Luční bouda ve sporu s KRNAPem: Toalety jsou jen zástěrka, ve hře je mnohem víc

Bílá louka mezi horami Luční, Studniční a Hraničním hřebenem je jedním z nejzáludnějších míst Krkonoš. Právě zde se mnohým bloudícím zjevuje před očima, zaslepenýma vánicí a mlhou, impozantní silueta Luční boudy – místa, kde se už 400 let mohou schovat před extrémním počasím, najíst se a ubytovat. Kde hledat důvody jeho (snad) dočasného uzavření pro veřejnost?

Kdo moc nesleduje kauzu Luční boudy, mohl by si myslet, že se celý spor točí kolem toho, zda si u vás turisté mohou vyčůrat, nebo ne. Ale o to asi nejde, že?

Klára Sovová: To je úplně nepodstatné. Pokud by doprava byla povolená tak, jak si představuje momentálně Správa Krkonošského národního parku, tak by došlo k zániku Luční boudy. Hrajeme teď o úplně něco jiného, abychom byli schopni tu boudu provozovat tak, jak se tam provozovala stovky let. Takže ty záchody jsou opravdu vedlejší.

Stanislav Beneš: Doplním to. Pořád se to točí okolo toho, jestli nám dají povolenku na jízdu, nebo nedají, a v jaké podobě. Ale je tam toho mnohem víc. Může se stát, že ze dne na den nebudeme mít elektřinu. Ta sem byla přivedena v roce 1981 z Výrovky. Jsou to tři páry kabelů, dva už nejdou a jeden pár občas jde. Kabely mají záruku 20 let, takže jsou 24 let po životnosti. Už pátým rokem probíhá jednání mezi ČEZem a KRNAPem a KRNAP vytváří takové podmínky, že ČEZ v podstatě nemůže ty kabely vyměnit.

Jaký tedy byl bezprostřední důvod aktuálního zavření Luční boudy?

Klára Sovová: My jsme boudu zavřeli z nějakého důvodu. Správa Krkonošského národního parku si nainstalovala takové samosběrné kamery, které přečtou značku. Neřekli nám, že je zprovozní. Přímo ředitel mi řekl: „Kláro, v případě, že vám tam pojede oprávněný vjezd a my s nimi zahájíme správní řízení, protože je kamera natočí, vy pak předložíte důvod jízdy – třeba porouchaná čistička, jede vlastník, jede nájemce – a my vám ty pokuty neudělíme.“ Takže se schovali za pařez, pustili kamery někdy v říjnu, listopadu. A najednou v lednu, únoru, březnu nám začaly chodit pokuty, a hlavně našim dodavatelům. 

Firma, která dělala opravu havarijního stavu čistírny odpadních vod, paní, co nám dělá HACCP (tzv. systém kritických bodů pro identifikaci a kontrolu rizik v potravinářských procesech, aby se zabránilo vzniku závadných potravin, pozn. red.) – bez toho žádná hospoda nemůže fungovat – ta dostává pokutu třeba 20 000 korun. Člověk, který opravuje automaty na kávu, dostal 40 000 korun. My jsme všechny začali zastupovat, doložili jsme oprávněnost vjezdu. Myslíme si, že ty kamery tam jsou nezákonně a pokuty jsou nezákonně udělované. Když to dosáhlo zhruba 16–20 pokut, což je 300–400 tisíc korun, tak dál prostě pokračovat nemůžeme. Nemůžu vystavit dodavatele těmhle pokutám.

Proč si myslíte, že zřízení té elektronické kontroly je v rozporu se zákonem. Mohla byste to rozvést?

Klára Sovová: Policie musí mít na podobné snímání speciální zmocnění v zákoně. Správa Národního parku toto nemá. Měla by nejdřív jednat tak, aby si to v zákoně upravila, a ne to nejdřív zavést a dělat to nezákonně. I ochrana přírody by měla probíhat v souladu se zákonem. Oni se dokonce plošně dotazují na všechny údaje, pak to dávají do spisů, kde vidíte i ostatní, kteří spáchali přestupek. Státní správa, respektive Správa Krkonošského národního parku, by se měla chovat profesionálně. I Ministerstvo životního prostředí jim 19. května zaslalo stanovisko, že to tímhle způsobem dělat nelze.

