KOMENTÁŘ LENKY ZLÁMALOVÉ | Česká republika vstupuje do éry vysokých úroků v mimořádně zranitelné pozici. Zatímco ekonomika roste jen pomalým tempem, cena za státní dluhy stoupá k nebezpečné hranici. Babišův kabinet přesto plánuje dál masivně utrácet na dluh za důchody a platy státních zaměstnanců. Může populistické rozdávání zastavit až neúprosný trest od investorů a trhů?
Zadlužující se země čeká těžká éra vysokých úroků. Dluhy, které se dají v časech levných peněz platit poměrně snadno a při solidním ekonomickém vzestupu se z nich dá dokonce vyrůst, jsou se zvyšujícím se úrokem obrovskou zátěží. Protože samotné splátky k jejich zvyšování výrazně přispívají. Přesně v této situaci stojí Česká republika ve chvíli, kdy se Babišův kabinet chystá dluhy dále zvyšovat. Navíc stylem, za který investoři trestají dalším růstem úroků. Například jde o zásahy do věku odchodu do penze, který slibuje Babišův kabinet zastavit na 65 letech.
Tlak investorů a vyšších úroků je fakticky to jediné, co ho může v plnění tohoto slibu, který dlouhodobě vyjde na stovky miliard korun zastavit.
Jen pět zemí nad 4 procenty
Česko platí aktuálně za státní půjčky čtvrté nejvyšší úroky ze všech sedmadvaceti zemí Evropské unie. Investoři za půjčku na deset let žádají 4,75 procenta. A to je mírný pokles proti červencovému vrcholu, kdy se úroky dostaly nad 5 procent. Vyšší cenu za půjčky už musí platit jen Rumuni s 5,98 procenta, Poláci s 5,71 a Maďaři s 5,55 procenta. Za námi následují Bulhaři se 4,09 procenta.
A pak už mají všechny země unie včetně těch velmi vysoce zadlužených jako Francie, Itálie nebo Řecko úroky pod 4 procenty. Italové si půjčují na deset let za 3,73 procenta, Francouzi za 3,68, Řekové za 3,63 a Slováci za 3,62 procenta.
Samotný fakt, že máme stále jedno z nejnižších celkových zadlužení z evropských zemí, investory příliš nezajímá. Řada mnohem zadluženějších zemí platí úroky nižší.
Maďarům úroky výrazně klesly po volbách
Investory mnohem víc zajímá trend, kam se bude směřování země a celkové dluhy v příštích letech vyvíjet. Je to přirozené, když půjčují na deset let. Je to výstižně vidět na případu Maďarů. Ti mají ve srovnání s našimi 44,3 procenta HDP s 74,3 procenta výrazně vyšší celkové dluhy.
Trhy ale uvěřily nové maďarské vládě Pétera Magyara, že razantně změní kurs a přestane masivně rozdávát na všech možných sociálních dávkách nebo stropování cen v ekonomice, jako to provozovala předchozí vláda Viktora Orbána. Od voleb v Maďarsku úroky z desetiletých dluhopisů klesly z 7,5 na současných 5,42 procenta. Ve chvíli, kdy téměř všem ostatním zemím rostou. Reakce trhů na změnu politického kursu jsou velmi rychlé.
Opačným případem je Velká Británie, která si pohrává s podobnou politikou jako předváděl Orbán v Maďarsku. Chce stropovat ceny nebo znárodňovat firmy. Obojí je mimořádně drahé. Britské úroky z desetiletých státních dluhopisů byly ještě před čtyřmi lety 1,94 procenta. Dnes jsou s 4,94 procenta jedny z vůbec nejvyšších v Evropě.
Při úrocích kolem pěti procent už dramaticky roste část rozpočtu, která míří na splátky. Andrej Babiš zdůrazňuje, že schodky musí být vysoké, aby se mohlo investovat například do dopravní infrastruktury. Stát za tyto investice letos utratí 169 miliard korun. Za investice do obrany 184 miliard korun. Na splátky dluhů jde 110 miliard korun. Pro představu: celkové výdaje rozpočtu 2 287 miliard korun. Takže ani výdaje na obranu ani na dopravní infrastrukturu nejsou tím, co nás do dluhů tlačí.
To jsou především výdaje na důchody, které dosahují 722 miliard korun. Dalších 668 miliard jde pak na platy 650 tisíc lidí, kteří pracují pro stát. Obě skupiny jsou klíčovými voliči Andreje Babiše, kterým chce přidávat. Takže se nezadlužujeme na investice do nových dálnic nebo rychlých železnic.
Úroky víc než dvakrát vyšší než růst
Politici často mluví o tom, že potřebují zvyšovat státní výdaje, aby tím „podpořili růst ekonomiky“. To ale může fungovat jen ve chvíli, kdy jsou úroky z půjček nižší než růst ekonomiky. A u nás je skóre aktuálně úplně opačné. Česká ekonomika ve druhé čtvrtině roku rostla ve srovnání s rokem předchozím o 2 procenta. Úroky ze státních dluhopisů jsou tak s téměř pěti procenty více než dvakrát vyšší než vzestup ekonomiky. V takové konstelaci se opravdu z dluhů k prosperitě prorůst nedá. A je úplně jedno, jestli ministryně financí Alena Schillerová těm dluhům říká „kredit“, aby to znělo lépe.
Náš růst je sice velmi slušný ve srovnání se sousedním Německem, které už několik let fakticky stagnuje a potácí se kolem nuly. Tak dobře už ale nevypadá ve srovnání s jinými evropskými zeměmi. Polská ekonomika rostla ve srovnání s předchozím rokem o 3,5 procenta. Takže Poláci mají poměr mezi dluhem a výškou úroků výrazně lepší než my.
Podstatně vyšší růst než my ale mají i výrazně bohatší evropské ekonomiky. Rekordmanem je Dánsko, kde v první čtvrtině roku ekonomika meziročně stoupla o 6,2 procenta. I v předchozím roce stoupala o více než tři procenta. V některých čtvrtletích přesahoval růst čtyři procenta. Dánové si půjčují na deset let za 2,96 procenta, takže se z dluhů pohodlně prorůstají. Stav mezi úrokem a růstem je velmi zdravý.
Vyšší ekonomický růst než my mají v Evropě také Švédové, Španělé, Portugalci, Finové, Estonci, Slovinci a Chorvati.
Česká národní banka přitom už v roce 2016 ve své studii upozornila, že při této struktuře ekonomiky dlouhodobě nemáme potenciál na růst vyšší než o 3 procenta ročně. Nejdeme tedy s 2 procenty na maximu svých možností, ale na dánský vzestup založeno nemáme. Do éry vysokých úroků vstupujeme mimořádně zranitelní.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
