KOMENTÁŘ MARKA KERLESE | Češi chtějí pivo stále studenější. Jenže podle pivovarníků mu tím často škodí. Největším nepřítelem ležáku totiž není vyšší teplota, ale teplotní šok.
Rozmohl se nám tady takový nešvar. Ve stále více českých hospodách se před načepováním piva namražují sklenice. Hosté si to žádají, podniky se předhánějí, kdo nabídne „ledovější“ zážitek. Jenže pivovarní odborníci kroutí hlavou. Českému ležáku to totiž příliš nesvědčí.
Možná největší paradox české pivní kultury se přitom nachází jen několik hodin jízdy od Prahy. Ve vídeňském Prátru stojí slavný Schweizerhaus, největší pivnice s českým pivem na světě. Už více než sto let se zde čepuje Budějovický Budvar a mnozí Češi po první návštěvě odcházejí překvapeni.
„Je to nějaké teplé,“ ozývá se často od stolů.
A přesto hosté po několika minutách zjišťují, že pivo doslova klouže do žaludku a vypijí ho mnohdy více než doma. Jedinou skutečnou brzdou bývá cena – více než 150 korun za půllitr.
Majitel restaurace Karl Jan Kolarik dobře ví, proč své pivo podává jinak než řada českých hospod. Budvar se zde skladuje při stabilní teplotě kolem pěti stupňů a na stůl se dostává přibližně při devíti stupních Celsia. „Příliš studené pivo mu odebírá chuť. Je to podobné jako u sýra,“ říká Kolarik.
Právě zde se ukazuje jeden z problémů současné české pivní kultury. Část hospod začala s pivem zacházet podobně jako fastfoody s colou. Čím ledovější, tím lepší. Jenže český ležák není limonáda.
Podle bývalého dlouholetého šéfa Budějovického Budvaru Jiřího Bočka způsobují namražené sklenice pivu teplotní šok. Na skle navíc mohou vznikat zmrzlé krystalky, které negativně ovlivňují jeho kvalitu i chuť.
Podobně mluví i Plzeňský Prazdroj či Rodinný pivovar Bernard. Český ležák by měl být podáván přibližně při teplotě mezi šesti až osmi stupni. Důležitější než samotné číslo na teploměru je však něco jiného.
Pivo nesnáší teplotní šoky
Sud, který stojí několik hodin v horku a následně je prudce ochlazen, nemůže nabídnout stejný zážitek jako pivo, které od pivovaru až po výčep prochází stabilními podmínkami. Jak říkají sládci, takové pivo se jednoduše „přetrhne“.
Češi jsou možná jediný národ na světě, který dokáže vrátit kvalitně načepovaný ležák se slovy: „Nemáte to studenější?“ Přitom dlouhá staletí se pivo pilo při teplotě, jakou měl hospodský sklep. Paradoxně si tehdejší štamgasti do hospod nosili takzvané ohříváčky – kovové válečky naplněné horkou vodou, kterými si pivo naopak ohřívali na příjemnější teplotu.
Staré sládkovské pravidlo říká, že sládek pivo vaří, ale hostinský ho dělá. A hostinský ho také může zkazit.
Třeba tím, že se příliš snaží, aby bylo co nejstudenější. Úplně nejzásadnější totiž nakonec není, zda má pivo šest, sedm nebo devět stupňů. Rozhodující je, co se s ním dělo předtím, než doputovalo do sklenice. Horší než trochu teplejší pivo je totiž pivo, které během své cesty utrpělo teplotní šok.
Dobré pivo nemusí být ledové. Musí být dobře ošetřené.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy a pohlédnete na svět skrze pivní brýle. Díky.