Výsledný stav je tedy ten, že největší bouda v Krkonoších je zavřená pro neubytované hosty. A ty tisíce lidí, kteří tam přijdou, nemůžou využít nic, včetně záchodů a občerstvení?

Stanislav Beneš: Přesně tak. Jsou to statisíce lidí. My sami máme zhruba 10 000 lůžkonocí ročně, to jsou ubytovaní. A pak je to zhruba 200 000 lidí, kteří využijí bufet nebo restauraci. Až k milionu se blíží použití bezplatných toalet. To si nemůžeme dovolit, nejen kvůli povolenkám. 

Dovedete si představit, že nám v sobotu, kdy je tam více lidí než na Václaváku, klekne elektrika? Potřebujeme, aby se tyto zásadní věci vyřešily pro boudu, která je tam 400 let, na rozdíl od KRNAPu, který je tam něco přes 60 let. My se o tu přírodu staráme stejně jako oni, nechceme, aby tam jezdila auta, jak pan Drahný (mluvčí KRNAPu Radek Drahný, pozn. red.) někde řekl, že z toho chceme udělat tržiště. To jsou absolutní nesmysly.

Kolik lidí k vám přijde z české strany a kolik z Polska?

Stanislav Beneš: Každým rokem narůstá počet hostů z Polska, dnes už to mohou být až dvě třetiny. Nejen Poláci, ale také Němci přichází z polské strany. Služby a kapacity na polské straně dramaticky rostou. Město Karpacz, které je k nám nejblíž, mělo před 10 lety asi 3 500 lůžek, dnes jich má skoro 50 000 a dalších 12 000 se dostavuje.

Celý spor je přece o tom, že je tam klidové území v rámci Krkonošského národního parku. Spor s KRNAPem se sice týká aut, laický rozumem by ale mělo jít spíš o ty statisíce pěších turistů...

Stanislav Beneš: Určitě. Regulace ze strany polského KRNAPu je jiná. Zavedli poplatek za vstup, ale tím se nic nevyřešilo, spíš došlo k nárůstu. Pro Poláky jsou Krkonoše jedny z mála hor, které mají. Oproti tomu je průjezd několika jednotek aut denně marginální problém. My u Luční boudy navíc ani nemáme parkování, všechny pozemky okolo ní jsou KRNAPu.

Klára Sovová: V zákoně je, že na území národních parků mimo zastavěná území obcí je zakázán vjezd a my tam smíme jezdit jako nájemci a majitelé v souvislosti s údržbou a zásobováním. Na tom se nic nemění. Chtěli jsme jen upřesnit, abychom vždycky měli k dispozici alespoň jednu přístupovou komunikaci. Klidová území jsou území s omezeným pohybem osob. Vyhlašují je, aby mohli zabránit i pěším turistům. Po té asfaltové komunikaci, kterou postavila obec, projde ročně podle mého odhadu tři až čtyři miliony lidí. Z KRNAPu zaznělo, že se po Krkonoších pohybuje ročně asi 12 milionů lidí.

Úplně kacířská myšlenka: nebylo by nejlepší zakázat vstup pěším turistům a vozit je na Luční boudu autobusy? Možná by to bylo pro ochranu přírody lepší.

Stanislav Beneš: To je k diskuzi. Nějaké omezení počtu lidí by bylo dobré. Ale to, jak je to teď nastavené, je paskvil. Kdyby se normální lidé sešli a diskutovali, protože my taky chceme, aby příroda byla chráněná. Ale ne zaklínacím heslem KRNAPu: „Tetřívek se lekne.“ My v Luční máme tištěné kuchařky z první republiky, kde je tetřívek na několik způsobů. Jak vznikl KRNAP, pravděpodobně se ho tetřívci lekli a začali ubývat.

