Praktický pohled na povinnou genderovou vyváženost v orgánech společností

Přijatá směrnice o zlepšení genderové vyváženosti mezi členy orgánů kótovaných společností nově zavádí genderové cíle, kterých budou společnosti muset při obsazení svých řídících a kontrolních orgánů dosáhnout. Společnosti budou muset zajistit, aby osoby nedostatečně zastoupeného pohlaví zastávaly:

• nejméně 40 % míst nevýkonných členů jejich orgánů, anebo
• nejméně 33 % všech míst v jejich orgánech, ať jde o výkonné nebo nevýkonné členy.

Nevýkonnými členy orgánů se mají konkrétně na mysli členové dozorčí rady a členové správní rady, kteří vykonávají kontrolní funkci. Výkonnými členy poté členové představenstva a členové správní rady, kteří jsou zapojeni do každodenního řízení společností. Zda se v Česku uplatní obě, či pouze jedna z uvedených kvót, bude záležet ještě na Parlamentu ČR, v jaké podobě směrnici přejme do českého právního řádu.

Směrnice primárně míří na zvýšení zastoupení žen v nejvyšším vedení korporací. Pokud však společnost v současnosti má řídící nebo kontrolní orgán dominantně zastoupený ženami, pravidla směrnice se ni rovněž uplatní. Společnost tak bude povinna za účelem dosažení genderových cílů zvýšit v orgánech zastoupení mužů.

Evropská unie si uvědomuje, že dosáhnout obsazení orgánů osobami nedostatečně zastoupeného pohlaví v přesném poměru 40 % či 33 % může být v praxi pro společnosti obtížné. Ať už z důvodu, že je s ohledem na celkový počet míst členů orgánu matematicky nemožné dosáhnout přesně stanoveného podílu (např. v situaci 2 či 4 míst pro členy orgánu), nebo z důvodu, že společnosti se jednoduše nedaří nalézt ženu či muže splňujícího požadovanou kvalifikaci. 

Na první zmiňovanou situaci myslí směrnice ve své příloze, ve které jsou uvedeny v závislosti na celkovém počtu míst v orgánech konkrétní minimální počty nevýkonných a výkonných členů orgánů, které má společnost obsadit osobami nedostatečně zastoupeného pohlaví. Pokud tak bude mít společnost kupříkladu 4členné představenstvo a 4člennou dozorčí radu, bude muset zajistit, aby v obou orgánech byl alespoň 1 člen představenstva a 1 člen dozorčí rady (25 %) osobou náležející k nedostatečně zastoupenému pohlaví.

Na druhou ze zmiňovaných situací, tj. když se společnosti nedaří najít vhodnou kandidátku či kandidáta, směrnice rovněž pamatuje, a to tak, že společnost nemusí genderovou kvótu v daném roce splnit, pokud její nesplnění opodstatněně a transparentně zdůvodní. Na svých internetových stránkách, dozorovému státnímu orgánu, ideálně i ve své výroční zprávě. Zpráva o genderové vyváženosti bude muset konkrétně obsahovat: (i) genderové složení orgánů společnosti, (ii) důvody, pro které nešlo genderových cílů v daném roce dosáhnout a (iii) komplexní popis opatření, která společnost již přijala či hodlá přijmout, aby stanovených cílů dosáhla. Je ovšem třeba podotknout, že předkládání a zveřejňování zpráv namísto splnění genderových cílů by mělo být pouze dočasným opatřením a není pro společnosti řešením donekonečna.

Výběr kandidáta na místo člena orgánu společnosti bude muset probíhat především transparentně a na základě určených objektivních kritérií. Kritéria musí být nastavena tak, aby byla jasná, nediskriminační, neutrálně formulovaná a jednoznačná. Podstatné rovněž bude, aby byla určena před zahájením výběrového řízení a uplatňována v průběhu celého jeho procesu, aby na základě komparativního posouzení kvalifikace jednotlivých kandidátů mohl být vybrán nejlepší z nich.

