„Jako za bolševika.“ Liboc se bouří proti rychlodráze, která ji rozřízne čtyřmetrovým betonem

Projekt modernizace zahrnuje zdvojkolejnění povrchové trati od Veleslavína k Ruzyni, včetně nové zastávky v Liboci, která bude posunuta směrem k Ruzyni za křižovatku u Litovické ulice. Plány počítají s vysokými protihlukovými stěnami až do výšky 4 metrů, odstraněním dvou stávajících přejezdů a nahrazením všech přechodů přes trať podchody. Investor, Správa železnic (SŽ), spolu s firmami Metrostav a Sudop Praha tvrdí, že to zlepší spojení na letiště a do Středočeského kraje. 

Podle oficiálního webu SŽ je to „moderní dopravní řešení, které minimalizuje dopad na cennou rezidenční lokalitu“. Podle kritiků jde o zastaralý projekt, který nebere ohled na urbanistický plán města a místní podmínky, místní obyvatelé jej dokonce označují za „neprostupný koridor, který rozdělí obydlenou oblast a odsoudí občany do problémových podchodů“. 

Na obrázcích to tak skutečně vypadá. Jak? No úplně stejně jako jsou vedeny železniční koridory v okolí hlavního města, tedy za vysokými betonovými zdmi, které jsou bezohledně zaraženy do původní místní zástavby v duchu bolševického „poručíme větru dešti“.

V Liboci, jejímž katastrálním územím trať prochází nejvíce, je ovšem místní opozice silná. Spolek pro rozvoj Liboce, založený v září 2023 obyvateli Nové Liboce a okolí, podal námitky do územního řízení s podporou expertů a právníků. Během veřejného projednání v březnu až dubnu 2025 podalo přes 250 účastníků námitky k projektu. Petici proti podobě projektu podepsalo 800 občanů. 

Navzdory tomu investor a úřady – včetně Prahy 6 a Hlavního města Prahy – změny odmítají a odvolávají se na původní schválení projektu z roku 2019. Studie od Sudop Praha přitom potvrzuje, že alternativa – zahloubení trati – je technicky proveditelná, ale není zvažována. Bývalý ministr dopravy Martin Kupka (ODS) loni prohlásil, že na změny je již pozdě, a projekt má pravomocné stavební povolení s dokončením v roce 2029.

Největší nedostatky projektu podle Spolku Liboc spočívají v jeho environmentálních a sociálních dopadech. Vysoké betonové stěny a trolejové vedení vytvoří neprostupný betonový koridor, který rozdělí území na dvě části a zhorší dostupnost pro pěší, cyklisty i automobily. „Modernizovaná železnice by tak byla přínosem pro železniční dopravu na letiště... ale na úkor kvality života občanů Liboce a Ruzyně,“ uvádí spolek. 

Hluk a vibrace se výrazně zvýší – vlaky budou projíždět každých pár minut, což zásadně ovlivní dosavadní klidný život u Libockého rybníka, oblíbeného rekreačního místa pro koupání, bruslení a procházky. Na místo toho zde v praxi vznikne industriální obludnost, která zničí výhledy na kostel sv. Fabiána a Šebestiána a přírodní charakter oblasti. Obyvatelé se obávají, že projekt „rozdělí Liboc a Ruzyni, přibude hluku“. 

Oprávněně – zajeďte se podívat do Úval, Senohrab či do Pyšel. Takřka nepřetržitě projíždějící dlouhé vlaky schované do neprostupných betonových koridorů nenávratně rozrušily urbanistickou podobu mnoha poetických míst. Oproti Liboci je tu ale jeden rozdíl – lidé jsou zde na velký vlakový provoz zvyklí od pradávna, zdvojkolejnění a zkapacitnění trati k letišti je ale pro Liboc zásadní změnou – doposud zde po jednokolejné trati projíždí asi čtyři pomalé vlaky za hodinu.

Dalším bolestivým bodem je bezpečnost. Nahrazení povrchových přechodů podchody asi ochrání lidi před přímými střety s vlaky, ale přináší jiná rizika – tmavé, nehlídané prostory se mohou stát místem pro graffiti, vandaly nebo dokonce sociální problémy. 

A konečně „last but not least“ – esteticky projekt znamená katastrofu: místo přívětivé zeleně organicky srostlé s železnicí a starou zástavbou v Liboci vzniknou ohavné industriální bariéry, které vizuálně znehodnotí vilové čtvrti a zabrání budoucímu rozvoji lokality. 

Pomozme si opět příměrem – líbí se vám vedení tramvajové rychlodráhy z Braníka do Modřan? Tak takhle nějak by to mohlo vypadat i v Liboci s tím rozdílem, že tramvajová trať na Praze 4 vede povětšinou nezastavěnou krajinou nebo v uctivé vzdálenosti od obytných domů. Nebo ještě lépe: Podobným zásahem bylo bolševické zasazení severojižní magistrály do centra Prahy, která městské centrum doslova rozřízla vejpůl a dala vzniknout řadě vyloučených míst v historicky cenných lokalitách. Kvalita života v okolí silniční tepny zásadně poklesla.

Jako alternativu navrhuje spolek zahloubené vedení trati: od Veleslavína skryté za valem u rybníka, pak zahloubené podél Naardenské a U Kolejí s překrytím až k zastávce v Liboci. To by zlepšilo prostupnost území, umožnilo zelený koridor s cyklostezkou od Stromovky přes Šárku do Hostivic a Kladna, a zachovalo kvalitu života. Takové řešení je podle spolku běžné v Evropě pro městské tratě a nezměnilo by trasu projektu. SŽ však zahloubení odmítá s tím, že upravený projekt přináší několik úprav, ale zásadní změny nejsou možné.

V úseku Praha-Dejvice až Praha-Veleslavín je modernizovaná železniční trať (součást projektu Praha – Letiště Václava Havla – Kladno) vedena převážně pod zemí v tunelech, což představuje zásadní rozdíl oproti povrchovému řešení v navazujícím úseku Veleslavín – Ruzyně (Liboc).

Celý tento úsek, dlouhý přibližně 4,1 km, je ražen ve dvou paralelních tunelech (jeden pro každou kolej). Tunely vedou pod čtvrtěmi Střešovice a Ořechovka. Na východním konci navazují na novou podzemní stanici Praha-Dejvice, která je zahloubeným terminálem s přímým přestupem na metro Hradčanská. Na západním konci pak ústí do nové stanice Praha-Veleslavín, která je rovněž zahloubená.

Trať vchází do tunelu už od předchozího úseku Výstaviště – Dejvice (kde je bůhví proč částečně povrchová, což zdejší parkové lokalitě také klidu nepřidá, až pak se zanořuje). V celém úseku Dejvice – Veleslavín je tedy trasa kompletně pod povrchem. Stavba tunelů by měla začít kolem let 2027–2028 a dokončení je plánováno na období 2027–2030 (s rezervou na zpoždění).

Celý případ libockého úseku rychlodráhy ukazuje na systémové selhání v plánování infrastruktury v Česku. Zatímco v sousedním úseku Dejvice-Veleslavín se minimalizují dopady, v Liboci a Ruzyni se prosazuje zastaralé řešení bez dialogu.

Pokud bude územní řízení pokračovat bez změn, hrozí dlouhodobé poškození komunit, které by mohly být příkladem harmonického rozvoje. Je na čase, aby úřady poslouchaly hlasy místních, než bude pozdě. Jinak se stavba trati na letiště stane dalším symbolem byrokratické ignorance – přesně jako kdysi ona severojižní magistrála.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.