Září v justici, pomáhají menšinám i na Ukrajině. Ocenění pro inspirativní právničky má dvacet finalistek

Info.cz

Projekt #PRVNÍCH100LET, který se věnuje historii, současnosti a budoucnosti žen v právu, představil shortlist dvaceti finálových nominací druhého ročníku česko-slovenského ocenění Flamma. Jsou mezi nimi předsedkyně krajských soudů, výjimečné lidskoprávní aktivistky, akademičky, advokátky i úspěšné firemní expertky. INFO.CZ je mediálním partnerem projektu.

Ocenění pro současné inspirativní dámy v oblasti práva z Česka a Slovenska svým názvem odkazuje na političku a aktivistku Františku Plamínkovou, která pomáhala vytvářet obraz ženy jednadvacátého století. „Na letošní druhý ročník ocenění Flamma nominovala veřejnost zástupkyně všech právnických profesí. Z došlých nominací jsme vybrali dvacítku finalistek. Klíčový byl dopad jejich činnosti na okolí či inspirativní příběh, který odkazuje na hodnoty pravdy, svobody, humanity, demokracie či charitativní rozměr,“ říká Jaroslav Kramer z pořádající agentury Cover Story.

Sedmnáct finálových nominací je pro právničky z Česka, tři jsou pro slovenské expertky. „Mezi finalistkami převládají se šesti nominacemi zástupkyně advokacie. Výrazné zastoupení mají mezi finalistkami také zástupkyně justice a akademie,“ dodává Jaroslav Kramer. Pět laureátek ocenění, které vybere odborná porota složená z ambasadorek a podporovatelek projektu, bude oceněno 23. února na výročním setkání projektu #PRVNÍCH100LET. Doplní tak pětici vůbec prvních laureátek, mezi kterými jsou advokátka Lucie Hrdá, místopředsedkyně Městského soudu v Praze Veronika Křesťanová, novinářka Andrea Procházková, slovenská akademička Lucia Berdisová a bývalá právnička v neziskové organizaci dTest Jana Vábek Marková.

Jak upozorňuje Jaroslav Kramer, nominovaných finalistek je celkově třiadvacet. „Vůbec poprvé je součástí shortlistu společná nominace více osobností. A to pro čtyři předsedkyně krajských soudů v Česku,“ říká. Jsou jimi předsedkyně krajského soudu v Českých Budějovicích Martina Flanderová, předsedkyně Krajského soudu v Plzni Věra Oravcová, předsedkyně Městského soudu v Praze Jaroslava Pokorná a předsedkyně krajského soudu v Ústí nad Labem Lenka Ceplová. „Na finálový shortlist jsou zařazeny zejména pro to, jakým způsobem dokážou spolupracovat v kolegiu předsedů krajských soudů koordinovat kroky, které jsou přínosné pro českou justici. Jak samy přiznávají, není to nic samozřejmého. Jádrem jejich přístupu je praktičnost a inspirativní je to, že se díky svým rozdílným povahám dokážou doplňovat,“ dodává k nominaci Jaroslav Kramer.

Právničky, které pomáhají

Nejčastějším motivem letošních nominací, stejně jako v prvním ročníku ocenění Flamma, je pomoc potřebným. Například advokátky Barbora DubanskáVeronika Plešková zaměřily svou pozornost na válečný konflikt na Ukrajině. První jmenovaná pomáhala v prvních dnech války dostat za hranice potřebné léky. Kromě toho se výrazně podílí na osvětě v oblasti zdravotnického práva. Veronika je iniciátorkou projektu YOUkraine, který sdružuje nezávislé odborníky a dobrovolníky z ČR i ze zahraničí. Sama se na pomoci jako expertka na cizinecké právo podílí.

