Macinka jako macho okresního formátu: Proč je třeba se postavit za novinářku Zdislavu Pokornou

KOMENTÁŘ PAVLA VONDRÁČKA | Ministr Petr Macinka včera nepustil na tiskovou konferenci novinářku Zdislavu Pokornou. Důvod měl přitom jediný – nelíbí se mu, jak o jeho straně Deník N píše. Za novinářku se okamžitě postavili kolegové z mnoha redakcí. Dobře udělali, novinářskou svobodu, ať to jakkoliv zní jako klišé, je třeba bránit za všech okolností.

Petr Macinka se možná nechtěně profiluje jako vzteklá čivava české politiky. Vždy, když není poblíž jeho duchovní otec Václav Klaus, má nutkání dělat ze sebe macha. Ale bohužel jen břeclavského okresního formátu. Včera to zkusil na Zdislavu Pokornou. Asi mu to přišlo jako dobrý nápad… podobně jako večer předtím vyťukávat do mobilu arogantní, ale směšné zprávy prezidentovu poradci.

Ani jedno dobrý nápad nebyl. Petr Macinka bohužel nedisponuje dostatečným intelektuálním potenciálem, aby si to sám uvědomil, musí mu to tedy dávat dost ostře najevo ostatní. A stejně tak mu musí dávat najevo, že jeho úlisná vulgárnost je v každé aspoň trochu slušné společnosti nepřijatelná. 

„Nic podobného jsem za 35 let neviděl.“ Schmarcz o útoku Macinky na Hrad

Motoristické misogynství a strach z žen

Útok na novinářku Pokornou v sobě ale nese ještě jeden aspekt, totiž jakési motoristické misogynství. Tito „motorističtí kluci“ mají z žen děsivou až panickou hrůzu: podobně jako jiný misogyn Miloš Zeman, jehož kdysi ve volební místnosti pohled na obnaženou ženu vyděsil k smrti. Petr Macinka se žen bojí – ještě víc žen, které by mohly odhalit, jak zoufale slabý je. I proto se s gustem obrátil proti Zdislavě Pokorné tím, že jí neumožnil položit mu otázky tváří v tvář.

V tomto ohledu je solidarita se Zdislavou Pokornou pro celý mediální prostor jediným možným řešením – a to bez ohledu na vzájemné sympatie či názorové neshody. 

Před několika měsíci jsme na INFO.CZ protestovali proti chování Slavie, která odebrala akreditaci vybraným novinářům našeho vydavatelství. Tento případ je ale ještě horší: Petr Macinka je politik, který je placený z peněz daňových poplatníků, není soukromou osobou. Černínský palác, sídlo Ministerstva zahraničí je veřejná budova, není to chaloupka strýčka Macinky. To, co udělal, by si nemohl dovolit, ani kdyby dostal přes 50 procent hlasů. On jich však dostal násobně míň.

Topolánkova lekce pro Babiše: Proč je lepší pád vlády než hanba s Macinkou

Veřejná funkce není soukromý revír

Jistě, lze si představit, že určitá média bude odpovědný politik ignorovat – například ta šířící propagandu vysloveně nepřátelskou našemu státu. To ale není případ Deníku N – to je médium, s nímž demokraticky zvolený politik musí vést legitimní diskusi. Bez takové diskuse není demokracie možná, a proto je třeba tak důsledně odmítat podobné snahy o vylučování názorových oponentů.

Petr Macinka neměl dobrý začátek týdne. A vlastně ani celého roku. Očekávat, že by se omluvil – ať už prezidentovi nebo paní Pokorné – je od nás asi příliš naivní, něco takového se totiž v jeho machistickém a oktanovém sociálním prostředí nenosí. Nicméně premiér Andrej Babiš by měl hledat způsoby, jak se celé téhle nevychované a adolescentní skupinky zbavit nebo je srovnat. A novináři, solidární se Zdislavou Pokornou, by ho v tom měli podpořit.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.

sinfin.digital