KOMENTÁŘ MICHALA BORSKÉHO I Antonov An-225 Mrija, největší letadlo světa, bylo zničeno během prvních dnů ruské invaze na Ukrajinu v rámci bitvy o letiště Hostomel nedaleko Kyjeva. Gigantický letoun, který byl chloubou ukrajinského leteckého průmyslu, stál v domovském hangáru na tomto letišti, kde v době útoku procházel údržbou, takže nemohl odletět do bezpečí, přestože byla plánována evakuace.
Každý válečný konflikt má i své symboly, jejichž hodnota vysoce převyšuje reálné materiální škody. Mezi takové vzácné symboly chudé a korupcí prolezlé předválečné Ukrajiny patřilo vedle fotbalisty Andreje Ševčenka nebo národního trojzubce také létající monstrum jménem „Mrija“ neboli sen, dílo kyjevské konstrukční kanceláře Olega Konstatinoviče Antonova z pozdní éry Sovětského svazu. Rusové zničili Mriju v jejím hangáru na letišti během prvních dnů invaze na Ukrajinu.
Nákupní taška do vesmíru
Antonov An-225 byl původně navržen pro přepravu sovětského raketoplánu Buran. Vyvinut byl z menšího typu Antonov An-124 a jediný vyrobený letoun byl dokončen v roce 1988. Po zrušení vývoje raketoplánu byl letoun na 8 let odstaven, avšak poté byl modernizován a znovu nasazen do obchodního provozu u Antonov Airlines pro přepravu nadměrných nákladů po celém světě – opakovaně se podíval i do České republiky, kde přistával v Praze nebo v Ostravě.
Právě při letu z Prahy do uzbeckého Taškentu 16. června 2004 vezla Mrija svůj vůbec nejtěžší náklad, když převážené zařízení pro budovaný ropovod mělo hmotnost 247 tun.
S délkou 84 metrů, rozpětím křídel 88,4 metru a výškou 18,1 metru překonával gigantický Antonov většinu současných obrů. Jeho maximální vzletová hmotnost dosahovala až 640 tun a nosnost 250 tun nákladu – to je více než dvojnásobek toho, co zvládnou největší komerční letadla.
Pro srovnání: Airbus A380, největší osobní letadlo historie, má délku 72,7 metru, rozpětí 79,8 metru a maximální vzletovou hmotnost kolem 575 tun, přičemž může převážet až 853 pasažérů.
Také Boeing 747-8, nejdelší osobní letadlo (76,3 metru), které má rozpětí 68,4 metru a vzletovou hmotnost okolo 448 tun, vypadá v porovnání s Mrijou jako trpaslík, ať už v nákladové verzi (max. ~140 tun) nebo osobní (až 467 cestujících).
Když vezmeme ryze nákladní stroje, nabízí se srovnání s americkým vojenským transportérem Lockheed C-5 Galaxy, který má délku 75,5 metru, rozpětí 67,9 metru a vzletovou hmotnost 381 tun s nosností asi 122–130 tun. Opět výrazně méně než An-225.
A přece v minulosti existovala větší vzdušná plavidla. Německá vzducholoď LZ 129 Hindenburg (1936) měla délku 245 metrů a průměr 41 metrů – tedy delší než An-225. Šlo ale o vysoce nebezpečný stroj naplněný vodíkem, který létal maximálně 135 km/h a nosil jen desítky tun nákladu (převážně pasažéry a poštu).
Hindenburg byl tedy největším létajícím strojem historie, ale v moderním smyslu letadla (s pevnými křídly a motory) ho An-225 převyšuje v užitečnosti, rychlosti (850 km/h) a nosnosti mnohonásobně.
Nemohli ji včas uklidit?
V souvislosti s potupným zničením bezbranné Mrije v domovském hangáru se nabízí otázka, zda nebylo možné letoun včas zachránit. Odpověď zní, že s největší pravděpodobností nikoliv. Mrija přistála na domovské základně v Hostomelu 5. února 2022 po letu z Billundu v Dánsku, kam převážela náklad a následně měla absolvovat rutinní periodickou údržbu, která ale zahrnovala i velkou revizi jednoho ze šesti motorů.
Právě kvůli demontovanému motoru a některým odpojeným systémům nebylo možné letadlo v okamžiku invaze dostat rychle do vzduchu – v následných bojích o letiště (výsadkový útok Rusů, letecké údery, dělostřelectvo) byl hangár zasažen a Mrija zničena.
Ukrajinská tajná služba SBU přesto před dvěma lety obvinila ze zodpovědnosti za zničení letadla bývalého generálního ředitele podniku Antonov Serhije Byčkova a šéfa oddělení letecké bezpečnosti podniku Oleksandra Netosova.
Podle SBU nevpustili na území letiště v inkriminovanou dobu před ruskou invazí národní gardu, aby strategicky důležité místo mohla připravit na obranu. Oběma mužům hrozí až 15 let vězení, k soudnímu jednání ale dosud nedošlo. Odškodnění za zničení unikátního letounu chce Ukrajina každopádně nárokovat po agresorovi, tedy Ruské federaci – mělo by jít až o tři miliardy dolarů.
Ukrajinci sice krátce po zničení stroje avizovali, že „Mriju“ rekonstruují nebo postaví novou z nikdy nedokončeného torza druhého exempláře z 80. let, pohled na zdevastované letadlo po osvobození letiště ale moc šancí k optimismu nedával – na práci a rekonstrukce jsou aktuálně důležitější věci.
Jisté také je, že bez masivního mezinárodního financování se nová Mrija do vzduchu nedostane dříve než v roce 2030, pokud vůbec.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
