Nález dvou těl v autě na dně Lipenského jezera dalo vzpomenout na Citroën BX, jeden z posledních charakteristických modelů své značky. Rozložitý vůz s nezbytným hydropneumatickým pérováním, zavedeným s mytickým typem DS, se objevil na začátku 80. let a v porevolučních časech se prodával i u nás. Celkem brzy ale ze silnic vymizel a dnes jde o prakticky zapomenuté auto, které se jen občas vynoří z historie. Doslova.
Když jsem poprvé uviděl záběry, jak se za pomoci těžké techniky začínají z hlubin nořit obrysy deset let utopeného vozidla, zpozorněl jsem. Tento typ už totiž na silnicích dávno běžně nevídáme. A bylo tomu tak prakticky už i v čase, kdy se ono auto za dosud nevyjasněných okolností dostalo do pětimetrové hloubky chladného jezera.
Poučený laik by snad na první pohled vyřkl slovo „Favorit“ – příď Citroënu BX ale jako český bestseller vypadá jen zdánlivě. Navrhovalo ji totiž jen o něco dřív stejné designerské studio – italský Bertone. Kromě charakteristicky hranatého vzhledu se to pozná třeba na detailech, jako jsou kličky na stahování oken, které jsou prakticky totožné.
Pravý Citroen
Citroën BX je automobil, který byl díky svému odvážnému designu a unikátním technologiím ve své době velice úspěšným zástupcem francouzské automobilové školy. Svým designem kvalitativně navázal na starší modely DS a CX, jen své tvary přizpůsobil módě hran, která začala udávat tón v 80. letech.
Představen byl na pařížském autosalonu v roce 1982 jako nástupce modelu GSA, přičemž navržen byl tak, aby oslovil široké publikum jako moderní, praktický a dostupný vůz střední třídy, který kombinuje komfort, prostornost a inovativní technologie, typické pro značku Citroën.
Design vozu pochází z pera slavného italského designéra Marcella Gandiniho, který pracoval pro už zmíněné studio Bertone a proslavil se vozy jako Lamborghini Countach či Lancia Stratos. BX dostal od Gandiniho ostré, hranaté linie a aerodynamický tvar, který dosahoval nízkého koeficientu odporu vzduchu.
Velká prosklená plocha s tenkými sloupky zajišťovala skvělý výhled a pocit prostornosti v interiéru, zatímco futuristická palubní deska kladla důraz na jednoduchost a ergonomii. Některé prvky, jako například jednoramenný volant, byly typicky „citroënovské“ a polarizující, což jen podtrhovalo jedinečnost vozu. BX byl nabízen jako pětidveřový hatchback i praktické kombi (Break), díky čemuž si získal oblibu u rodin i jednotlivců.
Na létajícím koberci
Klíčovým prvkem Citroënu BX bylo, stejně jako u jeho firemních současníků, hydropneumatické odpružení – technologie, která se stala synonymem značky. Tento systém zajišťoval mimořádný jízdní komfort, protože dokázal dokonale absorbovat nerovnosti na silnici, udržovat stálou světlost nad vozovkou bez ohledu na zatížení a umožňoval nastavení světlosti podvozku podle aktuálních potřeb, což přidávalo vozu praktickou i futuristickou dimenzi.
Není divu, že v tak pohodlném autě oba mladí Rakušané možná velmi snadno usnuli (jak si myslí kapitán lipenského přívozu Karel Vlášek) a probudila je až vnikající ledová voda, ze které nebylo úniku.
BX poháněla řada motorů, od úsporných benzinových čtyřválců o objemu 1,4 až 1,9 litru až po výkonnější verze, jako byla sportovní varianta BX GTI s motorem 1,9 litru a výkonem kolem 120 koní. Později přibyly oblíbené dieselové motory, které oslovily zákazníky hledající ekonomickou alternativu. Například v domovské Francii BX skoro s jinými motory nejezdily.
Zajímavostí byla extrémně lehká konstrukce vozu, kdy mnoho dílů, jako kapota nebo zadní víko, bylo vyrobeno z plastu, což snižovalo hmotnost a spotřebu - BX v základní benzinové verzi vážil jen lehce přes jednu tunu. U takto velkého auta dnes něco nepředstavitelného.
Velký úspěch
Špičkovou verzí byla sportovní BX 16V GTI, představená v roce 1987, s 1,9litrovým šestnáctiventilovým motorem a výkonem až 160 koní, díky čemuž se model BX stal jedním z nejrychlejších vozů své třídy. BX se objevil i na závodní scéně, zejména v rallye, kde pro skupinu B vznikl model BX 4TC. Ačkoli tento model nebyl příliš úspěšný kvůli krátké kariéře a zrušení skupiny B, demonstroval schopnost Citroënu konkurovat i v motorsportu.
Citroën BX si získal věrné fanoušky díky své jedinečnosti a kombinaci praktičnosti s inovativními technologiemi. Během jeho výrobní éry se vyrobilo přes 2,3 milionu kusů, což svědčí o komerčním úspěchu, zejména v Evropě, kde oslovil zákazníky hledající komfortní a stylový vůz střední třídy.
U nás se nová verze BX krátce prodávala na začátku 90. let. Kdybychom se vrátili do léta roku 1993 a navštívili některý z místních salonů francouzské firmy, zjistili bychom, že typ BX 16 TGI stál v základu 539 500 Kč a naftový BX 19 TGD 556 700 Kč.
Nezapomeňme také na prostorné kombi, zvané Break, které nové stálo v daných provedeních o 30 tisíc korun více – vlastnil ho třeba Marek Eben.
Dnes je BX považován za klasiku a sběratelský kousek, přesto se stále dá sehnat za pár desítek tisíc korun. Jeho odvážný design a hydropneumatické odpružení ho činí ikonou, která připomíná zlatou éru Citroënu, kdy se automobilka nebála experimentovat a posouvat hranice.
Paradoxně se moc Citroënů BX nedochovalo - část sežrala koroze, zbývající sloužily často do roztrhání těla, protože své pozdější roky vůz běžné trávil jako praktické vozidlo pro řemeslníky nebo taxikáře.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
