KOMENTÁŘ RADKA KOVANDY | Aktuálně nejsledovanější komínové těleso je to dočasně instalované na střeše Sixtinské kaple ve Vatikánu. Kdy se z něj vyřine kouř oznamující úspěšnou volbu nového pontifika, si netroufáme odhadovat. Víme ale, odkud se bere a co může za jeho barvu – černou, nebo bílou. A taky to, jakými změnami prošel tento prastarý rituál zejména v tomto a předchozím století.
„Volební komín“ přitahuje pozornost již od minulého pátku 2. května, kdy jej na střechu Sixtinské kaple instalovali vatikánští hasiči. Jde o těleso z mědi s ocelovým pláštěm, s výškou cca 170 cm a průměrem cca 15 cm, zakončené zhruba 40 cm širokou, zašpičatělou „stříškou“ přesahující průměr komína, která kouř před jeho rozptýlením vhodně „zbrzdí“ a nechá jej rozvinout do stran tak, aby jeho barva byla jednoznačná za každých povětrnostních podmínek.
Přes půl tisíciletí stará Sixtinská kaple se svými legendárními stropy a klenbami posetými propracovanými freskami nebyla původně konstruovaná na kouřovou signalizaci, takže při instalaci komína a související spalinové cesty je třeba postupovat s velkou opatrností a ohleduplností vůči historickému dědictví – bohatě stačilo dlouhodobé poškozování maleb kouřem z plápolajících svic.
Nejstarší historické záznamy o kouři jako signálu papežské volby pocházejí z konkláve v roce 1800, která se kvůli napoleonským válkám konala v Benátkách a po jejím skončení byly páleny hlasovací lístky. Tehdy šlo ovšem jen o pouhý kouřový signál pro shromážděné davy, bez rozlišení barvy.
Černá a bílá barva kouře (fumata negra vs. fumata bianca) jako neúspěšná vs. úspěšná volba se standardizovala až o sto let později, při konkláve konaném v roce 1903 (tehdy byl zvolen papež Pius X.)
Instalace komína je hotova v podstatě za okamžik, daleko složitější proces je stavba dlouhé kouřové cesty od dvojích kamen až po střechu, kde je vytvořen provizorní průchod. Zatímco komín je z mědi s ocelovým pláštěm, trubky odvádějící kouř jsou pouze z jednoplášťové mědi, ale protože na přes 20 metrů dlouhé kouřové cestě je několik „kolen“, je třeba všechny spoje řádně utěsnit.
Ostatně po instalaci celé spalinové cesty probíhá ostrá zkouška, zda komín správně táhne a kouř nikudy neuniká. „Pokud by se něco pokazilo, nešlo by jen o pouhé technické selhání, ale o mezinárodní incident,“ uvádí pro BBC Kevin Farlam, stavební inženýr specializující se na práce v historických objektech. „Není to jako nasazovat rouru na domácí kamna. Každá část systému musí být nainstalována tak, aby nedošlo k poškození čehokoli v okolí.“
Uvnitř Sixtinské kaple jsou hned dvoje kamna. Jednak válcová litinová z roku 1939, kde se pálí nejen hlasovací lístky, ale i další písemnosti vzniklé v průběhu konkláve. Jsou na nich vyražená data předchozích voleb. Druhá kamna, instalovaná v roce 2005, jsou kvádrová a vybavená elektronikou. Do nich se vhazují speciální kapsle s přísadami pro jednoznačné zabarvení kouře, aby to nemátlo davy, jako se to v minulosti již několikrát stalo.
Pro černý kouř se používá směs chloristanu draselného, anthracenu (látky z uhelného dehtu) a síry. Bílý kouř vzniká spalováním chlorečnanu draselného, laktózy a pryskyřice rozpuštěné v chloroformu. Tyto přesně definované směsi zajišťují, že kouř je jasně rozlišitelný i za různých povětrnostních podmínek.
Dříve se různé barvy kouře vytvářely pálením hlasovacích lístků spolu s přírodními materiály jako smola, dehet, piliny či sláma (přičemž mokrá vytvářela jinou barvu než vlhká).
Jenže ne vždy měl kouř po průchodu dlouhou spalinovou cestou jednoznačnou barvu – například ještě při volbě v roce 2005 (kdy se stal papežem německý kardinál Ratzinger jako Benedikt XVI.) bylo obtížné rozlišit, zda je kouř bílý, nebo černý.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
