Humanoidní roboti nejsou sci-fi: Tesla, Figure a Sanctuary mění svět práce i domova

Ladislav Faith

Ještě před pár lety byli humanoidní roboti jen tématem filmů a románů. Dnes už ale míří z laboratoří přímo do továren, skladů a logistických center. A brzy se usídlí i v domácnostech. Tesla, Figure AI a Sanctuary AI představují prototypy, které už zvládají reálnou práci – zvedají předměty, pohybují se v prostoru a učí se nové úkoly. Začíná éra, kdy se roboti přestávají vnímat jako vize a stávají se součástí ekonomiky i každodenního života.

Sázka na rychlost: Optimus se učí z dat milionů aut

Tesla se svým robotem Optimus ukazuje, jak rychle se může z konceptu stát produkt. Optimus je vysoký přibližně 173 centimetrů, váží kolem 56 kilogramů a unese až 20 kilogramů. Je založen na stejné neuronové síti, kterou Tesla využívá u svých autonomních vozidel. 

Díky obrovskému množství dat z provozu se může učit rychleji než většina dosavadních konkurentů. Tesla má navíc vlastní továrny a výrobní linky, což jí umožňuje připravovat omezenou sériovou výrobu robota už v příštích letech.

Figure AI: Partnerství s BMW jako klíč

Vedle Tesly vyčnívá americký startup Figure AI. Společnost založil v roce 2022 Brett Adcock, bývalý zakladatel Archer Aviation. Dosáhl důležitého milníku partnerstvím s automobilkou BMW, která v roce 2024 začala testovat roboty přímo ve své továrně v americkém Spartanburgu. 

Novější model Figure 02 je vybaven šesti kamerami, výkonnými AI čipy a šestnácti stupni volnosti v každé ruce, což mu umožňuje velmi přesnou manipulaci s předměty. 

Firma získala 675 milionů dolarů od investorů, mezi nimiž jsou Microsoft, Nvidia a Jeff Bezos. Odhadovaná hodnota společnosti je kolem 2,6 miliardy dolarů a podle výhledů by do roku 2029 mohla dosáhnout příjmů až devět miliard dolarů.

Sanctuary AI: Mozek na prvním místě

Kanadská společnost Sanctuary AI zvolila jiný přístup – soustředí se spíše na „digitální mysl“ než jen na tělo robota. Jejich platforma Carbon™ propojuje symbolické, logické i hluboké učení a umožňuje robotovi osvojit si stovky úkolů během jediného dne. 

Robot Phoenix, vysoký zhruba 170 centimetrů a s nosností kolem 25 kilogramů, byl už nasazen v reálných provozech, například v kanadských maloobchodních řetězcích. Tam zvládl přes sto různých činností, od skládání zboží až po jeho označování cenovkami.

Nejen továrny: Roboti už míří do obchodů i domácností

Humanoidní roboti se začínají prosazovat i mimo továrny. Podobné projekty vyvíjejí Amazon a Mercedes a další firmy testují roboty v logistických centrech. Současně vznikají i koncepty pro domácnosti a péči o seniory. 

V Japonsku už několik let fungují roboti Paro a Lovot, kteří slouží jako emoční podpora a dokážou reagovat na dotek i hlas. Čínská Xiaomi představila humanoida CyberOne, zaměřeného na interakci a rozpoznávání emocí, nikoli na průmyslové úkoly.

Podoba člověka není technická nutnost, ale psychologický faktor. Lidé přirozeně reagují na tváře, gesta a hlas robotů. Čím víc se stroj podobá člověku, tím víc od něj očekáváme lidské chování. Tento jev, známý jako Uncanny Valley, však může vyvolávat i odpor, pokud robot působí „téměř lidsky“, ale přesto nepřirozeně. Právě proto roboti jako Sophia nebo Ai-Da často vzbuzují rozporuplné reakce.

Efekt Uncanny Valley (tísnivé údolí) znázorňuje psychologický a estetický vztah mezi mírou podobnosti objektu člověku a emoční reakcí na tento objekt.

Nová pravidla pro novou epochu: Kdo ponese odpovědnost?

První praktická nasazení ukazují, že humanoidní roboti už nejsou vzdálenou budoucností. Figure testuje své stroje s BMW, Sanctuary nasazuje Phoenix v logistice a Tesla připravuje Optimuse na omezenou sériovou výrobu. 

V příštích letech mohou humanoidi proniknout i do domácností a stát se běžnou součástí života – podobně jako se kdysi samozřejmostí stala lednička nebo Wi-Fi. Stejně jako si dnes lidé berou úvěr na auto, mohou v budoucnu řešit financování vlastního robota.

Zbývá ale zásadní otázka: kdo bude určovat pravidla jejich používání a kdo ponese odpovědnost za jejich rozhodnutí? Technologie už tu je, ale teprve nyní se rozhoduje o tom, jak ovlivní pracovní trh, soukromí i náš každodenní život. Roboti se učí, zlepšují a dokážou nahradit lidskou práci rychleji, než si mnozí připouštějí. 

Rok 2025 tak může být začátkem éry, kdy si lidé poprvé budou muset položit otázku, jaké místo ve světě chtějí mít.

K čemu jsou v přírodě dobrá klíšťata? Jednou by mohla pomáhat i v léčbě rakoviny

Vesmírná stanice u Měsíce a člověk na Marsu? Úplné sci-fi to není, záleží hlavně na penězích, říká „český rocketman“ Michálek

95 % vesmíru je neviditelných. A přesto určuje náš osud

sinfin.digital