Výraznými tvářemi letošních finálových nominací jsou také aktivistky, které dlouhodobě upozorňují na důležitá témata. Lucia Plaváková je jednou z klíčových osobností slovenského boje proti diskriminaci LGBTI+ komunity. Queer aktivistka se dvakrát podílela na návrhu zákona o slovenské podobě registrovaného partnerství. Aktivně se zasazuje také v oblasti práv žen v souvislosti se sexualizovaným násilím a bojuje proti zhoršení přístupu žen k interrupcím. V rámci pro bono pomoci pomáhala výrazně také v době pandemie onemocnění Covid-19 a během začátku války na Ukrajině.

Téma genderové nerovnosti je výrazně spojeno s odborovou právničkou Šárkou Homfray. Zaměřuje se také na vysokou zátěž pracujících žen, sandwichovou generaci a v poslední době také na téma žen v politice. Šárka se v rámci svého působení na Českomoravské konfederaci odborových svazů věnuje zejména právnímu poradenství v oblasti státní služby a pracovního práva, kolektivního vyjednávání a platového odměňování.

Slovenská advokátka Zuzana Nitschneiderová se kromě výrazné podpory LGBTI+ komunity zaměřuje také na prosazování flexibilní práce na pracovním trhu i zavádění rodově vyváženého jazyka. Stanislava Hejnová jako ombudsmanka skupiny Moneta hájí zájmy klientů a v rámci banky se zasazuje za zvýšení finanční gramotnosti a předcházení dluhovým pastem. Stanislava stála u vzniku nadace Moneta Clementia, jež podporuje děti z dětských domovů a pomáhá klientům, kteří vinou tragických okolností nemohou dostát svým závazkům.

Formování nové generace

Hned pět finalistek ocenění Flamma se zásadně podílí na formování nastupující generace právniček a právníků. Organizaci právních klinik a tématu bezplatné právní pomoci se aktivně věnuje Mária Havelková z Univerzity Komenského v Bratislavě. Kromě toho jako jedna z prvních na Slovensku otevřela v odborné obci téma rodové rovnosti s právnických profesích či téma sexuálního obtěžování v akademickém prostředí. Otevírání nových témat a prošlapávání nových cest je zásadní také pro Věru Honuskovou, proděkanku pro rozvoj Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Specialistka na právo uprchlické a migrační se nyní zaměřuje na projekt revitalizace fakulty, v minulých letech vedla vytváření strategického záměru či ukotvila zázemí pro strukturální projekty, nastavovala také mechanismus proti nevhodnému jednání.

Brněnská a Olomoucká práva mezi finalistkami reprezentuje Zuzana Vikarská, akademička v oblasti ústavního práva, lidských práv a evropského práva. Aktuálně společně se svým akademickým týmem zkoumá, jak si české a slovenské soudy vedou v používání mechanismu předběžných otázek k Evropskému soudnímu dvoru. Mezi finálovými nominacemi je zařazena také vedoucí Centra práva duševního vlastnictví pražské právnické fakulty Petra Žikovská, která dokáže s noblesou kombinovat hned několik výjimečných talentů. Výrazný dopad na studenty mají také aktivity advokátky Petry Dolejšové, která „rozbourává dinosauří komunitu právníků a nastavuje nový trend pro lidskou advokacii“ nebo Svatavy Veverkové, spoluzakladatelky a šéfredaktorky právně-mediální platformy Právo21.

Výjimečné profesní příběhy

Pestrost ocenění Flamma dokládá také trojice dalších finalistek, které svými aktivitami dlouhodobě přispívají k rozvoji právnických profesí u nás. Mluvčí České advokátní komory Iva Chaloupková je přes dvě dekády tváří spojenou s justičními a advokátními tématy. Osobnost, která je neodmyslitelně spjata s hájením zájmů české advokacie byla v roce 2020 vyhlášena druhou nejlepší tiskovou mluvčí soukromého sektoru v České republice.

Soudkyně Daniela Zemanová (titulní foto) byla po šest let jako prezidentka Soudcovské unie tváří českého soudcovského stavu. I když aktuálně působí u liberecké pobočky Krajského soudu v Ústí nad Labem, stále se angažuje se i v justiční samosprávě. Dlouhodobě se například věnuje otázkám výběru soudců. Letos vydala komentář k Zákonu o soudech a soudcích, který vychází z její dlouholeté soudní praxe i z jejího výkonu funkce předsedkyně kárného senátu. 

