Hejtman Libereckého kraje Martin Půta se v rozhovoru pro INFO.CZ zamýšlí mimo jiné nad příčinami a důsledky vylidňování venkova. Podle něj bychom se měli pokusit tento trend zvrátit. „Pro stát bude o dost levnější, pokud lidé zůstanou na venkově, než abychom koncentrovali republiku 50 km kolem Prahy a 20 km kolem Brna,“ říká.
Před krajskými volbami jsem mluvil s několika kandidáty na hejtmany. A byť jsou kraje, které mají své specifické problémy, řada z nich řeší tři základní věci: vylidňování venkova, úbytek služeb, lékařů, zubařů a podobně, a potom školy. Jak je na tom, pokud jde o tyto tři oblasti, Liberecký kraj?
Podle některých výkladů začíná náš kraj na hranicích Hrádku nad Nisou a končí v Turnově – je to takový rohlík, oblast, kam se lidé nejvíc stěhují, kde je nejvíc práce a roste tam počet pracovních příležitostí.
Pokud jde o počet obyvatel, celkově za posledních dvacet let náš kraj mírně roste. I u nás ale platí, že se venkov vylidňuje, například v Podkrkonoší nebo na Českolipsku. A kromě toho, že je tam méně práce, je tam také horší dostupnost veřejných služeb. Což prostě vede lidi k tomu, že se stěhují jinam.
Obce tomu čelí různě a zpravidla to řeší nějakým typem pobídek. Nabízí doktorům například zadarmo ordinace nebo pozemky. Podobné je to se školami. A já si třeba na rozdíl od Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy myslím, že by každá fungující vesnice měla mít alespoň první stupeň základní školy. Nepovažuji zrovna za šťastné, aby nejmenší děti každý den cestovaly někam jinam.
Pokud jde o střední školy, ty v kraji řešíme tak, že právě v regionech, které na tom jsou hůř, držíme gymnázia a další střední školy. A to i na menších městech. Udržení středoškolského vzdělávání i v těchto regionech vnímám jako jeden z nástrojů, které máme k dispozici, jak je můžeme podpořit.
A obecně bych řekl, že tato země dělá obrovskou chybu, jejíž výsledky jsou navíc vidět u sousedů v Německu a v Polsku. Tedy že de facto vůbec neřeší vylidňování venkova.
Na jedné straně tu nakonec budou fungující velká města a na druhé straně vylidněný venkov s lidmi, kteří budou dost naštvaní na zemi, ve které žijí a které odvádí daně. A vcelku logicky to povede k tomu, co vidíme třeba v Sasku: masivně tam roste podpora AfD.
Většina krajských měst je dnes vlakem s Prahou spojená jen obtížně, určitě to až na Pardubice není na každodenní dojíždění.
A ještě jedna věc: jsem velký zastánce toho, že média mají být jedním z pilířů demokratické společnosti, jenomže zatímco když jsem si před dvaceti lety otevřel MF Dnes, věděl jsem, že se mnou jejich regionální přílohu čte dalších třeba deset nebo patnáct tisíc lidí, kteří přemýšlejí o tom, co se v jejich kraji děje.
A dnes? Regionální přílohy, natož regionální deníky, se tenčí, případně zanikají. Proud informací se rozlil do mnoha potůčků, je to roztříštěné, a tudíž je skoro nemožné lidem nějak doručit informace, promlouvat k nim, sdělovat jim názory, plány a argumenty. Veřejnou debatu navíc ovládají spíše výkřiky, což není ideální pro řízení čehokoli.
Co se s tím dá dělat?
Nezbývá nic jiného než vykročit ze své bubliny. A třeba lidi v Praze včetně politiků a novinářů si budou muset uvědomit, že pokud se má venkov zachránit, budou muset přijít s nějakým typem daňového zvýhodnění pro živnostníky, pro podnikatele, pro lidi, kteří tam zůstali a žijí tam.
Základní trendy jsou dva: část lidí se přirozeně stěhuje tam, kde je práce a kde jsou veřejné služby. Tedy do velkých měst. Proti tomu jde slabší proud lidí obrácenou cestou: velké město si už vyzkoušeli a chtějí raději bydlet a vychovávat děti tam, kde je relativní klid. Musí tam být ale zároveň dostupná práce a právě ty služby. A také lepší dopravní infrastruktura – silniční nebo železniční.
