KOMENTÁŘ KARLA BARTÁKA | Občané zemí Evropské unie většinově považují členství svých zemí v této organizaci za dobrou věc; od EU však očekávají, že bude v nynější napjaté světové situaci hrát aktivnější roli, zejména pokud jde o obranu a bezpečnost, a že bude vůči zbytku světa vystupovat jednotně. Češi obavy ze světového vývoje sdílejí jen do jisté míry; celkově jsou vůči budoucnosti příznivěji naladění. Jejich požadavky na EU se však od zbytku Evropy zásadně neliší.
Celounijní průzkum veřejného mínění Eurobarometr publikovaný dnes v Bruselu ukazuje, že 72 procent Evropanů má obavy z války, 67 procent z terorismu a 66 procent z přírodních katastrof umocněných dopady klimatické změny. Lidé se také hodně obávají kybernetických útoků (66 procent) a nezvládnuté migrace (65 procent).
České paradoxy: Méně obav z války, více z migrace
Češi si tyto starosti tolik nepřipouštějí, a to přesto, že se zeměpisně ocitají mnohem blíže válce na Ukrajině než většina ostatních zemí „sedmadvacítky“ – strach z ozbrojeného konfliktu má 56 procent, tedy o 16 procent méně než průměr; z terorismu 62 procent, z kyberútoků 48 procent. Migrace se ovšem bojí o procento víc než ve zbytku EU, navzdory tomu, že Česko žádné migrační přílivy (s výjimkou Ukrajinců) nezažilo, ani mu nehrozí.
V kontextu světových turbulencí Evropané chtějí, aby je EU ochránila. Skoro všichni, celých 89 procent si přejí, aby členské státy postupovaly jednotněji; 73 procent souhlasí, že by EU měla mít pro svou úlohu ve světové politice víc prostředků. Měla by se soustředit hlavně na obranu a bezpečnost, myslí si 40 procent dotázaných, a pak také na konkurenceschopnost a rozvoj průmyslu (32 procent) a na energetickou nezávislost (29 procent).
Češi opět souhlasí, ovšem méně zaníceně – 76 procent by uvítalo, kdyby EU postupovala jednotněji; stejné procento si myslí, že by měla hrát mezinárodně větší roli. Pouze 55 procent by jí však na to přálo více peněz. Souzní s většinou, pokud jde o novou úlohu EU v obraně a bezpečnosti, a vidí pro ni více prostoru při prosazování konkurenceschopnosti průmyslu (38 procent).
Skeptičtí jsou Češi naopak vůči aktivitě EU v boji proti klimatické změně; pokračovat v ní chce jen sedm procent, zatímco tuto prioritu nadále podporuje pětina Evropanů.
Vztah k Unii: Od skepticismu ke stabilitě
Češi, Moravané a Slezané se tradičně tvářili spíše kysele na členství své země v EU – za dobrou věc ho nyní považuje 42 procent a stejný počet se k němu staví neutrálně, ani dobře, ani špatně; pouze 15 procent je proti; tedy pozitivní posun ve srovnání s minulostí. V evropském průměru je s příslušností svých zemí k EU ovšem spokojeno 62 procent jejich občanů, 26 procent neví a 11 procent s ní nesouhlasí.
Globální otřesy způsobují, že 52 procent dotázaných vidí světový vývoj spíše pesimisticky. Budoucnost EU hodnotí negativně 39 procent a své vlastní země 41 procent. Toto škarohlídství však lidé nepromítají do vlastních životů – perspektivu svou a svých rodin hodnotí kladně celých 76 procent, v případě Čechů dokonce 80 procent. Ti ostatně nejsou zdaleka tak negativní ani ohledně vývoje světa – jako dobrý ho odhaduje 57 procent, budoucnost EU vidí kladně 53 procent a vlastní České republiky dokonce 69 procent. Až zarážející optimismus.
