PRÁVNÍ SERVIS | Každý, kdo hospodaří na zemědělské půdě, se z podstaty věci bude snažit o její ochranu, neboť jinak by nemohl dosáhnout kýžených výnosů. Přesto ani ochranu zemědělské půdy neponechává zákonodárce náhodě a tuto oblast reguluje.
Chráněna není pouze půda, na které „se něco pěstuje“
Zákon o ochraně zemědělského půdního fondu stanoví základní pravidla jeho ochrany. Není bez zajímavosti, že podle tohoto zákona zemědělský půdní fond (ZPF) tvoří nejen zemědělská půda (tedy orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty a půda, která dočasně leží ladem), ale také rybníky s chovem ryb nebo vodní drůbeže a nezemědělská půda potřebná k zajišťování zemědělské výroby (polní cesty, pozemky se zařízením důležitým pro polní závlahy, závlahové vodní nádrže, odvodňovací příkopy, hráze sloužící k ochraně před zamokřením nebo zátopou, technická protierozní opatření atd.). Tedy i na jiné osoby než jen vlastníky či uživatele půdy, na „které se něco pěstuje“, může výše uvedený zákon dopadat.
Zákon zejména zakazuje znečišťování zemědělské půdy, reguluje způsob použití sedimentů na zemědělské půdě či stanovuje povinnost chránit zemědělskou půdu před erozí. Další zvláštní povinnosti mohou uložit orgány státní správy na úseku ochrany ZPF. Tyto orgány také některé činnosti povolují před jejich zahájením – týká se to například právě užití výše zmíněných sedimentů. Tedy bez takového povolení nelze některé činnosti vůbec provádět.
Pravidla pro hnojení
Zákon o ochraně ZPF není jediný zákon, který by zemědělský půdní fond chránil. Zemědělští podnikatelé jsou povinni používat hnojiva, pomocné půdní látky, rostlinné biostimulanty, substráty, upravené kaly a sedimenty pouze způsobem, který dovoluje zákon o hnojivech, zákon o odpadech a zákon o ochraně ZPF. Při provádění hnojení je tedy nutno dodržovat nejen pravidla zákona o hnojivech, ale zároveň hnojení provádět tak, aby byly dodrženy i požadavky těchto dalších zákonů.
Prostřednictvím hnojení například nesmí být do zemědělské půdy vnášeny takové substance, které by překračovaly hodnoty stanovené ministerstvem zemědělství. Látky používané k hnojení dále nesmí být užívány tak, aby znečistily povrchové či podzemní vody či zasahovaly sousední pozemky.
V některých případech je hnojení zcela zakázáno. Jako příklad lze uvést případy zaplavené či vodou přesycené půdy, pokrývky sněhu alespoň 5 centimetrů či takové promrznutí, že povrch půdy do hloubky 5 centimetrů přes den nerozmrzá. Stejně tak nelze například hnojit tehdy, pokud daná látka nemůže být rovnoměrně rozvrstvena po celém pozemku.
I kompost může být odpad
Zákon o odpadech v zásadě každému dovoluje kompostovat, pokud bude při kompostování dodrženo několik základních pravidel (například kompost je využit v rámci činnosti osoby, která kompostuje, kompostování neohrožuje životní prostředí ani zdraví lidí, materiál pro kompostování vznikl z činnosti osoby, která kompostuje).
Kompost, který však osoba nepoužije v rámci své činnosti nebo jej nepředá v souladu se zákonem o hnojivech, je odpadem. A pak se s ním musí nakládat dle zákona o odpadech. Například jej jako odpad předat do zařízení určeného pro nakládání s odpady nebo obchodníkovi s odpady.
Ochrana půdy na úrovni Evropské unie
Legislativa EU pociťuje, že na celounijní úrovni není ochraně půdy věnována dostatečná pozornost. Proto byl připraven návrh rámcové směrnice o monitoringu a odolnosti půdy. Po prvním čtení v Evropském parlamentu se aktuálně čeká na vyjádření Rady k tomuto návrhu.
Na základě směrnice byl měl být v zásadě nastaven jednotný unijní rámec ke sledování toho, jak je půda v jednotlivých členských zemích „zdravá“. Bude-li směrnice přijata, budou muset členské státy vytvořit také veřejně přístupný registr kontaminované a potenciálně kontaminované půdy.
Nejen pro zemědělce, ale i širokou veřejnost se tak do budoucna rýsuje možnost, jak prověřit kvalitu půdy, na které hospodaří, popřípadě v jejíž blízkosti žijí.
Závěr
Zemědělská půda je chráněna komplexně na základě různých zákonů, zejména zákonem o ochraně zemědělského půdního fondu, zákonem o hnojivech a zákonem o odpadech. Tyto zákony obsahují pravidla ochrany, která je třeba vykládat v jejich vzájemné souvislosti.
Jinak řečeno, na zemědělské půdě nestačí hospodařit „selským rozumem“, ale je třeba myslet i na zákonné povinnosti uložené k její ochraně. Důležitost ochrany zemědělské půdy zdůrazňují i legislativní aktivity na úrovni EU, když aktuálně probíhá legislativní proces schválení rámcové směrnice o monitoringu a odolnosti půdy.
Nirris
Autorem článku je Lukáš Žáček, partner a advokát advokátní kanceláře Nirris, která je partnerem rubriky Právní servis na INFO.CZ a garantem oblastí nemovitostí a litigací.