Dlouholetý manažer Škoda Auto Jan Řepa, který roky žil a pracoval v Maďarsku, popisuje bezprostřední atmosféru tamních voleb. V zemi, kde se politika mění v „pálivý guláš“ plný emocí, propagandy a ostrých střetů, podle něj rozhodla spíš únava z Viktora Orbána než charisma vítězného Pétera Magyara. Maďarsko teď podle něj čeká tvrdé vystřízlivění.
Jaký máš vztah k Maďarsku?
Studoval jsem v Budapešti ekonomii mezi lety 1987 až 1992. Také jsem zde několik let pracoval jako zástupce automobilky General Motors. Našel jsem si zde manželku, českou studentku, a narodila se nám tady i dcera. Před pár lety jsme si pořídili vesnický dům mezi vinicemi v kopcích u Balaton, kam jezdíme minimálně jednou za měsíc. Mluvím plynně maďarsky, mám zde mnoho přátel a maďarskou mentalitu znám nejen z elitního byznysového prostředí, ale i z reálného života na venkově.
Čech, který vlastní chalupu v Maďarsku – to je neobvyklé.
Je to z Mladé Boleslavi trochu dál, ale když tu zemi miluješ, není co řešit. Maďaři jsou stejní chalupáři jako Češi, jen s tím rozdílem, že průměrný Čech chce mít chalupu kdekoliv, kde je to krásné, zatímco průměrný Maďar ji chce mít co nejblíže Balatonu. Měl jsem velké štěstí – majitel odmítal prodat zvlášť dům a vinohrad a já byl jediný, kdo souhlasil s obojím. Podobných „magorů“, kteří chtějí v druhé polovině života pracovat a ne odpočívat, už moc není. Jsem ale rád, že tu jsme.
Baví se Maďaři doma o politice tak vášnivě jako Češi?
V minulých letech tomu tak nebylo, ale teď se situace vyhrotila. Bylo to samozřejmě hlavní téma. Přispívá k tomu i fakt, že Maďaři mají ve srovnání s Čechy nebo Slováky odlišnou politickou tradici. Je tu v zásadě systém dvou bloků, žádné široké koalice jako u nás, žádná velká roztříštěnost. Losna, nebo Mažňák; změna, nebo setrvačnost; Orbán, nebo Magyar. Rozhodni se. To je dnešní Maďarsko. Vládne tu biblické rčení: Buď horký, nebo studený – vlažného tě vyplivnu. Byl to pálivý maďarský volební guláš.
Můžeš srovnat českou a maďarskou volební kampaň?
Nebe a dudy. U nás se sice psalo, že kampaň Babiše, Okamury a Motoristů byla za etickou hranou, ale to není nic ve srovnání s ostrostí, agresivitou a personifikací maďarských voleb. Většina českých politiků by to nevydržela ani týden – absolutně by nechápali, jak může být politický oponent tak lživý, demagogický, útočný a především tak intenzivní.

Jak to myslíš intenzivní?
Na české vesnici před volbami často ani nepoznáš, že se nějaké konají. Tady? Naprostá invaze plakátů, jak z apokalyptického filmu. V naší vesnici Pécsely žije necelých 600 obyvatel, ale napočítal jsem kolem stovky plastových plakátů – na stromech, kandelábrech, patnících i sloupech. A nejen tam: lidé si je dobrovolně věšeli na domy, balkony nebo stromy u silnice. K tomu si přidej intenzivní politickou „vymývárnu“ v televizi a hlavně v rádiu. Klidně několikrát za hodinu jsme například slyšeli, že v Německu musí mladí muži povinně narukovat, že půjdou do války, a že v případě výhry Pétera Magyara to hrozí i Maďarsku. Pravidlo v praxi: stokrát opakovaná lež se stává pravdou. A velká část lidí, především starších, tomu věřila a říkala, že nedovolí, aby jejich vnuci šli bojovat na Ukrajinu za Brusel.
Která tři témata nejvíce rezonovala?