S Notářskou komorou ČR je pak neodmyslitelně spjata Berenika Wünschová, která zanechává jako ředitelka Kanceláře komory výraznou profesionální stopu ve všech klíčových aktivitách stavu, ať už jde o významné konference, mezinárodní kongresy či dny otevřených dveří.

Napříč právnickými profesemi

Mezi finalistkami ocenění Flamma jsou pro letošní ročník také zástupkyně firemního segmentu. „Sladit právo a dohled s byznysem tak, aby to dávalo smysl a užitek, je proste umění,“ stálo například v nominaci Veroniky Pánkové, compliance officera pojišťovny Kooperativa. I proto se expertka podle svých slov snaží v rámci velmi náročné profese „neříkat jen, že něco nejde, ale hledat smysl a účel zákonů a v souladu s nimi je přenést do byznysu.“ Segment firemních právniček, které jsou podle nominací výjimečné svým záběrem, profesionalistou i nepostradatelností pro byznys, zastupuje také vedoucí právního a compliance týmu ČD – Telematika Tereza Filipová.

Cenu Flamma může v letošním roce získat také státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Chomutově Martina Dvořáková, která se zaměřuje na kriminální činnost u dětí mladších 15 let a také trestní činnost páchanou na dětech. Ve své práci je velmi motivovaná k tomu udělat maximum pro to, aby bylo Česko bezpečnější. Poslední finálovou nominaci má ředitelka právní sekce Kanceláře veřejného ochránce práv Jana Gregorová, která se nejen dlouhodobě zasazuje za práva slabších a zranitelných, ale patří také k inspirativním vedoucím.

Rozhodovat budou nejvlivnější ženy v právu

K projektu #PRVNÍCH100LET se doposud připojilo přes 30 ambasadorek a podporovatelek, které jsou současně čestnými porotkyněmi nového ocenění. Jsou mezi nimi například eurokomisařka Věra Jourová, soudkyně Evropského soudu pro lidská práva Kateřina Šimáčková, místopředsedkyně Nejvyššího správního soudu Barbara Pořízková, vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová či místopředsedkyně slovenského Nejvyššího soudu Andrea Moravčíková.

„Tyto dámy se umisťují v žebříčcích nejvlivnějších žen, působí v klíčových institucích a utváří současné dění. Jsou to rozhodně výjimečné dámy veřejného života, které inspirují a společně posouvají hranice úspěchu. I proto jsme hrdí na to, že nám pomohou jako čestné porotkyně vybrat laureátky ocenění Flamma,“ uzavírá Jaroslav Kramer.

Červená čára se posouvá. Tanky pro Ukrajinu zbořily další tabu, ale také nasvítily dilema, které zdaleka netrápí jen Německo

Karel Barták

Stalo se to, co mnozí očekávali – kancléř Olaf Scholz podlehl tlaku spojenců a souhlasil s tím, aby na Ukrajinu směřovaly německé tanky Leopard 2, které jsou ve výzbroji desítky evropských členů Severoatlantické aliance. Německo tak podtrhlo a potvrdilo žádoucí jednotu Západu vůči ruské agresi; jeho nesmírné váhání, které tomu předcházelo, naopak demonstrovalo dilema, jež trápí německé politické představitele, a zdaleka nejen je. Dostali jsme se do schizofrenní fáze, kdy každou novou, vyšší formu vojenské pomoci bude doprovázet tento zásadní hlavolam: Jak zachovat jednotu, pomoct Ukrajině, překazit ruské plány, a zároveň se nevystavit přímému střetu s Ruskem, nepodnítit rozpoutání jaderné války a, což je také velmi důležité, nepoštvat si proti sobě domácí veřejné mínění.

Přečíst celý článek
sinfin.digital