Babiš slibuje vyšší důchody i levné hypotéky. Ekonomika říká: Obojí mít nelze

Andrej Babiš slíbil svým voličům věci, které dohromady nemohou fungovat. Vyšší důchody a platy. Jedno z největších navýšení za poslední dobu, jak zdůrazňuje ministr práce Aleš Juchelka, jde přitom přímo proti dalšímu slibu – levným hypotékám. Tedy pokud se Andrej Babiš nerozhodne hypotéky dotovat ze státního rozpočtu. Tím by ale jejich tržní úroky dál zvyšoval.

Zvyšování rozpočtových deficitů a státního dluhu, které vláda plánuje v připravovaném rozpočtu na příští rok, zvyšuje riziko inflace, růstu úrokových sazeb i úroků ze státních dluhopisů. Ty pak dál zvyšují částku, kterou stát musí vynakládat na obsluhu dluhu. To následně prohlubuje deficit i celkový dluh, což znovu tlačí vzhůru úroky ze státních dluhopisů. Jsme ve spirále drahých peněz, z níž se budeme jen velmi obtížně dostávat. A netýká se to jen nás. S úroky 4,95 procenta u desetiletých státních dluhopisů máme čtvrté nejvyšší sazby v celé Evropské unii – po Rumunsku, Polsku a Maďarsku.

Stejný problém má i největší a nejsilnější ekonomika světa, která těží z výhody dolaru jako světové rezervní měny a jejíž státní dluhopisy byly dlouhodobě považovány za jednu z nejbezpečnějších rezerv. Proto si Američané mohli i při velmi vysokém zadlužení půjčovat za relativně nízké úroky ze státních dluhopisů. To se ale rychle mění. Úroky ze státních dluhopisů jsou nejvyšší od finanční krize v roce 2008. U desetiletých dluhopisů dosahují 4,70 procenta, tedy téměř stejně jako u těch českých. U třicetiletých už činí 5,23 procenta. Hranice 5,5 procenta je přitom považována za mimořádně nebezpečnou.

Ministr financí Scott Bessent se proto snaží srazit úroky z dlouhodobých dluhopisů intervencemi. Vláda je vykupuje z trhu, aby zvýšila poptávku a úroky stlačila dolů. Odkupy mají probíhat od 9. září do 4. listopadu a při každé intervenci by měla vláda z trhu vykoupit cenné papíry až za čtyři miliardy dolarů. Bezprostředně po oznámení tento krok zabral. Úroky klesly zhruba o 0,1 procentního bodu. Jenže už v pátek se úroky u třicetiletých i desetiletých dluhopisů vrátily na původní úroveň. Ukazuje se tak, že ani rozsáhlé vládní nákupy nemusejí vést k jejich trvalému poklesu.

Tlačí je vzhůru celá řada faktorů. Obrovský rozpočtový deficit a státní dluh, který už narostl na 40 bilionů dolarů, tedy 123 procent HDP, zvyšují riziko inflace. Zároveň se očekává, že proti ní bude muset Federální rezervní systém (Fed) zasáhnout zvýšením úrokových sazeb, které se nyní pohybují mezi 3,5 a 3,75 procenta. Inflace v červenci sice klesla na 3,4 procenta, riziko jejího opětovného růstu ale zůstává vysoké. Úroky z dluhopisů rostou i proto, že zahraniční investoři, především z Japonska a Číny, o ně mají menší zájem než v minulosti. Čína objem svých investic do amerického dluhu výrazně snížila. Japonsko postupuje mnohem opatrněji, ani ono ale své investice do amerických státních dluhopisů neposiluje.

Vláda navíc musí o peníze soutěžit se soukromým sektorem ve chvíli, kdy si na kapitálové trhy jdou pro financování největší investoři do umělé inteligence, jako jsou Anthropic a OpenAI. O jejich emise se přitom očekává obrovský zájem.

Vláda Spojených států tak nemá úroky ze státních dluhopisů pod kontrolou, ani když se je rozhodne aktivně ovlivnit intervencemi. To přirozeně vede k celkovému růstu úroků v ekonomice. Ty ostře sledované u hypoték už se v Americe pohybují v průměru kolem 6,7 procenta.

My jsme v podobné, jen výrazně horší situaci, protože české státní dluhopisy nejsou pro zahraniční investory zdaleka tak atraktivní. Podle údajů ministerstva financí drží české banky téměř polovinu všech státních dluhopisů. Dalších bezmála 25 procent vlastní ostatní domácí finanční instituce včetně penzijních fondů. Domácnosti mají necelá čtyři procenta a zahraniční investoři drží 26 procent českého státního dluhu.

Takže stát přímo soutěží se zájemci o hypotéky o peníze bank. Nákup státního dluhopisu je pro ně jistota bez námahy. Žádné prověřování příjmů ani zástava nemovitosti. A za to dnes úrok 4,95 procenta na deset let. Úroky z hypoték tak přirozeně rostou spolu s úroky ze státních dluhopisů. Neovlivňují je zdaleka jen sazby centrální banky, které nyní činí 3,5 procenta.

Podle Hypomonitoru České bankovní asociace vzrostly průměrné úroky hypoték od jara o 0,4 procentního bodu – z dubnových 4,52 na červencových 4,90 procenta.

Z nebezpečné spirály drahých peněz vede jediná cesta. Přesvědčit investory, že inflace zůstane pod kontrolou a státní dluh přestane růst, ale začne naopak klesat. To není nemožné. Nové maďarské vládě se to podařilo a úroky z maďarských desetiletých státních dluhopisů po konci Viktora Orbána klesly ze 7,5 na současných 5,5 procenta.

Nerozhoduje samotná výše dluhu, která u nás činí 44 procent HDP a na evropské poměry je stále nízká. Rozhoduje trend. A také signály, jako jsou rozpočtové pojistky, u nichž se vláda právě chystá přehlasovat prezidentské veto, aby se mohla více zadlužovat.

Tady se ukazuje, že dluhové brzdy, které lze vypnout prostou většinou v Parlamentu, nemají velký význam. Každá vláda je zjevně dokáže snadno obejít. To, co funguje, jsou dluhové brzdy vyžadující ústavní většinu a přesně navázané na vývoj ekonomiky. K něčemu takovému se ale v současné politické konstelaci v Česku podporu najít ani náhodou nepodaří.

Další cestou je ukázat, že země je natolik prosperující, aby se z dluhů dokázala prorůst. O tom Andrej Babiš často mluví. Jenže při současné podobě české ekonomiky a dnešní výši úroků to nehrozí. Prorůstání funguje jen tehdy, když je růst HDP vyšší než úrok. U nás je to přesně naopak. Ministerstvo financí očekává pro příští rok růst ekonomiky o 1,9 procenta. Úroky ze státních dluhopisů se přitom pohybují kolem pěti procent. Jsou tedy více než dvakrát vyšší než tempo růstu ekonomiky.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.