V nové epizodě série rozhovorů s elitní skupinou partnerů nejúspěšnějších advokátních kanceláří na českém trhu Best Lawyers se Petr Bříza a Ondřej Trubač vrátili do minulosti i naznačili plány do budoucna. „Když jsme začínali, spousta lidí byla skeptických. Mysleli si, že to bude akademicko-butikový projekt dvou přednášejících z vysoké školy. Ani my jsme nevěřili, že bychom za deset let mohli mít tým dvaceti právníků.“ Co bylo za tímto rychlým vzestupem? Kde se při rozvoji kanceláře může napáchat nejvíce škod? A jak růstový trend udržet?
Advokátní kancelář Bříza & Trubač patří k těm kontinuálně a dynamicky nejvíce rostoucím na českém trhu. Strmě rostou nejen roční tržby převyšující 50 milionů korun, ale také velikost týmu. Měla by se tedy konkurence mít na pozoru?
„S vizí rychlého růstu jsme do toho nešli, spíš je to vedlejší produkt toho, že děláme to, co nás baví, děláme to po svém a nějak to funguje. Nejsme moc na manažerské příručky, řídíme se intuicí,“ odmítá na úvod Bříza, že by šlo o cílenou strategii.
I podle Trubače je dosavadní růst především organický, ale také již trochu zavazující. „Jsme s Petrem stále v poklusu a myslím, že bychom se měli častěji v klidu sejít a uvědomit si, jak skvělou kancelář se nám podařilo vybudovat.“
Partneři dnes etablované kanceláře s týmem 20 právníků začínali před deseti lety ve třech právnících a soustředili se na své specializace, vycházející z jejich akademického působení. Brzy o nich bylo slyšet a tým se začal rozrůstat. „Asi jsme odváděli dobrou práci a podařilo se nám vytvořit dobrý tým lidí, kteří nás v tom podpořili. A myslím, že to je právě vidět zvenku – že kancelář funguje i po lidské stránce,“ říká Trubač.
Masarykovské krédo
Co z původních vizí zakladatelů zůstalo a co se za poslední dekádu změnilo? Podle Břízy se navzdory stresu, který advokacie přináší, daří zachovávat přátelské prostředí, které všem zúčastněným vyhovuje.
„Druhá věc je sepětí s akademickou sférou či jistým teoretickým přesahem, protože dodnes přednášíme a publikujeme. Změnily se kulisy, tým lidí a procesy, tedy jistý organizační řád,“ říká Bříza.
Z pohledu Trubače se změnila organizační struktura, což vychází z toho, že zakládající partneři dali poměrně brzy šanci kolegům stát se partnery. „V současnosti máme další dva partnery a dvě partnerky a v rámci tohoto týmu dělíme kompetence. I v organizačních věcech platí, že každý máme předpoklady pro něco jiného. Máme třeba kolegu, který je zatížen na excelové tabulky, takže hlídá čísla,“ naznačuje.
Z výše uvedeného by se mohlo zdát, že dosavadní historie kanceláře je lemována samými úspěchy. To ale v advokacii prakticky není možné. „Samozřejmě nám nevyšlo vše, dopustili jsme se chyb i v personální politice, ale ne fatálních. Beru to tak, že pokud má někdo jiné vidění věcí či preference než my, prosadí se jinde, jen u nás to nebude. Takovou zkušenost máme a když jsme si s někým nesedli, tak jsme se lidsky, kulturně rozloučili,“ zdůrazňuje Bříza podstatu týmového ducha kanceláře.
I v personální politice stále Petr Bříza považuje za zásadní intuici. „Vnitřně by vám ten potenciální kolega měl sedět. Jenže jednak my už dnes s Ondřejem nemáme kapacitu sedět u každého pohovoru, jednak i my můžeme udělat chybu v tom, že upozadíme intuici a začneme se na věc dívat příliš racionálně,“ přemítá.
V tomto kontextu zmiňuje myšlenku Tomáše Garrigue Masaryka, že státy se udržují těmi ideály, z nichž se zrodily. „Pokud jsme na začátku měli představu o typu člověka, kterého v kanceláři chceme, pak tam nemůžeme v rámci nějakého oživení, zpestření či vyvážení charakteristik přivést někoho zásadně jiného,“ předkládá neotřelý recept.
Hledá se kyberodborník
Z hlediska specializací kancelář přirozeně začínala v oblastech, v nichž se profilovali zakladatelé. Postupem času začaly přibývat další. „Asi se dá říci, že se nebojíme do nových věcí jít. Když máme pocit, že se naskýtá dobrá příležitost nějakou praxi nebo obor otevřít, řekneme si, že to zkusíme. Takto se nám třeba rozjela oblast rodinného práva, kterou přinesla Marta Zavadilová, nebo sportovního práva s Janem Exnerem,“ vypočítává Trubač.
Cílenou potřebu rozšíření týmu kvůli konkrétní specializaci podle Ondřeje Trubače kancelář zaznamenala jen v oblasti fúzí a akvizic.
Petr Bříza k tomu dodává, že zakládající partneři se sice považují za střelce, ale nikoli gamblery. „Pokud se na něco specializujete, svou expertízu rozšiřujete nebo prohlubujete. Ale abychom ze zubaře dělali ortopeda jen proto, že máme pocit, že to chtějí klienti, to radši budeme na trhu hledat někoho, kdo tomu rozumí. To mi přijde zajímavější pro klienty i pro nás, protože tak si můžeme udržet kvalitu.“
Z oborů, na něž se kancelář dosud tolik nezaměřovala, spatřuje Bříza potenciál v kybernetické bezpečnosti. „Není to téma nové, ale stále důležitější. Na úrovni Evropské unie se přijímají složité nové předpisy. Není to tak, že bychom neměli lidi, kteří se o to zajímají, ale spíše bych si představoval vyloženě specializovaného odborníka, který by měl na trhu velké renomé i z teoretického hlediska,“ naznačil plány do budoucna.
Kdo při rozjezdu kanceláře věřil v její úspěch a kdo patřil ke skeptikům? Co má advokacie společného s vrcholovým sportem? A co všechno obnáší rozkročení obou hostů mezi teorii na akademické půdě a tvrdou byznysovou praxi? I to se dozvíte v podcastu Best Lawyers!
