiční politické strany vs. nové protestní a populistické formace. Tady platí, že ANO, SPD a Piráty by v danou chvíli volilo skoro 54 procent dotázaných. ODS, ČSSD, TOP 09, Starostové a lidovci by v součtu brali necelých 33 procent hlasů, což je otřesná vizitka tradiční politiky a politických stran, která se tak či onak hlásí k polistopadovému politickému uspořádání.
Poslední osou, která sice české politice do roku 2010 dominovala, avšak od té doby viditelně skomírá, je konflikt pravice vs. levice. A zde platí toto: občanským demokratům, lidovcům a TOP 09 by dnes v součtu svůj hlas dalo necelých 24 procent voličů. Pokud bychom za pravici nebo pravý střed označili také STAN, součet by činil i tak žalostných necelých 29 procent hlasů. Ještě hůř je na tom tradiční levice: ČSSD i KSČM se už nějaký čas potácí pod pěti procenty a ani jedna z nich navzdory vysoké inflaci a energetické krizi, které zasahují společnost, nejeví známky nějaké efektivní obrody.
Celkově lze tedy říct, že se nacházíme ve fází, kdy české politice i nadále vévodí konflikt demokratických a spíše pravicových stran, které jsou po loňských volbách součástí vlády, proti nim stojí opozice, která v součtu posiluje. Ještě podstatnější ale je, že ji tvoří výhradně populistické, nebo dokonce extremistické formace, což není pro budoucnost české politiky zrovna optimistické.
