I když budou stovky a možná tisíce lidí v Česku přísahat, že dostali boreliózu, aniž se na ně přisálo klíště, vědci v nejnovější studii vyvracejí, že by tuto závažnou infekci mohl na člověka přenést třeba komár či jiný hmyz.
Po takřka čtyřletém výzkumu dospěl k tomuto závěru tým vědců Biologického centra AV ČR, Jihočeské univerzity a Bioptické laboratoře Plzeň. Světově unikátní studii zveřejnil renomovaný vědecký časopis Parasites&Vectors, v Česku o ní jako první informoval portál Jihočeské univerzity ScienceZoom.
Vědci experimentálně prověřovali možnost přenosu boreliózy nejen prostřednictvím klíštěte, ale i komárů. Mnoho lidí v Česku (svědčí o tom rozsáhlé diskuse na sociálních sítích) je ochotno odpřisáhnout, že se na ně žádné klíště nepřisálo, a přesto onemocněli boreliózou. Jsou proto přesvědčeni o tom, že nákazu na ně přenesl jiný, krev sající hmyz, tedy komár.
Tým pod vedením parazitologa Radka Šímy ale tuto možnost prakticky vyloučil. A to na základě prověrky třech základních podmínek nezbytných k tomu, aby mohl být komár přenašečem boreliózy na člověka.
Aby komár mohl bakterie borélie přenést, musí být především schopen je s krví nakaženého hostitele dostat do svého organismu. Poté by musel být schopný při dalším sání předat určité množství borélií do dalšího hostitele.
Tři zásadní podmínky, které komár nesplňuje
„Ani jedna z uvedených možností se nepotvrdila,“ říká v rozhovoru s INFO.CZ hlavní autor studie Radek Šíma. Komáři podle něj na rozdíl od klíšťat nasávají krev hostitele přímo z jeho kapilár, tedy krevního řečiště, kde se borélie nevyskytují.
Vyskytují se v tkáni, kterou ale komár během krátkého, maximálně minutového sání prakticky nijak nenaruší. To je rozdíl oproti klíštěti, které saje dlouho, několik hodin až dnů, a výrazně naruší i tkáň. A s tímto narušením nasaje i borélie. Komáři tuto schopnost nemají.
„U žádného ze zhruba tisícovky komárů, odchycených v lokalitách po celé republice, jsme borélie neobjevili. A to jsme použili nejmodernější diagnostické metody,“ uvádí Radek Šíma.
I když vědci vyloučili už tu první, základní podmínku pro přenos borélií komáry, zkoušeli i teoretickou možnost, že se borélie dostanou do komářího organismu nějakou jinou cestou a budou v něm schopné přežít.
Ani to se však nepotvrdilo – výzkumníci přenesli borélie do komárů uměle, přesto nebyly tyto bakterie schopné přežít v jejich střevě déle než dva dny. Důvodem je zásadní rozdíl mezi trávicím systémem komára a klíštěte.
Smrtící past v komářím střevě
Komár tráví podobně jako člověk. Do střev se mu vylučují trávicí enzymy, konkrétně trypsin, které štěpí bílkoviny a umožňují tak vstřebávání potravy. „Trypsin v komářích střevech ale zabije také borélie, které jsme do něj dostali uměle,“ říká Šíma.
Naproti tomu se v klíštěti krev ve střevech pomocí enzymů nerozkládá, ale je distribuována přímo do buněk. Až tam probíhá trávení. Tento unikátní způsob trávení zároveň umožňuje, aby borélie v klíštěti přežily a dostaly se i do dalšího hostitele.
Aby ale vědecký tým vyloučil i tu nejméně pravděpodobnou možnost přenosu borélií na člověka prostřednictvím komárů, vyzkoušel i mechanický přenos uměle infikované krve.
To znamená, že vědci ověřovali, zda komár teoreticky nemůže infikovanou krev přenést do lidského organismu tak, že borélie mechanicky přenese na sosáku. I to se ale ukázalo jako naprosto vyloučené, experimentálně se to ani v jednom případě nepotvrdilo.
Podle Radka Šímy se tak dá jednoznačně potvrdit, že jediným krev sajícím živočichem, který je schopen infikovat člověka boréliemi, je klíště. I když na toto téma existuje ve světě několik studií, studie jihočeských vědců jako první zkombinovala teoretické poznatky a diagnostiku s tak rozsáhlým experimentálním ověřováním. Výsledky lze tedy považovat za velmi věrohodné.
Borelióza: Záludný nepřítel
Borélie představují rod bakterií, které u člověka vyvolávají onemocnění lymeskou boreliózou. V České republice jsou nejčastějšími původci onemocnění druhy Borrelia afzelii a Borrelia garinii, méně často také druh Borrelia burgdorferi, který je naopak nejčastější v Severní Americe.
Borelióza představuje vážný medicínský problém, protože má prakticky u každého člověka trochu jiné příznaky, snadno zaměnitelné s jinými onemocněními. Infikovaní lidé mohou trpět bolestmi hlavy, kloubů, někdy i vážnými psychickými problémy. Infekce může přerůst až do chronické fáze.
Borelióza se přitom podměrně složitě odhaluje – jediným spolehlivým vodítkem diagnostiky této nemoci je červená skvrna (erythema migrans) kolem místa, kde se klíště přisálo. Zhruba u poloviny nakažených se však tento příznak neobjeví. V počáteční fázi je borelióza léčitelná antibiotiky, vakcína proti ní zatím přes řadu pokusů na trhu není.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
