KOMENTÁŘ RADKY TYPLTOVÉ | „Sjíždění zkázy“ – opakovaná konzumace negativního on-line obsahu – vede ke korozi duševního zdraví, nepřekvapivě zjistili vědci. Austrálie i kvůli tomu zavede zákaz sociálních sítí do 16 let, ve čtvrtek to schválil tamní parlament. Výsledek může být kontraproduktivní. Řešení je jinde.
Vědecká studie publikovaná v prestižním časopise Nature se zaměřila na vztah mezi prohlížením webových stránek a duševním zdravím. Lidé, kteří pravidelně věnovali pozornost negativnímu obsahu, například zpravodajství o krizích, konfliktech nebo jiných stresujících událostech, častěji vykazovali zhoršenou náladu a známky psychického vyčerpání a deprese. Vědci objevili Ameriku.
Studie poukázala i na fenomén „doomscrollingu“ tendenci trávit dlouhé hodiny čtením negativních zpráv. Tento vzorec chování byl spojen s vyšší úrovní stresu a úzkosti. Negativní dopad se projevil bez ohledu na věk, pohlaví nebo geografickou polohu uživatelů. Tendence sám sebe „týrat“ a zneklidňovat je univerzální. Stejně jako výsledek tohoto mentálního mučení sebe sama.
Z výsledků studie plyne, že ti, kdo vědomě omezili čas strávený on-line nebo se soustředili na pozitivní obsah, vykazovali lepší duševní zdraví. Tito uživatelé častěji navštěvovali stránky zaměřené na vzdělávání, relaxaci nebo osobní rozvoj, což mělo pozitivní vliv na jejich náladu i celkový psychický stav.
„Zlé“ algoritmy
Významnou roli hraje i platforma, na které zpravodajství konzumujeme. Sociální sítě, které podporují rychlé a intenzivní emocionální reakce, mají silnější vliv na náladu než například weby zaměřené na vědecké články nebo pomalé čtení.
Vědci upozornili i na význam algoritmů, které ovlivňují obsah, jenž se uživatelům zobrazuje. Ty často upřednostňují obsah, který vyvolává silné emoce. Zamotají vás do „spirály zkázy“, než řeknete X. Uživatelé, kteří si byli vědomi tohoto mechanismu a aktivně upravovali svůj on-line obsah, vykazovali nižší hladiny stresu a vyšší spokojenost.
Byla dřív slepice, nebo vejce?
Studie naznačila příčinnou vazbu mezi konzumací negativního obsahu a duševním zdravím. Zvýšení stresu, které z něj pramení, může přispívat ke vzniku či zhoršení depresivních příznaků. Může to ale fungovat i obráceně – depresivně orientovaní lidé mají tendenci vyhledávat negativní obsah častěji, vztah mezi on-line chováním a psychikou je tedy obousměrný.
Jedním z klíčových mechanismů, který spojuje oba konce i počátky, je tzv. ruminace, opakované přemítání nad negativními myšlenkami a událostmi, v podstatě „babrání se v problémech“, kdy mozek neustále naprázdno „přežvykuje“ ty samé negativní myšlenky. Jde o „co by, kdyby“ myšlení, ale nikoli vizionářské, nýbrž trpitelské, které připomíná zaseknutou desku.
Negativní obsah na
internetu může spouštět tento proces tím, že uživatele udržuje
v cyklu negativního myšlení. Ruminace jde ruku v ruce s depresí,
protože prohlubuje pocity bezmoci a neschopnosti najít
řešení.
Příčinná souvislost mezi online chováním
a depresí však není zcela jednoznačná. Studie naznačuje, že
zacyklená konzumace negativních zpráv sice může být spouštěčem,
důležitou roli však hrají i další faktory jako například
životní okolnosti nebo genetické predispozice.
Austrálie na to jde zhurta
Austrálie se rozhodla zakázat dětem a mladým lidem do 16 let téměř všechny sociální sítě (konkrétně X, TikTok, Facebook a Instagram). Premiér Anthony Albanese v této souvislosti prohlásil: „Chceme, aby mladí Australané mohli prožít dětství. A aby rodiče měli klid na duši.“
Návrh zákona byl právě v těchto dnech schválen dolní i horní komorou. Platformy budou mít jeden rok na to, aby zajistily implementaci nového nařízení, poté jim hrozí drakonické sankce. Technologické společnosti, které se nebudou řídit pravidly, mohou čelit pokutám až 50 milionů australských dolarů (777 milionů korun).
Podobné zákazy zvažují i jiné země. Francouzský ministr školství dokonce navrhl striktní omezení a postupný přístup k digitálním technologiím: děti do 3 let by neměly být vystaveny obrazovkám, mezi 3 a 6 lety by měly mít přístup pouze pod dohledem dospělých, do 11 let by neměly používat mobilní telefony a do 15 let by neměly mít přístup k sociálním sítím.
Vychováme ovce, nebo buřiče
Podle kritiků nová zákonná úprava vyžene děti do nebezpečnější a méně regulované části internetu. Více než stovka australských akademiků označila návrh zákona za příliš hrubý. Důležitější je podle nich vzdělávání mladých lidí v kritickém myšlení a bezpečném používání sociálních sítí.
Komisařka pro eSafety, australského regulátora on-line bezpečnosti, Inman Grantová by „raději učila děti plavat, místo toho, aby jim zakazovala vstup do vody“. „Neoplocujme oceán, ale vytvářejme chráněná prostředí pro koupání, která poskytují záruky a učí důležité lekce od mladého věku,“ řekla letos v parlamentu.
Podle psychologů by zákaz mohl mít neočekávané a
kontraproduktivní dopady. Může nastat tzv.
reaktance – odpor vůči zákazům a manipulaci a snaha uhájit
pocit vnitřní svobody, který často doprovází nežádoucí
chování.
Nejproblematičtějším důsledkem zákazu
může být omezení schopnosti seberegulace mladých lidí s
důsledky až do dospělosti. Místo toho, aby se naučili s
technologiemi zacházet, mohou se stát závislými na omezeních a
pravidlech.
Buď se tedy budou bouřit, nebo se z nich stanou povolné ovce. Ani jedna z možností není ideální. Efektivnější strategií by bylo pokusit se zlepšit emoční a seberegulační dovednosti mladých lidí a posilovat jejich kritické myšlení. Jinak si koledujeme o generaci, která buď slepě následuje pravidla, nebo se naučí hledat skuliny v systému místo zodpovědného přístupu k vlastnímu životu.
Zákazy řeší symptomy, nikoli příčinu problému. Kromě výše uvedeného je klíčová i odpovědnost technologických společností – regulace jejich praktik a tlak na transparentnost algoritmů. Jinak budeme donekonečna hasit požár, kterému jsme se ani nepokusili předejít.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
