Brusel vs. BigTech: Proč EU ještě „nezaklekla“ na technologické giganty?

V Evropě vyvolalo pozdvižení, když se Elon Musk na X jal hlasitě podporovat Alternativu pro Německo (AfD) v německé volební kampani. Zuckerberg konsternoval veřejnost i odborníky zrušením služby pro kontrolu faktů uveřejňovaných na jeho sítích, především Facebooku. 

Evropská komise však stále ještě neřekla, zda něco z toho – nebo něco jiného, jako třeba masové šíření falešných zpráv – představuje porušení výše zmíněných zákonů, a tudíž i podnět k sankcím proti platformám a jejich majitelům.

Trumpovo otevřené vyhrožování obchodní válkou i zpochybňování spojeneckých závazků USA v rámci NATO vedou Evropskou komisi zatím k velmi opatrnému našlapování vůči magnátům, kteří mají k novému prezidentovi tak velmi blízko.

Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová vystřihla v úterý v Davosu sebevědomý projev zamýšlený jako reakce na Trumpovo znovuzvolení – o sociálních sítích však neřekla ani slovo.

Podobně si ve zmíněné parlamentní rozpravě místopředsedkyně Komise Henna Virkkunenová dávala dobrý pozor, aby se neotřela o Trumpova favorita Elona Muska a jeho síť X. Omezila se na kritiku platformy TikTok (a také Meta, což je Zuckerberg) za vměšování do volebních procesů v zemích EU.

Připomeňme, že kvůli působení sociálních sítí a zejména TikToku bylo nedávno dokonce zrušeno první kolo prezidentských voleb v Rumunsku.

„Demokracie je základní hodnotou naší unie, spravedlivé a inkluzivní volby jsou v srdci demokracie. Vměšování do voleb si zaslouží tvrdou odpověď,“ uvedla místopředsedkyně Komise, aniž oznámila jakákoli opatření. Podobně jalově reagovali i poslanci za Evropskou lidovou stranu, nejsilnější v EP.

Kolegové po jejich pravici, za Patrioty pro Evropu a za Evropské konzervativce a reformisty (ECR), odmítali jakékoli zásahy ve jménu svobody slova. Zdůrazňovali, že evropské zákony slouží k ochraně dětí, nikoli však k omezování svobodné debaty. Vyzývali Evropskou komisi, aby nechala dění na síti X i jinde volný průběh.

S takovým postupem ale vůbec nesouhlasí naopak socialisté. Podle předsedkyně jejich frakce Iratxe Garcíi Pérezové se Musk a další dopouštějí lží a manipulací, podkopávají základní demokratické hodnoty. Komise musí podle ní konat, už aby ukázala, že Musk a ostatní nestojí mimo zákon. „Hájíme svobodu slova, ne bojiště pro manipulaci a nenávist. Svoboda slova neznamená svobodu šířit dezinformace a propagandu,“ uvedla.

Podle liberálky Stéphanie Yon-Courtinové, jedné ze spoluautorek konečného znění DMA (Digital Markets Act = Akt o digitálních trzích), by Komise neměla ustupovat americkému tlaku. Pokud to udělá, vytvoří tím nebezpečný precedens, který „poškodí legitimitu našeho regulačního rámce“ a jen povzbudí jeho odpůrce k dalším útokům na pravidla Evropské unie.

Již tato malá ukázka z debaty napovídá, že i Evropský parlament je značně rozdělen, pokud jde o vhodnost a oprávněnost nějakého razantního postupu. Podobně rozdělená je celá evropská politická scéna. 

Evropská komise se nadále spokojuje s konstatováním, že šetření vůči síti X, týkající se zneužívání dominantního postavení na trhu, pokračuje a nové prvky jsou při tom zahrnovány. Podobná šetření jsou v chodu také vůči gigantům Meta, Apople a Google. List Financial Times napsal, že Komise nyní zvažuje, zda by tato šetření neměla „přehodnotit“; exekutiva EU však popírá, že by se cokoli měnilo.

Chování jejích představitelů za poslední týden však napovídá, že je zde jasné váhání, jak postupovat vůči bossům BigTech. Ti jsou evidentně provázáni s nastupující Trumpovou administrativou, s níž chce mít Komise pokud možno dobré vztahy. Možná si vyhodnotila situaci tak, že jí v této chvíli nestojí za to rozpoutávat konflikty dřív, než druhá strana odkryje své karty, zejména pokud jde o obchodní politiku.

Takové počínání by bylo velmi riskantní, píše Max von Thun, ředitel Open Markets Institute (OMI), v článku pro EU Observer spolu s Vargem Folkmanem ze Střediska pro evropskou politiku (EPC).

„Evropa má nyní šanci jít do vedení. Pokud obětuje svou digitální svrchovanost na Trumpův oltář, zřejmě se jí to nevyplatí. Stane se digitálním vazalem, bude vydána na milost a nemilost algoritmickým rozmarům cizích BigTech pánů. Pokud se bude chtít vyhnout temné budoucnosti, musí Evropa znásobit své úsilí vybudovat demokratickou digitální ekonomiku, která klade na první místo veřejný zájem, nikoli zisk korporací. V sázce je teď opravdu hodně.“

Faktem je, že se ze sociálních platforem – koncipovaných původně jako „digitální agory“ zaslíbené otevřené diskusi a občanské aktivitě – postupně staly arény manipulace, nenávisti a často extremistických politických projektů.

Jejich majitelé, kteří z nich těží nesmírné zisky, se brání jakékoli regulaci, jež by vnesla základní řád do fungování těchto velmi vlivných nástrojů. Nově zvolený prezident Trump to považuje za natolik důležité, že se proti jakékoli regulaci vymezil hned ve svém inauguračním projevu. Pokud bude EU prosazovat svou, frontální střet se jeví jako nevyhnutelný.

Šetření proti síti X bylo zahájeno v prosinci 2023. Komise zkoumá, zda Muskova platforma neporušuje DSA „v oblastech souvisejících s rizikovým managementem, dark patterns (interface tlačící uživatele do jistých činností), umírňování obsahu, transparentnost reklamy a přístup k datům“. Poté, co se síť zapojila do kampaně ve prospěch AfD v německých volbách, ji Komise požádala o dodatečnou vnitřní dokumentaci a popis použitých algoritmů. Vyslovit se má v této věci 15. února.

Mezitím začali mnozí Evropané síť X opouštět, včetně nejrůznějších organizací, škol a univerzit. Poukazují na to, že se X stala víc než jiné platformy vektorem ruské propagandy, že poskytuje prostor rasistickým, antisemitským a homofobním názorům, stejně jako pornografii. Že více než rozumné diskusi slouží k šíření hnusu a nenávisti. K tomu všemu se přidružilo video Elona Muska provádějícího na Trumpově povolebním mítinku gesta velmi podobná hajlování.

Přitom – na síti X má předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová 1,5 milionu sledujících, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona sleduje 9,8 milionu lidí, španělského premiéra Pedra Sáncheze 1,9 milionu, stejně jako polského Donalda Tuska. Andreje Babiše 518 tisíc lidí a Petra Fialu 360 tisíc. Neměli by evropští političtí představitelé začít u sebe a od sítě X se veřejně – a velmi hlasitě – odstřihnout?

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.