Válka, Brusel, Velké Maďarsko. Pořád dokola. Stačí se podívat na plakáty Fidesz, kde byly černobílé, nelichotivé tváře Zelenského a Magyara s výkřikem „Zastavme je“. Ty obavy, často iracionální, měli i někteří moji velmi inteligentní přátelé.

Vnímají Maďaři, že jsou považováni za potížisty v EU?
Moc ne. Dokonce i řada odpůrců vnitropolitické práce Viktora Orbána má pocit uspokojení, že Maďarsko dokáže v zahraničí účinně vzdorovat unijní byrokracii. Orbánovi se podařilo vytvořit falešnou aureolu nesobeckého bojovníka za maďarskou nezávislost.
Orbán tě provází většinou života. Jak ho vnímáš dnes?
Je to klasický příklad toho, že když neodejdeš včas, nedopadneš dobře. Z mladého, štíhlého protikomunistického studenta s vynikající rétorikou, kterého jsem rád poslouchal, se postupně stal obtloustlý demagog. O jeho korupčních kauzách, klientelismu a privilegiích jeho okolí se všeobecně ví, ale velké části Maďarů to nevadí. Použil bych přirovnání z Indie, kde jsem dlouhá léta vedl aktivity Škoda Auto: Orbán vytvořil kastovní systém. Když jsi členem Fideszu, máš se dobře. A i proto lidé hledali alternativu. Pokud zvítězil Péter Magyar, nebylo to jeho charismatem, ale nechutí k Orbánovi. I kdyby proti němu kandidoval čert, dostal by hlasy.
Odhadl jsi výsledek voleb?
Ne. Bylo tu tolik proměnných, že to nešlo přesně odhadnout.
Čím si Orbán držel podporu?
Je to zdatný populista a v posledním měsíci vytáhl silné trumfy – například ceny energií. I mně přišlo oznámení, že kvůli studené zimě a vyšší spotřebě vláda dorovná náklady a ještě cenu sníží. To nejsou malé částky. Podobně pracuje s plynem, palivy, důchody a dalšími benefity. Stát je přítomný v životě lidí od osmnácti let: dotace na studium, bydlení, podnikání… Orbán, respektive jeho sliby jsou všude.
Jaký je zásadní rozdíl mezi Čechy a Maďary?
Maďaři jsou výrazně nacionalističtější. Zatímco my se ohlížíme za první republikou, která trvala dvacet let, oni oplakávají tisícileté Uherské království, které zaniklo po První světové válce. Trauma "Treaty of Trianon" je stále živé. Každý čtvrtý Maďar se tehdy ocitl mimo hranice země a to téma se neustále vrací.
Jak vnímají své sousedy?
Rakušany berou jako „švagry“, vztahy jsou velmi dobré. Na Slováky se dívají s jistou blahosklonností i despektem. Ukrajina je dříve nezajímala, dnes jsou vztahy napjaté. Rumunsko je citlivé téma kvůli Sedmihradsku s menšinou čítající více než milion a půl Maďarů. Česko mají rádi, ale jsme pro ně drahá země. A jedna věc je pro ně absolutně nepochopitelná: že by v čele jejich státu stál někdo cizího původu, jako u nás Slovák Andrej Babiš. To by se nikdy nestalo, aby Slovák, Rumun nebo Rakušan byl maďarským premiérem, na to jsou Maďaři příliš hrdí.
Jak vnímáš Pétera Magyara?
Zpočátku na mě působil jako floutek. Ale zvedl prapor změny – a lidé šli za tím praporem, ne nutně za ním osobně.
Kde vede dělící linie mezi Orbánem a Magyarem?
Napříč společností. Nejde o jednoduché dělení město–venkov nebo mladí–staří.
Co Maďarsko čeká po volbách?
Životní úroveň části lidí půjde dolů, minimálně první dva roky. To by se stalo i při Orbánově vítězství – už neměl kde brát na své sliby. Magyara čeká těžká práce: bude se muset vypořádat se systémem Fideszu prorostlým celým státem. Pro mnoho lidí to bude vystřízlivění z představy, že se o ně stát vždy postará. A není vyloučeno, že se po čtyřech letech Orbán vrátí. Maďarsko tedy pořád nezažije roky klidu.










