Konec Los Chapitos. Zrada spojenců a zásah mexické armády zničily nejznámější kartel

Na stránkách INFO.CZ se v rámci bezpečnostních témat v uplynulých měsících věnujeme především rozpadu ruské logistiky na ukrajinské frontě nebo asymetrickým raketovým a námořním soubojům mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem.

Dnes se podíváme na konflikt, který momentálně zuří hned za jižní hranicí USA a který skutečně přímo přepisuje bezpečnostní mapu amerického kontinentu.

V Mexiku už bezmála dva roky probíhá brutální občanská válka uvnitř kartelu Sinaloa. Jak upozorňuje Stefano Ritondale, zpravodajský ředitel bezpečnostní organizace Artorias a zakladatel platformy All Source News, tento střet už dávno přesáhl definici běžných mafiánských půtek.

Konflikt získal plně vojenský charakter. „Běžně vidíme záběry, jak jeden kartel shazuje na druhý výbušniny pomocí dronů. Používají těžce obrněná vozidla, která vypadají jako ze Šíleného Maxe, a s nimi svádějí přímé bitvy,“ popisuje Ritondale aktuální úroveň narco-taktiky.

Abychom pochopili, co se na bojišti právě teď odehrává a proč se hroutí jedna z nejmocnějších kriminálních organizací světa, pojďme si nejdříve ve stručnosti připomenout, kdo vlastně proti komu stojí.

Kartel Sinaloa nikdy nebyl jednolitou armádou, ale spíše federací mocných rodin. Na jedné straně dnešního konfliktu stojí frakce Mayos (známá též jako Mayito Flacos). Jde o následovníky legendárního bosse Maya Zambady. Pokud jste viděli populární seriál Narcos: Mexico, Zambada v něm vystupoval jako nenápadný „rybář“ a pravá ruka Joaquína „El Chapa“ Guzmána. Zpravodajci ho však dlouhodobě považovali za skutečnou, tichou mocenskou základnu celého kartelu.

Na straně druhé stojí frakce Los Chapitos, tedy synové samotného uvězněného El Chapa. Ze čtyř synů jsou dva ve vězení ve Spojených státech a zbylí dva bojují o záchranu otcova impéria. V zoufalé snaze udržet si moc udělali Los Chapitos krok, který by byl dříve nemyslitelný – spojili se se svým historickým rivalem, s brutálním kartelem Jalisco New Generation (CJNG).

Mexická administrativa prezidentky Claudie Sheinbaumové (stejně jako administrativa jejího předchůdce z vládní strany Morena) se sice snaží tvrdit, že počet vražd v zemi klesá, podle expertů to ale není pravda. Vláda jen účelově odděluje oběti kartelových bitev do zvláštních kategorií a zcela ignoruje raketově rostoucí počty takzvaně „zmizelých“ osob. Realita v ulicích mnohdy skutečně připomíná třeba syrské bojiště.

Ačkoliv Los Chapitos kdysi ovládali obrovská území, dnes čelí absolutní porážce. Během jediného roku (2025–2026) ztratili kontrolu i nad samotným hlavním městem státu Sinaloa, Culiacánem. Důvodem není jen síla jejich soupeře, ale především to, že do války potichu zasáhl stát.

„Mexická federální vláda si v této občanské válce vybrala stranu. Postavila se za frakci Mayos,“ vysvětluje bez okolků Ritondale. Pokud dnes dojde k razii nebo k likvidaci klíčových velitelů, terčem jsou s podezřelou pravidelností muži z Los Chapitos.

Tento vládní tlak způsobil domino efekt. Spojenci začali z potápějící se lodi prchat. Zásadní krok udělal velitel s přezdívkou René, který uzavřel s frakcí Mayos separátní mír, složil zbraně a stáhl své lidi z bojů. 

I samotný kartel CJNG už podle zákulisních zpráv zvažuje stažení. Nejvyšší velení CJNG je z vyčerpávající války unavené a uvažuje o ústupu do svých bašt v Nayaritu a Zacatecasu, čímž by přenechalo stát Sinaloa napospas frakci Mayos.

Západní optikou se může zdát zvláštní, proč kartely tak urputně bojují o konkrétní kusy země, a nechtějí raději převzít politickou moc. Odpověď leží v čisté logistice. V severních hraničních státech (jako u Juarezského kartelu) jde o kontrolu nad hraničními přechody do USA, kde se vybírá tučné mýtné. Ve státě Durango jde zase o kontrolu hor, ve kterých se v průmyslovém měřítku vaří metamfetamin.

Klíčovou cenou současné války je ale pacifický přístav Mazatlán, poslední bašta synů El Chapa. Proč právě ten? Přestože je dnes v USA obrovským tématem syntetický fentanyl, králem drogového byznysu zůstává kokain. Mexické kartely koku samy nepěstují – jejich síla spočívá v kontrole distribuce. Kdo ovládá Mazatlán, ovládá přímý příjem kokainových zásilek pašovaných z Kolumbie a Ekvádoru. A to generuje miliardy dolarů.

S pádem Los Chapitos se ovšem mexický bezpečnostní problém neřeší, naopak vzniká nový. Mocenské vakuum totiž zaplňuje Fausto Isidro Meza Flores, známý jako Chapo Isidro. Tento boss (bez rodinné vazby na El Chapa) původně patřil do organizace Beltran Leyva, která se od Sinaloy odtrhla už před dvaceti lety. Dnes ale Chapo Isidro uzavřel spojenectví s vítěznými Mayos a absorboval drtivou většinu přeběhlíků z poražené frakce Chapitos.

S obrovskou mocí ale roste i paranoia. Chapo Isidro začal podle Ritondaleho provádět ve svých nově nabytých řadách tvrdé čistky. „Je to téměř ve stylu Vladimira Putina. Řekl si: Musím si tu udělat pořádek, protože těm přeběhlíkům zkrátka nevěřím,“ komentuje expert nedávnou popravu El Chuty, jednoho z Isidrových elitních velitelů, kterého nechal zabít za údajnou zradu.

Pro Washington představuje Chapo Isidro další noční můru. Patří k lidem, na které už v roce 2025 vydala americká administrativa formální obvinění z přímého narkoterorismu. S kontrolou nad novými územími se jeho vliv na bezpečnost USA jen znásobí.

Kdy válka uvnitř Sinaloy definitivně skončí? Z celého velení Los Chapitos zbyl na svobodě v podstatě už jen Iván Archivaldo Guzmán. (Jeho bratr Jesus Alfredo je v konfliktu podle analytiků prakticky irelevantní). Frakce je zdecimovaná, území ztracené a spojenci odcházejí.

„Pokud chcete vědět, na co se teď zaměřit, sledujte, kdy mexická federální vláda dostane Ivána Archivalda. To bude s největší pravděpodobností znamenat absolutní konec Los Chapitos,“ uzavírá Ritondale. Až se tak stane, jedna dlouhá éra mexického podsvětí skončí, ale ta další, vyzbrojená drony, obrněnci a zocelená válkou, se už dává do pohybu.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.