O kolika autech se vlastně denně bavíme? Četl jsem strašná čísla, téměř dálniční tah.

Stanislav Beneš: Kdybych to zprůměroval, tak je to 1-2 jízdy denně. Jinak vypadá pátek a jinak pondělí. Jistotu máme tak na čtyři měsíce v roce, kdy se dá jezdit autem. My sami máme přitom nafocený třeba velký provoz, když předělávali (pracovníci KRNAP, pozn. red.) Jantarovou cestu, protože zjistili, že pH není dobré, tak šutry odvezli a přivezli jiné. Máme nafoceno, jak z náklaďáků tekl olej. Nebo jak sázeli kleč a další rok ji vytrhávali a odváželi stovkami letů vrtulníku, ale mezitím nám stihli dát pokutu 250 000 korun, že jsme ji přejeli rolbou.

Je pravda, že Národní park vydal kdysi povolení pro vaši rolbu, která měla být užší, než ta, kterou jste měli?

Klára Sovová: Ano, to bylo v začátcích. Přišli s tím, že rolba musí být maximálně 4,5 metru široká. Taková rolba prakticky neexistuje. Vždycky přijde něco, co Luční boudu úplně zařízne. Chvíli se přeme, pak dojdeme k soudu a za dva, tři roky se to nějak vyřeší. Ale teď, s těmi 16 nebo 20 pokutami pro naše dodavatele, to už není o nás. Zastupujeme 16 dodavatelů. Živnostníci, kteří si vyfakturují 4 000 nebo 10 000 korun za výjezd, dostanou k tomu 40 000 korun pokutu. To podle mě dělá Správa Krkonošského národního parku schválně. Ten živnostník, když se s ním zahájí správní řízení, už k nám nikdy nepojede. 

Vy máte trvalé bydliště na Luční boudě?

Stanislav Beneš: Ne, ale syn ano. Já jsem tam tři čtvrtiny času každý den. Každé ráno běhám 15 km, i v zimě. Dobře vím, jak to tam nahoře vypadá. Myslím, že příslušníci KRNAPu by nám měli chodit děkovat, jak se o tu přírodu staráme. Bohužel reakce je opačná.

Trochu ironicky, nebyl by nejlepší způsob, jak omezit turisty, udělat pro ně hory luxusní a drahé? Vy tomu vycházíte vstříc, hotel je drahý, jídlo drahé. Přesto se nezdá, že by příliv hostů byl menší.

Stanislav Beneš: Luční bouda je nazývána Hradčany Krkonoš. Je to výjimečné místo s výjimečnými náklady. Provozní náklady jsou asi 45 milionů ročně, denně více jak 120 000 korun. Když mi každý rok prasknou na rolbě pásy za 300 000, musí se to promítnout i do ceny piva. Kapacitu jsme snížili ze 400 míst pro Wehrmacht na současných cca 150 lůžek.

Ten Wehrmacht, to spousta lidí neví…

Stanislav Beneš: Bouda vyhořela a byla stavěna za války pro Hitlerjugend a Wehrmacht. Mělo to být výcvikové středisko na vrcholcích Krkonoš, kapacita se měla zvětšit ze 400 na 1600 lidí. My jsme teď na 150. A topíme elektřinou, úplně jsme zrušili uhlí. Kdysi to bylo 60 vagónů uhlí na zimu.

Co by se muselo stát, abyste ještě třeba tuhle letní sezónu otevřeli?

Stanislav Beneš: Je to jednoduché. Nebudeme chtít, aby do týdne vyměnili kabely, ale musí přistoupit na naši verzi zásobování a servisu. Nemůžeme si dovolit, aby nám to kleklo v nejvyšší sezóně. Jestli se rozhodli regulovat návštěvnost tím, že nám budou házet klacky pod nohy, není to správná metoda.