Pokud však společnost, resp. společníci budou ve finále vybírat mezi stejně kvalifikovanými kandidáty (pokud jde o jejich odbornou způsobilost, schopnosti a pracovní výkonnost), podle EU musí společníci upřednostnit toho kandidáta, jenž bude náležet k nedostatečně zastoupenému pohlaví. V této povinnosti lze spatřovat významný nový sociální prvek, se kterým jsme se v korporátním právu doposud nesetkali. Jak tomu v právu nicméně bývá, z pravidla existují výjimky. Ve výjimečných případech tak společníci budou moci rozhodnout ve prospěch kandidáta dostatečně zastoupeného pohlaví.

Nevybraný kandidát bude mít nově právo na to, aby mu společnost na základě jeho žádosti sdělila kvalifikační kritéria, na nichž byl výběr člena orgánu založen, jak byli na základě těchto kritérií jednotliví kandidáti komparativně hodnoceni a v případě výjimečného upřednostnění kandidáta, jehož pohlaví je v orgánu již dostatečně zastoupeno, rovněž na informaci o konkrétních důvodech, pro které bylo rozhodnuto ve prospěch tohoto kandidáta.

Pakliže informace od společnosti neúspěšného kandidáta náležejícího k nedostatečně zastoupenému pohlaví nepřesvědčí o správnosti výběru v souladu s pravidly směrnice, bude se moci u soudu či správního orgánu domáhat nápravy. Předpokladem ve formě návrhu na vyslovení neplatnosti/zrušení rozhodnutí o výběru člena orgánu, nebo uložení pokuty společnosti. V případě sporu bude pak důkazně na žalované společnosti, aby prokázala, že při výběru kandidáta na místo člena orgánu nedošlo k porušení právních předpisů. V zájmu společnosti tak bude, aby si celý proces výběru kandidáta řádně zdokumentovala a aby byl konečný výběr postaven na objektivních kritériích. Jinak bude společnost jen stěží schopna svůj postup před orgány veřejné moci obhájit.

Povinné obsazení orgánů osobami nedostatečně zastoupeného pohlaví nedopadne na všechny obchodní společnosti. Po rozsáhlých diskuzích se Evropská unie rozhodla v současnosti regulovat pouze tzv. kótované společnosti, kterými jsou společnosti se sídlem v některém z členských států EU, jejichž akcie jsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu. Zjednodušeně řečeno velké společnosti, jejichž akcie se obchodují na burze. Směrnice výslovně uvádí, že se nevztahuje na mikropodniky ani na malé či střední podniky.

Je však třeba zmínit, že Evropská unie apeluje na členské státy (Českou republiku nevyjímaje), aby zavedla právně nezávazné politiky, jejichž cílem by měla být podpora a pobídka pro malé a střední podniky, aby výrazně zlepšily genderovou vyváženost na všech úrovních řízení a v orgánech společností. V této souvislosti má Evropská komise průběžně posuzovat vývoj genderové vyváženosti v orgánech korporací a případně navrhnout rozšíření genderových kvót i na nekótované společnosti. Nelze tak vyloučit, že v budoucnu povinné obsazení orgánů osobami nedostatečně zastoupeného pohlaví dopadne i na širší spektrum korporací. Dává smysl se proto již v souvislosti s aktuálně přicházející regulací nad genderovým složením orgánů minimálně zamyslet.

Ambicí Evropské unie je, že nová regulace, resp. zvýšení počtu osob nedostatečně zastoupeného pohlaví v orgánech, především tedy žen, povede ke zlepšení správy a řízení společností, rovněž i ke zvýšení jejich výkonnosti a ziskovosti. EU tento závěr opírá zejména o prvek vyšší rozmanitosti (přinesení nových úhlů pohledů) při rozhodování členů orgánů v důsledku přijetí směrnice. Zda ovšem nová regulace opravdu povede ke zvýšení výkonnosti a ziskovosti společností, ukáže až reálná praxe, kterou bude určitě zajímavé sledovat.

Kótované společnosti budou povinny zajistit plnění svých povinností v oblasti genderové vyváženosti do 30. 6. 2026. Předtím musí ještě Česká republika směrnici transponovat, a to nejpozději do 28. 12. 2024. V rámci transpozice může ještě na české půdě dojít ke zpřesnění pravidel.