KOMENTÁŘ MARTINA SCHMARCZE | Budou nám vládnout pokrytci? Vznikající koalice ANO, SPD a Motoristů má hodně problémů. Jedním z nich je Filip Turek. Všichni vědí, že nemůže být ministrem. Představuje fatální bezpečnostní a reputační riziko. Ví to Andrej Babiš, ví to Petr Macinka. Jen se mu to bojí říct. Takže ho nejspíše i tak navrhnou za ministra zahraničí a jeho vetování nechají na prezidentu Petru Pavlovi. Hrozná zbabělost.
V normální evropské zemi by nikoho nenapadlo nominovat na post šéfa diplomacie někoho, kdo se schází s velvyslancem nepřátelského íránského režimu a z jednání ani neexistuje oficiální zápis (tedy ne na naší straně, v Teheránu ho jistě mají). Rozumná strana by ho stáhla alespoň ve chvíli, kdy se propírají jeho nechutné, nenávistné a možná až trestné výlevy na sociálních sítích. A kdyby nezafungovalo nic z toho, odmítl by ho designovaný premiér.
Jenomže se zdá, že kritický rozum, láska k vlasti i obyčejný lidský stud si při sestavování nového kabinetu vzaly dovolenou. Motoristé si postavili hlavu a na své „ikoně“ trvají. Lídr ANO není dost šéf na to, aby jim řekl jasně, že tohle opravdu ne. Takže co zbývá? Alibisticky to hodit na hlavu státu, která ho samozřejmě odmítne. Pak Babiš s Macinkou řeknou Turkovi: Sorry, my za tebou stojíme, ale ten zlý prezident… my se fakt snažili, ale nejde to.
Tolik zlé krve kvůli jedinému člověku? Opravdu je tohle nutné? Podle „motorek“ prý ano. Filip Turek přinesl mnoho hlasů, „obětoval se“, když kvůli vidině členství ve vládě opustil dobré místo v Bruselu – a navíc je za ním mocný sponzor, kterého nechtějí naštvat. Jenomže do toho je občanům – s prominutím – šumák. Máme si dělat z ústavních zvyklostí trhací kalendář a poškozovat demokracii jen proto, aby se čestný prezident Motoristů neurazil?
Strach silnější než státnický rozum
Jsou Macinka i Babiš ustrašenci, kteří se bojí říci Turkovi do očí, že nemůže být ministrem? Přestože už teď poničil naši pověst v Evropě a ve spřátelených zemích se nám buď smějí, nebo se děsí možnosti, že by skutečně museli jednat o zahraniční politice s člověkem, který se tajně schází s nepřáteli Západu, dělá si legraci z hajlování a své oponenty by věšel na lampy? Takže se lídři ANO a Motoristů raději vymluví na hlavu státu?
Že k takovému scénáři vše směřuje, jsem řekl v televizi jako reakci na tiskovku Karla Havlíčka po prvním jednání ANO a Motoristů o osudu Filipa Turka v pondělí 13. října. Přesto u mě později převážil pocit, že když ne Petr Macinka, tak Andrej Babiš dostane rozum a na Hrad tohle jméno neponese. Měl jsem dát na první dojem… Od té doby se totiž množí zprávy, že si vítěz vítěz voleb vážně „umyje ruce“ a nechá rozhodnutí na Petru Pavlovi.
Na první pohled to vypadá jako hodně hloupý nápad. Andrej Babiš půjde za prezidentem s tím, že ten mu hodí Filipa Turka na hlavu a on bude vypadat jako slabý a neprozíravý šéf, který neudělal to, co je nejen správné, ale i logické, nevyškrtl zcela nevhodné jméno, a tedy neusnesl tíhu premiérského úřadu ještě před tím, než byl do něj vůbec jmenován. Neboť dle ústavy za vládu plně odpovídá její předseda. Ne Macinka – a už vůbec ne Turek.
Populistický kalkul: Obvinit prezidenta
Bohužel to zatím vypadá, že nad touto státnickou úvahou zvítězil nízký populistický kalkul: „Budeme se tvářit, že vláda je košer, navrhneme ji hlavě státu ke jmenování a když Turka škrtne, začneme křičet, že vše zdržuje a nerespektuje výsledek voleb. Naši voliči se pak budou rozčilovat na něj a ne na nás.“
Může tohle vyjít? U přemýšlivých občanů sotva. Ale kolik bude těch, co vše nevezmou racionálně, leč čistě emocionálně? Kolik jich uvěří nesmyslům, že prezident chce „zvrátit výsledek voleb“? Kolik se prostě jen sveze na vlně nenávisti k prezidentu Petru Pavlovi? Obávám se, že si to Macinka s Babišem spočítali správně a v zásadě se jim povede z problémů, jež sami působí České republice, obvinit někoho jiného.
Nyní už ovšem nejde o osoby. O Turka, Macinku, Babiše, dokonce ani o Pavla. Jde o elementární důvěru ve stát, v ústavu, v demokracii, v právo – a nakonec, ale ne v poslední řadě, v rozum. Ze všech těchto důvodů není možné, aby se čestný prezident Motoristů stal ministrem zahraničí. Slušní a rozumní lidé to nahlédnou snadno. To však nestačí. Je také třeba, aby rázně odmítli interpretaci, že hlava státu cokoli zdržuje, či čemukoli překáží.
Odpovědnost je jasně daná
Za to, jaký je, si může Filip Turek sám. Za to, že mu neumí vysvětlit realitu, může předseda strany Petr Macinka. Za to, že se neumí chovat jako šéf kabinetu a plnit své ústavní povinnosti, může Andrej Babiš. A Petr Pavel musí tohle jméno vetovat, jinak by za další následky mohl on. Nemělo by se k němu vůbec dostat, nicméně Motoristé a hnutí ANO zjevně hodlají tuhle pokleslou tragikomedii dovést až k oponě – neboť mají strach ji ukončit sami.
Ovšem pořád ještě mají Macinka s Babišem čas Turka stáhnout. Pokud tak neučiní, všechny komplikace, jež to způsobí v procesu ustavování vlády, jdou takzvaně za nimi. Ať už jde o zdržení, ztrátu důvěry a vůbec všechnu zlou krev, již toto pokrytectví a alibismus případně vyvolají.
Ústava není trhací kalendář. Turkovy problémy jsou jen jeho problémy. Popřípadě problémy Motoristů. Nemají žádné právo zatěžovat jimi občany. Pokud chtějí vládnout, musejí dokázat, že na to mají. Trváním na předem ztracené nominaci by ukázali pravý opak.
Kabinet trucujících děcek jsme tu ještě neměli a i když se říká „všechno je jednou poprvé“, tak bychom se bez něj v klidu obešli. Opravdu chtějí Macinka s Babišem dohrát tohle trapné divadlo až do konce?
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