Vy byste tedy chtěli, aby to bylo jako dřív, kdy jste měli na Luční boudu 12 povolenek, které nebyly vázané na konkrétní SPZ?

Klára Sovová: Ano, nebo nějakou elektronickou možnost, kde bychom mohli v daném čase měnit značky. My o tom chceme rozhodovat, to je jediné funkční řešení. Ať tomu neříkají povolenka, ale výjimka, to je slovíčkaření. Ten zákon nehovoří o tom, jestli musí být značka známa dopředu. To si všechno interně upravila Správa KRNAPu tak, jak se jí to hodí, a upírá nám práva.

Stanislav Beneš: My chceme jen tu část, která je pro zásobování a servis Luční boudy. S naší autorizací, bez ní by tam nikdo jet nesměl.

A co ten argument, že v katedrále sv. Víta taky neprodávají párky v rohlíku u oltáře? Že musíte akceptovat ztížené podmínky podnikání.

Klára Sovová: Ale katedrála sv. Víta není kolaudovaná jako hotel a restaurace. My ano.

Stando, co byste dělal, kdybyste byl ředitelem KRNAPu?

Stanislav Beneš: Je to o vybalancování. O přírodu se staráme, nikoliv naopak. Třeba všechny odpadky na pozemcích KRNAPu jdou na naše náklady. Kdybych byl tedy ředitel KRNAPu, sedl bych si se Standou a Klárou a domluvil se. 

A co by dělal pan Böhnisch (ředitel KRNAPu), kdyby byl majitelem Luční boudy? Taky by žádal o výjimky?

Stanislav Beneš: Ať už Franta Vomáčka nebo Böhnisch, pokud by to chtěl provozovat za účelem zisku, jak nám ukládá zákon, nic jiného by mu nezbylo. Jinak provoz nezabezpečí. A nemluvím jen o povolenkách, ale i o krocích, které mohou Luční boudu okamžitě zastavit.

Bavíme se o Luční boudě, ale sousední Výrovka je na tom určitě stejně.

Stanislav Beneš: Míša, která má Výrovku v pronájmu od Klubu českých turistů, to říkala i do televize. Potřebovala kominíka, ten přijel a dostal pokutu. Pan Drahný říká, že je tam 12 bud. Ale smysl má bavit se jen o třech: Luční, Labská, Výrovka. Ostatní jsou budky. To, co říká pan Drahný, je snůška lží a polopravd.

Jsme pár měsíců od voleb. Už vám volal třeba Karel Havlíček? Ten se objevuje u podobných kauz.

Klára Sovová: Ano, píší nám i politici, ale dohodli jsme se, že tohle nemá s politikou nic společného. Jsem bývalá členka ODS, vystoupila jsem, protože mě zklamalo, že jsme nedokázali zatočit s byrokracií. A tohle je zbytečná, hloupá byrokracie, která ubližuje nám, návštěvníkům, a nakonec ani přírodě moc nepomůže. Kdyby pro vyřešení sporu Karel Havlíček něco udělal, tak klidně, ať je to třeba čert. Ve správě KRNAPu teď ale cítíme zášť. Chápu, vypadáme, že jsme bohatí, máme drahé pivo. Ale my se bráníme, až když nemůžeme jinak. Nedokážeme boudu provozovat za těchto podmínek.

Když to neotevřete, budete na tom ekonomicky strašně biti.

Stanislav Beneš: Ano, tečka. Jsem přesvědčen, že do znárodnění to předáme v dobrém stavu. Investovali jsme desítky milionů. Myslím, že toto je cesta KRNAPu, ekonomickou cestou nás zlikvidovat. Hlídá nás sedmnáct institucí, náklady narůstají bestiálním způsobem.

I kdybyste zavřeli, tak laický pohled je, že se moc nesníží příliv lidí. Stejně tam projdou a dojdou si na Slezský dům a pak na Sněžku.

Stanislav Beneš: Ano, to místo je ikona, kouzelné místo. Ať už tam bude Luční bouda nebo ne, lidi tam stejně přijdou.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.