V tomto ohledu má tato země velký dluh. Většina krajských měst je dnes vlakem s Prahou spojená jen obtížně, určitě to až na Pardubice není na každodenní dojíždění. To je například jedna z věcí, kterou udělala Velká Británie před dvaceti lety: vybudovala síť vysokorychlostních a rychlých železnic a propojila Londýn s velkou částí Anglie. A ten neblahý trend, o kterém mluvíme, se změnil.
Celkově tedy budeme muset venkov podpořit. Pokud se nechceme dočkat toho paradoxu, že na jedné straně bude stát dotovat nové školy v okolí Prahy, protože jich tam je málo a za dvacet roků se tam postavilo obrovské množství developerských bytových projektů, až na to, že po nich nikdo nechtěl, aby stavěli také školky a školy.
A zároveň budeme muset nějak dotovat venkov, aby lidé, co tam bydlí a budou bydlet, měli aspoň nějak dostupné školství, dostupné zdravotnictví a další služby. A také by bylo dobré si uvědomit, že pro stát bude o dost levnější, pokud lidé zůstanou na venkově, než abychom koncentrovali republiku 50 km kolem Prahy a 20 km kolem Brna.
Ale pro koho jiného by toto téma mělo být prioritou než pro Starosty a nezávislé, případně pro Starosty pro Liberecký kraj?
Souhlasím. A trochu jsem vkládal v tomto ohledu naděje i do Pirátů, než se z nich stala klasická korporátní strana, kterou ze všeho nejvíc zajímá to, co se děje na Václaváku a tři ulice kolem. Takže jediné hnutí, které to má přirozeně v programu, je STAN.
A byť i já jsem liberál pocházející z venkova, vím, že nemůžeme donekonečna řešit kulturní války, obzvlášť když má tato země důležitější problémy. Lidé potom vlastně vůbec nechápou, co to politici a novináři v Praze řeší, neboť oni se trápí a čelí ve svých reálných životech úplně jiným problémům. A pak samozřejmě volí extremisty, kteří jim slíbí cokoli, protože vědí, že to stejně nikdy nebudou muset plnit.
Ústavní soud před několika dny vyhověl koalici Stačilo!, když potvrdil skutečnost, že mohlo v některých okrscích Libereckého kraje dojít k pochybení při sčítání hlasů. V krajním případě to může znamenat, že vaše koalice přijde celkově o dva mandáty…
Nemám žádnou nedůvěru v to, že by u nás sčítání hlasů nefungovalo. Věřím práci volebních komisí a pochybuji, že se najde oněch devět hlasů, které tam podle koalice Stačilo! chyběly. Věřím, že až se to ověří, rozdělení mandátů stranám zůstane stejné.
Ale přesto: pokud by se rozdělení mandátů měnilo, budete vládnout s nejtěsnější většinou třiadvaceti hlasů z pětačtyřiceti. Nyní jich máte pětadvacet…
Museli bychom se tomu přizpůsobit. V politice je to tak, že máte tolik hlasů, kolik vám jich dali voliči, nebo jako v tomto případě – krajský soud.
Většina jednoho hlasu je dost těsná. Neuvažoval byste v takové situaci o tom, že byste koalici rozšířili ještě o jeden subjekt?
My jsme tady v kraji vládli většinou jednoho hlasu už v letech 2012 až 2016. Nebylo to sice úplně ideální, ale kraj podle mě v té době fungoval. A já věřím, že racionální věci budou v zastupitelstvu schvalovány všemi nebo téměř všemi hlasy.
Samozřejmě by to znamenalo menší komfort pro vládnutí. Ale tak to někdy v politice chodí. A také musím říct, že jsme se shodli, že tuto koalici vytvoříme. Už když jsme podepisovali koaliční smlouvu, věděli jsme, že nám tato situace, tedy že můžeme přijít o dva mandáty, hrozí.
