KOMENTÁŘ PAVLA VONDRÁČKA | Žhářský útok v Pardubicích znovu upozornil na téma radikalizace. Historik Ivo Cerman v reakci kritizoval poměry na FHS UK a dostal u nás prostor svůj názor rozvést. Fakulta místo protiargumentů zvolila distanc a odkaz na právníky – debatu odmítla.
Po žhářském útoku v Pardubicích, který policie vyšetřuje jako terorismus, se znovu otevřela otázka radikalizace a násilí u části mladé generace. Reakce akademického prostředí byly spíše opatrné. Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy se navíc od problematických projevů ve vlastním prostředí nijak zřetelně nedistancovala.
Na situaci následně reagoval historik Ivo Cerman, který dlouhodobě upozorňuje na radikalizační tendence ve vysokoškolském prostředí a na nevyváženost některých akademických debat. Své výhrady formuloval jak na sociálních sítích, tak později v textu publikovaném na INFO.CZ.
Ještě předtím nahrával v našem studiu díl podcastu Kořeny, kde hovořil jako respektovaný historik osvícenství a tématu lidských práv. Právě tato kombinace – odbornosti a ochoty otevírat konfliktní témata – byla důvodem, proč jsme se rozhodli dát mu prostor i v psané podobě. Pokud mají média naplňovat princip otevřené diskuse, nemohou publikovat pouze názory, které jsou pohodlné nebo většinově sdílené.
Ivo Cerman jako veřejný intelektuál – s jehož některými názory sám velmi nesouhlasím – dlouhodobě vystupuje proti propalestinským aktivitám a upozorňuje na rostoucí antisemitismus ve vysokoškolském prostředí, které z vlastní praxe dobře zná.
Cermanův text přitom není jen expresivní polemikou, jak jej následně líčilo vedení Fakulty humanitních studií UK Praha, ale obsahuje konkrétní tvrzení o fungování akademického prostředí. Upozorňuje například na názorové vychýlení části univerzitního diskurzu, propojení některých akademiků s aktivistickými iniciativami či tlak na oponentní hlasy. Právě tato konkrétní tvrzení by si zasloužila věcnou reakci.
Místo toho se vedení fakulty ve svém vyjádření z 9. dubna „jednoznačně distancuje od obsahu článku“ a hovoří o „argumentačních faulech“ či „osobních útocích“. Není mi jasné, jak je ono „distancování se“ myšleno. Pokud má jít o vyjádření nesouhlasu, měl by být konkrétně formulován. Fakulta ale pouze tvrdí, že text obsahuje „argumentační fauly“ a „osobní útoky“, aniž by uvedla jediný příklad. Bez něj zůstává její kritika neověřitelná.
Případně se lze distancovat v tom smyslu, že bude jasně definovaný nesouhlas. Ten je vyjádřen velmi silně, nicméně jasně definován není. Fakulta jen uvádí obvyklé klišé: že text obsahuje řadu „argumentačních faulů“, včetně „osobních útoků (ad hominem)”. Které argumentační fauly to jsou, však prohlášení neuvádí. Fakt, že Cerman argumentuje ad hominem, je z logiky věci nutné: poukazuje na aktivity konkrétních lidí.
O to paradoxněji působí, když fakulta současně deklaruje, že stojí na „principech akademické svobody a otevřené diskuse“, včetně možnosti kriticky analyzovat společenské jevy. Právě tyto principy by přitom měly vést k věcné polemice, a nikoli reagovat odkazem na právníky – „záležitost byla předána právnímu oddělení fakulty, které ji v současnosti řeší“.
Pokud fakulta skutečně odmítá násilí, jak ve svém vyjádření uvádí, bylo by namístě se jednoznačně distancovat především od konkrétních projevů násilného jednání nebo jeho omlouvání. Distancovat se místo toho od textu, který na tyto problémy upozorňuje, je v tomto kontextu přinejmenším zvláštní – a ve svém důsledku alibistické.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
