RECENZE MICHALA BORSKÉHO I Přestože žijeme v době k motorismu ne zrovna přívětivé, tu a tam se vedle bezpohlavních elektromobilů nebo otupělých spalováků objeví auto, které jako zázrakem jezdí jako kdysi a přitom dokáže plnit nejpřísnější nároky na provozní efektivitu i ochranu životního prostředí. Honda Civic je pojem a její poslední reinkarnace je tohoto slavného jména opravdu hodna.
Když se u nás řekne Honda Civic, starší pamětníci si vybaví stříbrné žihadlo doktora Blažeje z Nemocnice na kraji města a ti mladší vytuněné Civiky a CRX z 90. let točící 8000 ot/m..
Od uvedení na trh v roce 1972 se prodalo přes 27,5 milionu Civiků ve 170 zemích světa a aktuálně je zde jedenáctá generace, která pro letošek dostala menší omlazovací kúru. Prodává se jen jako hybrid – ale v tomto případě by vás něco takového rozhodně nemělo odradit. Naopak!
Nadčasová zvenku i uvnitř
Jsem toho názoru, že o vzhledu toho či onoho auta by si měl každý udělat úsudek sám. Osobně se mi současná podoba kompaktní Hondy líbí víc než poněkud divoké poslední dvě generace – svojí konzervativní osobitostí dává naprosto neomylně vzpomenout na nejlepší tradice Civiků z 90. let.
Že jde o Hondu, prostě poznáte hned. V tomto případě by se dalo říct, že jde o klasiku v nadčasovém novodobém balení. Lehký facelift, který model dostal pro letošní rok, zahrnuje přepracované LED světlomety a výraznější grill, tedy masku chladiče, detailisté si mohou všimnout i jiného designu litých kol.
Také uvnitř se žádná revoluce nekonala, a je to jen dobře. Hlavním motivem na palubní desce je voštinový panel táhnoucí se po celé šířce, který slouží jako dekorace i jako výdechy klimatizace. Už v základu dostanete velký displej zábavního systému, s bezproblémovou konektivitou nebo duální klimatizaci. Po vrcholné verzi sáhněte, pokud chcete třeba vyhřívání volantu nebo prémiové audio od Bose se 12 repráky.
Celkový dojem z použitých materiálů nicméně tak úplně prémiový není. Když si sednete do konkurenční Mazdy 3, pochopíte proč.
Volant ideálního, tedy zcela kulatého, tvaru padne příjemně do ruky a jen na první pohled je na něm zbytečně moc malých ovladačů. Zvyknete si.
Dobrou zprávou je, že Honda šla sice s dobou a nahradila klasické ručičkové ukazatele displejem jako všichni ostatní, nicméně zachovala jejich tradiční grafiku. Řidičovo pracoviště působí velmi přirozeně i proto, že všechny hlavní ovládací prvky jsou stále fyzické, což je podstatné zejména u regulace hlasitosti audia nebo u ovládání klimatizace.
K ovládání bezestupňové převodovky slouží panel s tlačítky na středovém panelu, což je v zásadě fajn, kdyby se všechna tlačítka nemačkala, jen zpátečku bylo nutné zatlačit směrem k sobě. Raději bych tímto způsobem intuitivně řadil dopředný chod.
Za volantem se sedí nízko a řidič má dobrou kombinaci pocitu vzdušnosti a zároveň propojení s vozem. Sedadla jsou velmi pohodlná i na delší cesty. Dost prostoru je na nohy i hlavu také na zadních sedadlech, kam se snadno vejdou dva dospělí, velikost kufru rovněž nesnese kritiku.
Vysoká škola efektivity i jízdy
Pohonný řetězec Civiku začíná u dvoulitrového čtyřválce s přímým vstřikováním, který většinou pohání generátor, a ten zase nabíjí kompaktní baterii o kapacitě 1,05 kWh. Energii z baterie posílá elektromotoru na přední kola a jen v případě potřeby pomůže hrubou mechanickou silou i spalovací motor. Vypadá to hrozně složitě, ale v praxi to celé funguje velice dobře.
Auto je díky podstatnému podílu práce elektromotoru schopné prudké akcelerace, při které benzínový agregát posílá maximální výkon do baterie.
Velice zajímavý je projev Civiku v režimu sport. Jelikož elektromotor dělá většinu práce, lze se spalovacím motorem pracovat tak, aby okamžitě reagoval na plyn a simuloval řazení převodových stupňů. Věřte nebo ne, zážitek je to podobně opojný jako jízda s kultovním honďáckým motorem VTEC. Čistě na elektřinu dokáže Civic ujet 3 až 4 kilometry, což není u full hybridů obvyklé.
Bezestupňová převodovka eCVT není mechanické CVT, nýbrž jde o elektrický systém, který mění množství energie posílané na kola. Obvyklé kvílení vytočeného motoru – typické pro tato ústrojí – zde tedy nehrozí. Simulace řazení mechanické převodovky je opravdu povedená – což je vtipné, protože auto žádnou takovou převodovku nemá.
Civic jezdí výborně, mnohem lépe než všechny ostatní kompaktní hybridy, snad jen s výjimkou Toyoty Prius. Řízení má překvapivě svižnou reakci a ve volantu je cítit i nějaká ta zpětná vazba. Pružení je nastaveno tak, že auto se v zatáčkách příliš nenaklání, nerovnosti přitom i s velkými koly pohlcuje suverénně.
Honda na jedné straně svižně zrychluje, na té druhé je znát péče o maximální možnou kultivovanost. Řídicí elektronika dokonce dokáže detekovat klikaté cesty a tehdy déle ponechá v činnosti benzínový motor při výjezdu ze zatáček, což umocňuje sportovní dojem z jízdy.
Celkový výkon hybridního systému činí 184 koní, což je na kompaktní liftback s pohotovostní hmotností pouhých (na dnešní poměry) 1442 kilogramů ve světě elektrifikovaných aut skutečně málo. Na stovku vůz zrychlí za 7,8 vteřiny, rychlost je uměle omezena na 180 km/h, s čímž nemám problém.
Mamutí točivý moment 315 Nm je díky elektrice dostupný velmi záhy, což ale nemá žádný negativní vliv na spotřebu, která je přímo skvělá: i při svižném jezdění během týdne nepřekročila 5,8 litru na sto, při troše snahy budete zejména po městě bez problémů jezdit pod pět.
Normální auto
Je to už trochu klišé používané vždy, když se recenzentovi dostane pod ruku vozidlo, které řidiči neotravuje život zbytečnostmi, řídí se přirozeně, hezky jede a málo žere. Ale přesně taková je současná Honda Civic, která svému majiteli dodává příjemný pocit starých jistot v novém velice ekologickém balení.
Pravda, mohla by stát méně – 789 000 Kč za základní, ač plně vybavené provedení není žádná láce pro české chalupáře, ale na ty Honda stejně nikdy necílila.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
