Poslanci budou řešit skandál s hromadnými odposlechy ve vazební věznici v Brně

Poslanci ze Stálé komise pro kontrolu použití odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, použití sledování osob a věcí a rušení provozu elektronických komunikací, takzvaného Velkého ucha, budou v úterý řešit odposlechy ve vazební věznici v Brně Bohunicích. Ekonomickému deníku to potvrdila šéfka komise Klára Kocmanová. Ekonomický deník na sklonku roku přinesl informaci, že brněnský městský soud povolil Generální inspekci bezpečnostních sborů za dozoru Vrchního státního zastupitelství v Olomouci na půl roku sledování, tedy odposlouchávání, všech deseti výslechových místností vazební věznice v Brně-Bohunicích. Soudce Libor Hanuš povolil sledování, při kterých mohly být mimo rámec úkolu nahrány stovky hodin vazebně stíhaných s jejich advokáty v kauze brněnského kriminalisty Vladimíra Machaly.

Poslanci budou na první schůzi komise vyjma volby místopředsedy projednávat „Podnět České advokátní komory k objasnění okolností realizace sledování osob a věcí provedeného ve Vazební věznici Brno – Bohunice“. Ekonomickému deníku tuto informaci potvrdila předsedkyně komise Klára Kocmanová (Piráti).

Podle neoficiálních informací by mohl být na jednání komise Velké ucho předvolán i šéf Generální inspekce bezpečnostních sborů Radim Dragoun, jehož podřízení inkriminované odposlechy využívali.

Podnět vychází ze zjištění Ekonomického deníku o povolení odposlechů ve všech deseti výslechových místnostech vazební věznice v Brně-Bohunicích na půl roku kvůli jednomu podezřelému.

Česká advokátní komora už v této souvislosti uvedla, že vyzve ministra spravedlnosti i sněmovní komisi pro kontrolu odposlechů, aby odposlouchávání výslechových místností v brněnské vazební věznici prošetřili. Informovala o tom mluvčí profesní organizace Iva Chaloupková. Komora už dříve zdůraznila, že pokud obviněný nemůže mluvit se svým obhájcem důvěrně, jde o porušení jeho ústavního práva na obhajobu i na spravedlivý proces.

To, že brněnský městský soud povolil půlroční plošné odposlouchávání deseti výslechových místností ve vazební věznici v Brně-Bohunicích Generální inspekci bezpečnostních sborů, považuje za nepřípustné i Unie obhájců nepřípustné. Vyplývá to z posledního stanoviska unie, kterým reagovala na zprávu Ekonomického deníku. Ten loni v listopadu jako první přinesl informaci o tom, že brněnský soud plošně povolil odposlechy všech výslechových místností věznice.

Podle stanoviska Unie obhájců z dostupných informací „nevyplývá, zda nahrávací zařízení bylo aktivní v době každé porady ve výslechové cele“. „Tedy zda bylo zapínáno pouze pro případ porady zájmových dvou osob v jedné konkrétní výslechové cele a jen po dobu takové porady. Povolení ke sledování neobsahuje žádnou takovou technickou limitaci použití nahrávací techniky. Povolení ke sledování uvádí obvyklou právní limitaci na dokumentaci informací, které se budou vztahovat k trestnímu řízení vedenému pod předmětným číslem jednacím,“ vysvětluje Unie.

„Vzhledem k uvedenému nelze vyloučit, že nahrávací technika byla umístěna ve všech výslechových celách, tj. v deseti výslechových celách Vazební věznice Brno najednou a byly nahrávány veškeré porady uskutečňované v těchto výslechových celách po dobu celých šesti měsíců, tedy i veškeré porady obhájců se svými klienty. K této pravděpodobnosti se váže stanovisko,“ uvádí k tomu Unie obhájců.

Napíchnuto 10 místností

Naprosto nestandardní a mimořádné opatření povolil soudce Městského soudu v Brně Libor Hanuš Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS) a Vrchnímu státnímu zastupitelství v Olomouci v kauze brněnského kriminalisty Vladimíra Machaly. Soudce Hanuš povolil kvůli Machalovi odposlouchávat všech 10 výslechových místností vazební věznice v Brně-Bohunicích, kde se měl stýkat s Pavlem Hubálkem, kterého vyšetřoval kvůli machinacím s městskými byty. A to půl roku.

Ve výslechových místnostech ve věznici se nejenom vyslýchá, ale probíhají tam také hovory obviněných s právními zástupci. Tyto hovory mají být vyšetřujícími orgány zničeny, což ale nikdo nezaručí.

V Brně už jeden skandál s nezákonnými odposlechy hovorů obviněného, dokonce s advokáty, které sehrály velkou roli při vyšetřování, proběhl. Týkal se podnikatele Shahrama Abdullaha Zadeha, kterého po propuštění z vazby policie odposlouchávala s obhájci. Ba co víc, dokonce je naprosto bezprecedentně zařadila do vyšetřovacího spisu.

Totéž se opakuje i v kauze Vladimíra Machaly. Angažovaly se v ní expozitury GIBS v Jihlavě a Olomouci a Vrchní státní zastupitelství v Olomouci.

Machinace s byty

Ale popořádku. Brněnský policista, nadporučík Vladimír Machala, vyšetřoval od léta 2018 kauzu machinací s městskými byty v Brně.

Detektiv obvinil z přidělování městských bytů, aniž by o tom systém města věděl, bývalého starostu Rojetína na Brněnsku Pavla Hubálka.

Podle Machaly se měl Hubálek dopustit podvodu s obecními byty hned v několika případech. Škoda se podle odhadů mohla vyšplhat přes hranici deseti milionů korun. Kriminalisté při vyšetřování zjistili, že měl Hubálek používat k přidělování obecních bytů padělaná razítka městských úřadů a firmy, která nemovitosti v Brně spravuje.

sinfin.digital