Hejtmanem jste od roku 2012, tedy už čtvrté volební období. Zaujalo mne, jaký mají Starostové pro Liberecký kraj koaliční potenciál. Během té doby jste vládli s ODS, ČSSD a také třeba s hnutím ANO…
Bylo mnoho lidí, kteří šli do politiky s nějakými ideály, a nám v určitých situacích přišlo zajímavé vyzkoušet to právě i s hnutím ANO. A čtyři roky to pak skutečně fungovalo ve prospěch kraje.
Postupem času se ale jako problém ukázalo, že od kritiky kumulace funkcí přešli k tomu, že považují za normální mít dvě až tři funkce, přitom pokud to chcete dělat pořádně, na plný úvazek, lze zvládnout jenom jednu.
Jinými slovy mi říkáte, že dnes si koalici s hnutím ANO představit neumíte?
Dnes by to bylo významně složitější. A je fakt, že hnutí ANO tady, stejně jako ve všech krajích, dosáhlo skvělého výsledku. Volby ale nebyly ani tak o tom, že by šlo o hodnocení práce hejtmanů a krajských samospráv. Odrážela se v nich spíše všeobecná nálada ve společnosti a reakce na vládní politiku.
My jsme po volbách jednali i s nimi. Jeden z našich základních požadavků ale byl, aby v radě kraje byli pouze lidé, kteří to budou dělat na plný úvazek, ideálně nejméně osm a půl hodiny každý den. Jenomže oni počítali s tím, že budou nejen krajskými radními, ale také třeba poslanci ve sněmovně nebo starostové ve svých obcích.
Vy jste byl ovšem také před lety poslanec. Už vás to do politiky na centrální úrovni netáhne?
Ano, v roce 2017 jsem byl přes měsíc poslancem. Ale teď, když se mne na to někdo zeptá, odpovídám, že jsem si to už vyzkoušel a že mi to stačilo.
V posledních dnech se poslanci vrátili k zákonu, který má upravit rozpočtové určení daní. Jaká je vaše pozice, pokud jde o tuto pro kraje klíčovou novelu?
Jsem rád, že vláda našla, byť až téměř na konci svého mandátu, odvahu projednat něco, co má od začátku ve svém programovém prohlášení. Přitom samozřejmě chápu debatu například o tom, že když měl někdo koeficient 8,7, a teď bude mít 7,9, že se mu to asi nebude zamlouvat.
Hlavní problém ale spočívá v tom, že současný systém platí od 1. ledna 2005, tedy téměř dvacet roků. A ty koeficienty jsou v tom zákoně nastaveny pevně. Takže navzdory tomu, že Moravskoslezskému kraji za tu dobu klesl celkem výrazně počet obyvatel, dostává stále stejný podíl sdílených daní. Což je absurdní.
Vždyť třeba pokud jde o obce, tam se koeficient pravidelně přepočítává na základě několika kritérií. A já rozumím tomu, že Středočeskému kraji, který naopak za tu dobu vyrostl, má výrazně více obyvatel, a vedle toho pořád stejný podíl, jako měl na začátku, se to nelíbí.
Tehdy to vzniklo jako dohoda mezi ministrem financí a hejtmany, jenomže neexistují podklady, podle kterých se koeficienty vypočítávaly, takže se odvážím říct, že je současný systém k tomu všemu také netransparentní. A hlavně vůbec neodpovídá rozsahu veřejných služeb, jak je jednotlivé kraje zajišťují.
A já se vůbec nedivím, pokud někteří hejtmané říkají, že se kvůli tomu obrátí na Ústavní soud, aby posoudil konformitu zákona s Ústavou a Základní listinou práv a svobod.
Vaše pozice jako hejtmana Libereckého kraje je v tomto ohledu tedy jaká?
Já si vážím toho, že se nám podařilo dosáhnout významné dohody, za kterou stojí jedenáct ze čtrnácti krajů. Tedy kromě Prahy, Moravskoslezského a Ústeckého kraje všechny. Za náš kraj k tomu máme usnesení zastupitelstva, které dohodu podpořilo.
Pokud jde o mě, nepovažuji za primární ani tak ten výsledek, tedy změnu koeficientu a tím pádem i výsledků pro jednotlivé kraje, jako spíše to, že tady existuje ambice každý rok to přepočítávat podle jasně stanovených čísel. Ta má Český statistický úřad a Ministerstvo financí. Nemyslím si, že lze najít nějakou lepší dohodu, než je tato.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
