KOMENTÁŘ MAXE KUBÍNA | Viktor Orbán nevládne Maďarsku už hodně přes dekádu jen díky svému politickému talentu. Jeho skutečnou a možná nejúčinnější zbraní je mistrovsky zkonstruovaný volební systém, který systematicky drtí opozici, přepisuje mapy ve prospěch vládního Fideszu a z každého hlasu navíc těží absolutní maximum. Jak přesně funguje mocenská mašinerie, která ze středoevropské země udělala takřka nedobytnou pevnost jednoho muže? A proč paradoxně jediná šance na změnu leží v rukou někoho, kdo hraje podobným stylem?
Pro plastičtější pochopení mantinelů současného maďarského volebního systému, jeho pravidel a nastavení, je dobré si udělat malou exkurzi do roku 2010.
Ve volbách Orbánova strana Fidesz získala 64 %, což ji zajistilo ústavní většinu. Nový premiér využil příležitosti a pustil se do práce. Nejvýznamnější změny se týkaly oslabení Ústavního soudu, tam mimo jiné dosadil vlastní soudce, dále pak státních regulací mediálního prostředí a dalších kroků, které vedly k centralizaci moci do vlastních rukou. V neposlední řadě se ale týkaly i volebního systému.
Základy Orbánovy moci: volební reforma 2010–2011
Vláda přijala, bez jakékoli veřejné diskuze nebo zapojení opozice, 23. prosince 2011 zákon o volbách členů parlamentu. Reforma snížila počet poslanců na 199 a zjednodušila strukturu volebního systému. 106 poslanců se nově volilo v jednomandátových volebních obvodech, to známe například z Velké Británie, a 93 se rozdělovalo proporčně na celostátní úrovni, podobně jako v ČR. Oproti předchozímu systému, který byl také smíšený, byla výrazně posílena většinová složka. Vítězí kandidát, který získá v obvodu nejvíce hlasů a stává se poslancem, přitom může mít hluboko pod 50 % hlasů. Jde o systém “prvního na pásce”
Voliči tedy disponují dvěma hlasy, jedním volí ve svém obvodu a druhým vybírají celostátní přísně vázané stranické listiny (kandidátky kde nelze kroužkovat). Voliči žijící v zahraničí mohou volit pouze v celostátním hlasování. Ti do změny systému volit nemohli. Jedná se především o zhruba dva miliony etnických Maďarů žijících v okolních zemích, kteří v nich zůstali po zániku velkého Maďarska po první světové válce. Orbánem nabídnuté občanství přijalo přibližně 1,1 milionu a k volbám chodí nižší statisíce a volí převážně Fidesz.
Systémové nástroje dominance Fideszu
Dále se podle nové legislativy z jednotlivých volebních obvodů na celostátní úroveň přenášely ty hlasy, které byly nadbytečné pro vítězství nejsilnějšího kandidáta a všechny hlasy odevzdané poraženému. Hlasy, podle kterých se přerozděluje 93 mandátů, se tedy nově započítávaly ze tří zdrojů: z hlasů přísně vázané stranické listiny, z hlasů voličů s trvalým pobytem v zahraničí a z nevyužitých hlasů v jednomandátových obvodech. Tento systém výrazně zvýhodňuje nejsilnější stranu, která ale musí mít dostatečně rozloženou podporu po celé zemi.
Celá řada pasáží nového volebního zákona zvýhodňovala stranu Fidesz, a to platí až do současnosti. Účelovost reformy krásně ilustruje nové vymezení hranic volebních obvodů. Obvody jsou koncipované tak, aby byly opoziční voliči shluknuti v jednom, nebo aby se jejich hlasy rozmělnily spojením s oblastmi, které tradičně podporují Fidesz. Dále jsou pak známé protiorbánovské obvody v průměru o pět až šest tisíc voličů větší, než je to v případě obvodů, které ho silně podporují. Vzniká tak nepoměr ve váze hlasů.
Zabetonovaná moc: proč jediná šance zní „Orbán 2.0“
Tento systém zcela zabetonoval politickou situaci v Maďarsku. Způsobil, že jediný, kdo může Orbána porazit, je Orbán 2.0. Maďarská společnost je silně rozdělena v mnoha otázkách a v současném systému není možné Orbánovi čelit bez toho, aniž byste měli silnou podporu v rurálních oblastech Maďarska. Tyto oblasti budou formovat maďarskou politiku ještě dlouho. Místním voličům se v podstatě z řady důvodů nelze zalíbit výrazně odlišným programem, než nabízí Fidesz.
Zásadní roli přesto mohou nakonec sehrát malé strany, ačkoli si většina voličů uvědomuje, že je strategičtější volit stranu velkou. I tak je možné, že se některá z nich do Národního shromáždění dostane. Největší šanci na úspěch má hnutí Mi Hazánk Mozgalom, v překladu Hnutí Naše Vlast. Ti jsou sice momentálně v opozici, ale jde o silně nacionalistickou a proruskou stranu, která by se v případě patu asi přiklonila na stranu Viktora Orbána.
Další na seznamu je recesistická Magyar Kétfarkú Kutya Párt, v překladu Strana maďarského dvouocasého psa a do třetice strana proevropských sociálních demokratů, Demokratická koalice. Dá se ale čekat, že voliči posledních dvou zmíněných stran budou nakonec hlasovat pro Magyara.
Absolutní převaha Fideszu: peníze, média a praktiky
Další proměnou je Viktor Orbán sám. Jeho strana je ve výhodě z celé řady důvodů. Disponuje obrovským množstvím peněz, možná o řády vyšším než opozice. Dále se opírá o ohromnou mediální sílu, kontroluje okolo 80% maďarských médií (od veřejnoprávních po soukromé). Krom toho více méně ovládá všechny státní instituce, ty se vždy dají taktéž kreativně použít. Upravuje si pravidla pro vedení politických kampaní, jak se mu hodí.
Fidesz už má zkušenosti s nepokrytým nakupováním hlasů, nátlakem na státní zaměstnance, nebo vyhrožováním pacientům ve státních domovech důchodců atd. Volební komise jsou lidé Fideszu, dá se tedy odhadnout, na čí stranu se v nejasných případech přikloní. Dále má oproti Tisze výhodu, že je kompaktní s jasnou hierarchickou strukturou. To se o Tisze říci nedá, ta je spíš slepenec opozičních politiků velice rozličných názorů.
V tuto chvíli ale zdá se táhnou za jeden provaz.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ i v dramatickém roce 2026 do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
