Jsou novely LEX OZE podobné jednorožcům?

Před dávnými lety jsem byl na poutavé výstavě, kde autor na podkladě nejčastějších otázek, které je možné najít ve virtuálním prostoru, umělecky zpracovával nejrůznější fáze internetového vyhledávání odpovědí na pokládané dotazy. 

Jedním z nejvýraznějších obrazů byl velkoformátový triptych, jenž zobrazoval vizuální stránku hledání odpovědi na tehdy nejčastěji vyhledávaný internetový dotaz: „Existuje jednorožec?“ Fakt, že právě toto je nejzávažnější problém, který patrně trápí západní civilizaci, mě zaujal, stejně jako pochmurně zelenkavé odstíny onoho díla.

Obávám se, že pokud hledání jednorožce internet chápe v temně zelených barvách, nebude umělecké ztvárnění otázky, kterou do vyhledávacího internetového okénka aktuálně vpisují čeští energetici, o nic zářivější: „Co to je LEX OZE?“

Pomiňme na chvíli, co by na tuto položenou otázku odpověděla AI, a opusťme i uměleckou stránku dané problematiky. Podstata série právních předpisů, které se začaly označovat zkratkou LEX OZE (a jejími derivacemi), je totiž spíše technicistní než umělecká. 

Mnozí se pak na zkratku LEX OZE zhusta odvolávají, aniž je často zřejmé, o čem je vlastně řeč. Proto si pojďme rodinu „LEX OZE“ blíže představit.

Prvním zákonem, který dnes ve virtuálním prostoru najdeme pod zkratkou LEX OZE, byla novela energetického zákona publikovaná ve sbírce právních předpisů pod č. 19/2023 Sb. Nešlo tedy o zcela samostatně stojící normu a jejím smyslem bylo regulatorní usnadnění výroby elektřiny v malých výrobnách elektřiny využívajících Obnovitelné Zdroje Elektřiny (odtud OZE), zejména sluneční záření. 

Součástí LEX OZE I byla také úprava, poněkud krkolomná, která umožňovala za určitých podmínek výstavbu výroben elektřiny fungujících na bázi OZE i na nezastavěném území (a to bez změny příslušného územního plánu). Dnes je tato úprava obsažena, již ve znění nevzbuzujícím větší otázky, v novém stavebním zákoně, a dopadá i na stacionární bateriové systémy (BESS).

Druhým LEX OZE (tedy LEX OZE II) byla další novela energetického zákona publikovaná pod č. 469/2023 Sb. Smyslem této právní normy bylo do českého právního systému zejména doplnit úpravu takzvané komunitní energetiky. 

Od účinnosti LEX OZE II tak máme možnost zakládat energetická společenství (a společenství pro obnovitelné zdroje) a navzájem si sdílet vyráběnou elektřinu. 

Komunitní energetika od té doby zažívá boom, jakkoli se začíná ukazovat, že její význam bude spíše v lokálním sdílení elektřiny generované v menších výrobních zdrojích, nikoli v řešení celostátních energetických témat, jako je hrozící nedostatek elektřiny vyplývající z příliš rychlého odstavování řiditelných elektráren (zejména elektráren fungujících na bázi spalování fosilních paliv).

Třetím LEX OZE (tedy LEX OZE III) byl nedávno schválený zákon č. 87/2025 Sb., jehož účelem bylo zejména umožnit výstavbu, licencování a provoz samostatně stojících BESS, a zanést do českého právního řádu institut takzvaného nezávislého agregátora flexibility. Tím je subjekt, který je schopen sdružovat menší výrobní zdroje (či spotřebitele) do koordinovaných agregačních bloků, s jejichž pomocí je možné operativně balancovat českou elektrizační soustavu.

Takový postup má svůj neodmyslitelný význam zejména ve chvílích, kdy například v důsledku temného bezvětří – tedy v době, kdy do sítě nedodávají ani fotovoltaické elektrárny, ani větrné zdroje energie – chybí v síti desítky až stovky megawatt elektrického výkonu (nebo když ve chvíli větrného slunečna stovky megawatt elektrického výkonu v evropské provázané elektrizační soustavě naopak přebývají).

Další důležitou novelou české energetické legislativy je zákon, kterému se přezdívá LEX PLYN (označení LEX OZE IV by zde bylo poněkud zavádějící). Ten byl schválen nedávno v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR a míří do Senátu.

Smyslem této normy, jejíž návrh je dohledatelný na stránkách PSP ČR pod č. tisku 883, je především „zajistit nezbytnou kapacitu pro výrobu elektrické energie v období útlumu uhlí, přičemž plynové zdroje budou hrát klíčovou roli jako nízkoemisní a flexibilní záloha schopná stabilizovat proměnlivou výrobu z obnovitelných zdrojů“. 

Proto je navrhováno rozšíření stávajícího systému „dodávek nad rámec licence“, a to tak, že Energetický regulační úřad by měl být oprávněn uložit stávajícímu nebo jinému držiteli licence na výrobu elektřiny povinnost vyrábět elektřinu nad rámec jeho licence, a to s tím, že takový subjekt by měl mít právo na úhradu ztráty prokazatelně vzniklé takovýmto provozem. Tento systém by měl zajistit, spolu s dalšími mechanismy, že odchod české energetiky od spalování fosilních paliv bude řízený a pozvolný.

Posledním návrhem, který koncepčně spadá do kategorie „ENERGO-LEXŮ“, je návrh zákona o urychlení využívání některých obnovitelných zdrojů energie, který byl na internetu překřtěn na „LEX ZOZE“. 

Tato norma, dohledatelná na stránkách PSP ČR pod č. tisku 945, do českého právního řádu transponuje některá klíčová ustanovení směrnice RED III – Směrnice (EU) 2023/2413 – a je známá především jako nástroj ke zřízení „akceleračních zón“, v nichž bude možné využít zrychlený proces povolování solárních a větrných elektráren.

Jak vidno, rodina „ENERGO-LEXŮ“ se nám v poslední době utěšeně rozrůstá. Na rozdíl od jednorožců, jejichž existenci (jakožto živočišného druhu, nikoli ekonomického termínu…) se dodnes nepodařilo prokázat, jde o skupinu zcela reálných právních předpisů, které naši energetiku významně ovlivňují a jejichž význam bude nadále vzrůstat.

Energetické „LEXY“ totiž mohou významně přispět k odpovědím na mnohé otázky, které jsou spjaté s hledáním řešení energetického trilema v českých zemích – tedy s tím, jak v Česku zajistit bezpečné, udržitelné a cenově dostupné dodávky energií. 

Chceme tak věřit, že význam těchto právních předpisů bude pro české energetické trilema přinejmenším stejně klíčový, jako je význam jednorožců pro evropskou mytologii.