Konec snů o vystupování z EU
Průzkumy veřejného mínění patří k významným podnětům, podle kterých politikové formulují své programy a upravují své konání. Lze předpokládat, že budou čerpat i z posledního vydání Eurobarometru, které jako obvykle obsahuje i podrobná srovnání postojů veřejnosti v jednotlivých zemích EU a také vývojové posuny a odchylky oproti minulým letům.
Nepochybně si potvrdí, že v žádném členském státě není dnes „vystupovací“ nálada; i ty politické strany, které měly odchod z EU ve svých programech (francouzské Národní sdružení, Alternativa pro Německo či česká SPD), ho v tichosti vyřadily, nebo o něm aspoň nemluví. Nejenže je zde odstrašující příklad brexitu před šesti lety, ale posun směrem ke globální nadvládě supervelmocí podnícený americkým prezidentem Donaldem Trumpem nesvědčí představě o skvělé budoucnosti zcela samostatných evropských národních států a státečků.
Jednotný hlas jako nutnost pro přežití
Být v EU a chovat se vůči světu, tedy vůči Washingtonu, Pekingu či Moskvě jednotně, jako silný globální hráč, se dnes hodí jako programová vize politickým stranám zprava doleva (až na malé výjimky), a to od Tallinnu po Lisabon. Jde o hluboký prointegrační ideový průnik, jaký jsme dávno nezažili.
Nastávají okamžiky, kdy socialista Pedro Sánchez (španělský premiér), konzervativec Friedrich Merz (německý kancléř) či francouzský ultrapravicový nacionalista Jordan Bardella (šéf Národního sdružení a pravděpodobný prezidentský kandidát) mluví jedním jazykem. Zdaleka ne o všem, samozřejmě, ale i toto souznění má vliv na uvažování o příštím počínání EU.
Vladimiru Putinovi a Donaldu Trumpovi se tak postupně daří něco, oč evropští liberální demokraté dlouho a marně usilovali – zbavit EU jejích příslovečných „hliněných nohou“, tedy z ní učinit nejen ekonomickou, ale i politickou, tedy vojensky a bezpečnostně relevantní mocnost. Pokud si 40 procent Evropanů přeje, aby se EU věnovala těmto věcem, které byly donedávna pro mnohé tabu, nemohou to politikové nechat být.
Bezpečnost a ekonomika jako politická priorita
Stejně jako by měli ve světle tohoto průzkumu vědět, že pokud budou nahlodávat či sabotovat jednotu evropského bloku, nebude jim tleskat 89 procent voličů (76 procent v Česku). A naopak, pokud budou činit opatření proti terorismu, proti kybernetickým útokům a fake news, proti ilegální migraci, mohou očekávat, že je lidé podpoří – a odpustí jim přitom i případné ústrky, které nebudou mít takové veřejné dopady, jaké by měly před několika lety.
Zajímavé také je, kolik lidí si uvědomuje, že ekonomicky jejich země obstojí lépe ve svazku EU než samostatně. Právě o této prioritě bude příští týden jednodenní „seminář“ lídrů „sedmadvacítky“ zasvěcený výlučně konkurenceschopnosti, tedy hlavně lepšímu využití jednotného evropského trhu. Tím spíš, že tady mají evropské země naprostou volnost – je jen na jejich vládách, jak s ní naloží. Nyní vědí, že jejich voliči si přejí, aby zjednodušili, sladili a zefektivnili pravidla hry. Pokud to bude EU dělat, titíž voliči jim vzkazují, že jim nebude vadit, pokud to bude v příštím rozpočtovém období něco stát.
Česká čísla se v Eurobarometru 2026 od těch unijních výrazně neliší. Potvrzují popsané trendy. Češi nechtějí vystupovat z EU, přejí si ji jednotnou a akceschopnou. Zaráží menší obava z válečného konfliktu a z ní pramenící celková vyšší lhostejnost – jako by se nás v české kotlině světové dění zase tolik netýkalo. Což je samozřejmě klam a mam.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
