Rakušané objevili v Hitlerově rodišti masový hrob. Kdo v něm leží?

První lidské ostatky byly nalezeny už letos v březnu poté, co část jedné z koster objevily při hře na staveništi děti. Přivolaní archeologové pak zjistili, že na místě je masový hrob. Ostatků bylo tolik, že památkáři rozhodli průzkum přerušit, dokud neseženou od státu peníze na rozsáhlejší pokračování.

Nyní se na místo vrátili a potvrdili nález celkem šesti pohřebních jam a několika jednotlivých hrobů. Z nich zatím vyzvedli 25 koster, předpokládají ovšem, že jich vzhledem k povaze nálezu postupně vyzvednou nejméně stovku, spíše ale ještě více. 

„S něčím podobným jsem se nesetkal celá desetiletí,“ řekl listu OÖ Nachrichten Heinz Gruber z Rakouského památkového ústavu.

V masovém hrobě leží kostry výhradně mladých mužů, spíše však teenagerů, v odhadovaném věku 15 až 25 let. Někteří leží tváří dolů, což naznačuje, že byli pohřbeni velmi rychle, ve spěchu. A nazí.

„Stále se nenašly žádné artefakty, jako například knoflíky. Zdá se, že ti chlapci byli pohřbeni bez oblečení, což je neobvyklé,“ řekla archeoložka a antropoložka Sheridan Strangová. Někteří mají podle archeologů zlomené kotníky, jiná zranění, třeba od sečných ran, ale na kostrách zatím nalezena nebyla.

Radiokarbonovou metodou odborníci určili datovali stáří jedné z koster na období mezi lety 1723 a 1813. Teoreticky by se tak mohlo jednat o oběti napoleonských válek. Neobvyklé je ale podle rakouských archeologů jak to, že kromě koster v hrobech nic jiného neleží, tak třeba umístění jednotlivých hrobů vedle těch masových. 

Mysticitu nálezu, označovaného rakouskými odborníky za velmi zvláštní, zvyšuje i fakt, že se v Braunau přišel na svět nacistický vůdce a masový vrah Adolf Hitler.

Někteří čeští archeologové ale na rozdíl od svých rakouských kolegů nepovažují nález za jinak zvlášť výjimečný. Podobné masové hroby z napoleonských a dalších válek byly nalezeny i v Česku, přičemž i okolnosti nálezu jsou podobné. A to včetně „nahoty“ zemřelých.

„Ošacení se mrtvým před pohřbem běžně odebíralo, uniforem byl nedostatek,“ řekla INFO.CZ archeoložka Erika Pixová, odbornice na masové hroby z Prácheňského muzea v Písku. Zvláštní podle ní může být, že rakouští archeologové nenašli na místě zatím ani jeden knoflík, podle kterého se v období napoleonských válek dalo určit, ke kterému pluku voják patřil.

Své vysvětlení ale mohou mít i údajně mysteriózní zlomeniny kotníků, nalezené u některých koster v Braunau. I když rakouská média píší o „kotnících“, může jít podle Eriky Pixové ve skutečnosti o syndrom takzvané pochodové nohy. Jedná se o únavové zlomeniny nártních kostí, kterými někdy trpěli vojáci, pochodující stovky kilometrů ve vysokých botách.

Na rozdíl od rakouských kolegů se Erika Pixová příliš nediví ani tomu, že se vedle šesti masových hrobů nacházejí i hroby jednotlivé. „Po bitvě se vyhledávali padlí důstojníci ze šlechtických rodin, kteří se pak pohřbívali jednotlivě, tedy zvlášť od běžných vojáků,“ řekla archeoložka.

To ale podle ní vůbec neznamená, že pokračování archeologického výzkumu v Braunau, které je teprve v počátcích, nemůže přinést nějaké senzační odhalení nebo unikátní poznatky. Zatím je ale především dalším důkazem krutosti válek, v nichž se padlí nepřeváželi domů k rodinám, ale byli okamžitě pohřbíváni do masových hrobů vedle bojiště. „To byla dříve naprosto běžná praxe, ani těla šlechticů se nepřevážela,“ dodává Erika Pixová.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky moc.