ROZHOVOR MICHALA BORSKÉHO I Tento týden uplynula lhůta pro podání přihlášek do výběrového řízení na šéfa Krkonošského národního parku po odejdivším Robinu Böhischovi. Kromě lidí ze stávající struktury správy parku se o funkci uchází také učitel Petr Moravec z České lesnické akademie Trutnov, spolumajitelka Luční boudy Klára Sovová, o niž se v některých kruzích spekulovalo jako trojském koni Motoristů ve vedení KRNAPu, naopak ředitelkou být nechce a podle jejích slov ani nikdy nechtěla. Největší emoce tak budí kandidatura boudaře a hospodáře z krkonošských Klínovek, Františka Zálešáka.
Ani v těch nejkrutějších zimních fujavicích ho v okolí jeho restaurace Klínovka na stejnojmenné luční enklávě nad Špindlerovým Mlýnem a u stáda horského skotu tamtéž nepotkáte jinak než v šortkách a s pevnými botami. František Zálešák je samorost každým coulem a svému hospodaření ve výšce nad 1200 m.n.m. vtisknul nezaměnitelnou pečeť. Někdo mu nemůže přijít na jméno pro jeho názory, jiný ho velebí pro zájem o své okolí a vynikající kuchyni v restauraci. Prostě typický příklad člověka budícího emoce jedno jakého druhu. Proč by ale chtěl být nejvyšším pánem nad Krkonošemi hned po Krakonošovi?
Nadávat je jednoduché
Proč jste se rozhodl jít „s kůží na trh“?
Stěžovat si umí každý… Ale hory si na stěžování nehrají. Pamatují si jen to, jak se k nim chováme. Chci věci měnit a posouvat. Je jednoduché nadávat, ale to mi není vlastní. Když ta možnost je, chci se na věcech podílet aktivně. Nechci na nic navazovat, chci tu organizaci posunout tam, proč byla zřízena, tedy k ochraně přírody.
Co by podle vás mělo být hlavním posláním organizace jakou je Krkonošský národní park?
Jednoznačně ochrana přirody a naplnění zákona o její ochraně. Úkolem Správy KRNAP je chránit přírodní hodnoty tohoto území a zároveň vytvářet srozumitelný a férový rámec pro život a hospodaření v horách. Dlouhodobě v ní ale vládne netransparentnost a klientelismus, ochrana přírody je jen tapetou pro širokou veřejnost.
V minulosti jste s Parkem vedl různé spory a někteří lidé vás v čele neumí představit, co byste jim na to řekl?
Byla a je to srážka se zavedeným systémem. Mně vadí lhaní, manipulace, špatně odvedená práce a klientelisticky vedená organizace. Věřím, že se všechny tyto věci dají změnit, ale urcitě ne tím, že se bude navazovat na něco, co podle mě nefunguje. Velká část úředníků sedí v kanceláři a nemá reálnou představu o životě v horách. Chci zavést povinné pravidelné stáže v terénu pro všechny zaměstnance včetně vedení. Rozhodnutí musí vycházet z odbornosti i praktické zkušenosti. Ty co chtějí dát věci do pořádku, rád přivítám ve svém týmu, ostatní budou muset hledat štěstí někde jinde.
Dopravu chci omezit na minimum
Ožehavým krkonošským tématem je v poslední době provoz aut na hřebenech. Jak se na věc jako hřebenový boudař díváte vy?
Systém povolenek musí být jednoduchý, online a předvídatelný. Prioritu by měli mít místní obyvatelé, podnikatelé, zásobování a osoby se zdravotním postižením. Cílem není zakázat lidem jezdit, ale výrazně omezit zbytečnou tranzitní a rekreační dopravu do nejcennějších partií parku. Alternativy jako cyklobusy, elektrobusy a rozšířené parkoviště na okraji parku musí být reálně funkční i v zimě.
Dalším „horkým bramborem“ je developerská činnost v horách zejména, pokud jde o apartmánové domy...
Nadbytečná apartmánová výstavba je za mě vše, co výrazně přesahuje potřeby místních a ničí charakter Krkonoš. Hranice je jasná – objem stavby, architektonický soulad s krajinou a dopad na přírodu. Správa by měla aktivně vykupovat klíčové pozemky v nejcennějších zónách. Pravidla musí platit pro všechny bez výjimek, jinak ztratíme důvěru.
Jednou z obecně nejkritizovanějších činností minulého vedení byla podle mnohých netransparentnost a špatná komunikace. Co se dá podle vás dělat lépe?
Současná komunikace Správy je často arogantní, nejasná a selektivní. Chci zavést pravidelné veřejné reporty, živé přenosy z rady Správy a jasný důvodový portál pro každé rozhodnutí. Rovný přístup znamená, že ani velký developer, ani malý hospodář nedostane výhodu jen proto, že „někoho“ zná.
Mnoho procesů je zbytečně složitých a pomalých. Chci digitalizovat žádosti o stanoviska, zavést pevné lhůty a snížit počet požadovaných dokumentů na minimum. Kvalita ochrany přírody nesmí klesnout, ale byrokracie ano.
Nedobré jsou prý aktuálně také vztahy Správy s některými městy a obcemi, jmenovitě třeba s Harrachovem...
Chci aktivně podporovat ty hospodáře, kteří skutečně udržují horské louky. Nabídnu jim dlouhodobé smlouvy, přednostní informace o dotacích a férové platby. Ochrana přírody a tradiční hospodaření mohou jít ruku v ruce – jen to musí Správa konečně začít brát vážně.
Pokud jde o Harrachov, tam je okamžitě potřeba začít s narovnáváním vztahů, je to naprosto zásadní partner v západních Krkonoších.
Výběrová řízení se musí změnit
Dalším kritika minulého vedení často mířila také k průběhu výběrových řízení. Jaké se dají v této věci podniknout kroky?
V minulosti byla rušena výběrová řízení bez řádného odůvodnění a některé smlouvy byly podezřelé. To musí skončit. Každé zrušení výběrového řízení musí mít písemné, veřejně dostupné zdůvodnění. Do všech smluv chci zakotvit nemožnost jednostranného vypovězení bez vážného důvodu. Hodlám nechat provést nezávislý audit hospodaření Správy a zveřejnit ho.
Zkuste mi říct pár bodů, které byste chtěl realizovat hned po nástupu do funkce.
Letní režim vjezdu aut do parku musí být výrazně přísnější než dosud, ale předvídatelný. Krkonoše nejsou safari. Jasně definuji, kdy Správa vydá kladné stanovisko ke stavbě (maximální objem, soulad s krajinou) a kdy nikoliv. Stanovisko k výstavbě na Jeleních loukách nechám přehodnotit. U nových útulen nastavím reálný režim, který umožní legální noční přespání.
V oblasti ochrany přírody chci prověřit leteckou těžbu kleče, upřednostnit práci s koňmi v lese a konečně začít aktivně komunikovat se všemi hospodáři – včetně předem jasných informací o strategii a financích. Chci také lepší systém řešení škod způsobených vlky.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
