Česko jako montovna učitelů: Stát nutí vysoké školy, aby vypouštěly kantory bez ohledu na kvalitu

KOMENTÁŘ LADISLAVA NAGYE | Úkol zní jasně: všichni s aprobací na matematiku či informatiku musí projít. Učitelů je ve školách nedostatek, zejména u některých aprobací. Vyšší produkce absolventů učitelství to ale nezachrání, jen způsobí inflaci vzdělání.

České školství řeší aktuálně několik problémů, mezi těmi dvěma hlavními ale existuje spojitost: nízké platové ohodnocení učitelů a odchod starších učitelů do důchodu. Problém chce řešit stát tím, že si od vysokých škol objedná vyšší počet absolventů pedagogického vzdělání, zejména některých aprobací. Dodejme, že takové snahy tu už nějakou dobu jsou: velký dopad neměly a ani ty stávající mít nebudou.

Zvýšená produkce je totiž celkem k ničemu, pokud učitelé do škol skutečně nenastoupí. A přesně to se v současné době děje. Po seznámení se s platovými podmínkami dávají absolventi učitelství přednost uplatnění jinde. Média často uvádějí průměrné platy – ovšem každý ví, jaká chiméra je průměrný plat. 

Skutečností je, že i na většině středních škol v regionech (tedy mimo Prahu, Středočeský kraj a ta největší města v zemi) je plat pedagoga po dvaceti letech praxe – pokud nečerpá slevy na děti – kolem třiceti tisíc čistého. Což je částka, která motivaci spojit svou profesní kariéru se školstvím rozhodně nepodporuje.

Šéfkonstruktér Martin Hrdlička: Technické obory musíme dětem zatraktivnit, specialistům chybí uznání

Je tedy vlastně jedno, kolik absolventů učitelství univerzity vyprodukují. Nakonec ve školství skončí buď jen ti, kteří to mají jako vysněné povolání, anebo ti, kteří nenajdou uplatnění jinde. Ale skutečně chceme, aby se učiteli stávali lidé, kteří se neuplatní jinde – ať už z jakéhokoli důvodu?

O problému není třeba mluvit v budoucím čase. On existuje už teď, stejně jako existují tlaky ze strany ministerstva na co nejmenší „propadovost“ u studia. Učitelé ze škol připravující budoucí učitele shodně vyprávějí o tlaku na to, aby lidé s požadovanými aprobacemi prošli za každou cenu. 

Za příliš velkou „propadovost“ studentů jsou katedry naopak kritizovány. Dovolil by si tohle někdo u lékařských fakult? Patrně nikoli, jde přece o zdraví nás všech. Proč je to ale možné u fakult vzdělávajících učitele – zde jde přece o budoucnost této země.

Strategie by měla být přesně opačná – stát by měl vytvořit takové podmínky, aby pozice učitele byla dostatečně atraktivní. Jak z hlediska společenského statusu, tak (což je s tím spojené) finančního ohodnocení. Jenže to se neděje. Samozřejmě je to otázka dlouhodobá a nelze ji vyřešit rychle, byrokraticky a vlastně povrchně, jak se o to stát snaží teď.

Pedagogické profese jsou zanedbávány dlouhodobě, s čímž je spojen i pokles statusu povolání učitele.

Vysokoškolská pracoviště připravující budoucí učitele by naopak měla být vedena k maximální náročnosti. Tak, aby absolventi byli připraveni po všech stránkách: odborné, mravní i psychické. Zmatky kolem požadavků na kvalifikaci budoucích učitelů, které provázejí různé výstupy z ministerstva v posledních letech, dost jasně naznačují, že ani ministerstvo vlastně neví, co od učitelů chce.

Dlužno dodat, že problém s učiteli není jen problémem současné vlády. Učitelská profese byla zanedbávána dlouhodobě, s čímž je spojen i pokles statusu povolání učitele. Stejně tak je třeba uznat, že to je problém, který se nezlepší přes noc. Zároveň je třeba však zdůraznit, že se rozhodně nezlepší další inflací učitelského stavu.

Neplatí, že čím více, tím lépe, říká Martin Slaný. Školství či zdravotnictví chybí zpětná vazba, ne další peníze

Řešení? Prosté a jednoduché: Více peněz a konkurenční prostředí ve školství. Více peněz, aby školy dokázaly přitáhnout jak lidi z praxe, tak vynikající absolventy, kteří se porozhlížejí po uplatnění jinde. A konkurence v tom smyslu, aby ředitelé měli možnost sáhnout po lepším učiteli, pokud nějaký není dost dobrý – a to se skutečně nepozná během zkušební doby.

Snaha vyprodukovat víc absolventů učitelství ve snaze, že jejich nadbytek je přirozeně povede k tomu, aby část z nich do školství nastoupila, je zcela v mentalitě montovny. I majitelé montoven doufají v přebytek zaměstnanecké síly, z níž část se spokojí s malým platem.

Je úsměvné a smutné, že všechno tohle je v příkrém rozporu s těmi všemi vzletnými řečmi o tom, jak budeme vzdělaná společnost s nejlepšími školami. O německých platech za čtyři roky ani nemluvě – tomu můžou uvěřit snad jen lidé vzdělaní těmi nejhoršími učiteli.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.

Stanjurův optimismus vs. realita: Budeme opravdu bohatnout šestkrát rychleji než Německo?

Evropou obchází strašidlo kulturních válek. Naštěstí máme regionální univerzity, kde je klid

Pedagog kazatelem. Nenechávejme děti hodiny mlčky dřepět a bezhlavě se šprtat na test

sinfin.digital