KOMENTÁŘ LENKY ZLÁMALOVÉ | Nízká inflace může vytvářet falešný pocit bezpečí. Zatímco ceny benzínu a energií drží na uzdě vládní zásahy, služby a další domácí položky zdražují rychleji než ve většině Evropy. Právě proto ČNB znovu šlápla na brzdu.
Premiér Andrej Babiš se ve svém pravidelném videu na sociálních sítích rozčiluje, proč Česká národní banka zvyšuje úrokové sazby, když inflace v květnu meziročně klesla na 2,1 procenta a patří k nejnižším v Evropské unii. Nechápe, proč banka vedená jeho někdejším poradcem Alešem Michlem zvedla základní sazbu ze 3,5 na 3,75 procenta a zdražuje tím hypotéky, firemní úvěry i obsluhu státního dluhu, který musí financovat Babišova vláda.
Na první pohled jeho otázka dává smysl. Ve srovnání s tím, co dnes dělají centrální banky jinde ve světě, působí krok České národní banky nezvykle přísně.
Ve Spojených státech vzrostly v květnu ceny meziročně o 4,2 procenta, přesto tamní centrální banka Fed drží úrokové sazby na 3,5 až 3,75 procenta a minulý týden je nezvýšila, byť naznačila, že se k tomu v dohledné době chystá. Evropská centrální banka má sazbu 2,25 procenta, zatímco inflace v eurozóně dosáhla 3,2 procenta.
Amerika i eurozóna tak mají vyšší inflaci než Česko, ale nižší nebo srovnatelné úrokové sazby. Česká národní banka proto na první pohled vypadá jako přehnaně opatrný jestřáb.
Jenže pod povrchem se odehrává úplně jiný příběh. A právě ten vysvětluje, proč Česká národní banka v obavách z dalšího zdražování úroky zvyšuje.
Po americkém útoku na Írán, uzavření Hormuzského průlivu a poškození důležité infrastruktury v Perském zálivu se Evropa znovu ocitla na hraně energetické krize. Ceny ropy během několika dnů kolísaly od 80 až ke 120 dolarům za barel, podobně divoký vývoj zažil i plyn.
Hlavním rizikem bylo, že se dražší energie a pohonné hmoty postupně promítnou do cen prakticky všeho – od dopravy přes výrobu až po služby. Právě proto vlády, včetně té Babišovy, přistoupily ke stropům na ceny benzínu a nafty.
Jenže právě kvůli podobným krátkodobým šokům, ať už je způsobí geopolitika nebo počasí, ekonomové nesledují jen celkovou inflaci. Dívají se také na takzvanou jádrovou inflaci, tedy růst cen očištěný o energie a potraviny.
Právě ta totiž nejlépe ukazuje, co se v ekonomice děje doopravdy.
Riziko drahoty není jen v energiích
A právě tady začíná český problém. V jádrové inflaci patříme k zemím, kde ceny rostou v evropském srovnání nejrychleji. Prakticky stejně rychle jako ve Spojených státech.
Nejvíce zdražují služby. Jejich ceny meziročně vzrostly o 4,7 procenta, výrazně rychleji než ve většině Evropy. Právě na růst cen služeb, nemovitostí, úvěrů a mezd upozorňoval po zvýšení sazeb guvernér Aleš Michl. Těmito faktory vysvětloval, proč bankovní rada přistoupila ke zdražení peněz.
Jádrová inflace je totiž něco jiného než drahá ropa nebo skokový růst cen plynu. Nedá se svést na válku na Blízkém východě, geopolitiku ani špatnou úrodu. Je domácí provenience a vzniká uvnitř ekonomiky.
Právě proto se proti ní centrální banky brání vyššími úrokovými sazbami. Je to jeden z mála nástrojů, který na podobné domácí zdražovací tlaky skutečně funguje.
Bez energií a potravin rostly v Česku ceny meziročně o 2,86 procenta. To je více než průměr eurozóny, kde jádrová inflace dosáhla 2,6 procenta, a téměř stejně jako ve Spojených státech s 2,9 procenta.
Rozhodně tedy nepatříme k zemím s nejnižším zdražováním. Pomaleji rostou ceny v sousedním Německu, kde jádrová inflace činí 2,5 procenta, i na Slovensku s 2,3 procenta.
Důležité je ještě jedno srovnání. Současný růst cen je vyšší než dlouhodobý český průměr za posledních dvacet let, který dosahuje 2,34 procenta. A to v sobě zahrnuje i mimořádně inflační roky 2022 až 2024.
V Evropě samozřejmě najdeme i země, kde je jádrová inflace vyšší než u nás. Nizozemsko a Belgie se pohybují na úrovni 3,6 procenta. Stejně tak ale existují státy, které mají cenové tlaky výrazně slabší – Itálie s 1,8 procenta, Francie s 1,5 procenta nebo Švédsko, kde jádrová inflace činí pouhého půl procenta.
Česko tak rozhodně není zemí, která by měla problém s inflací vyřešený. Jen se nám to při pohledu na celkové číslo může zdát.
Služby zdražují rychleji než jinde v Evropě
Jádrová inflace velmi dobře ukazuje, odkud přicházejí domácí cenové tlaky. A právě tady je český problém větší než v řadě jiných evropských zemí. Nejvíce zdražují služby, jejichž ceny meziročně vzrostly o 4,7 procenta. V eurozóně přitom rostou jen o 3,1 procenta.
Naše inflace proto dnes vypadá opticky nižší, než ve skutečnosti je. Výrazně ji totiž tlumí vládní zásahy do cen benzínu a nafty. Pod povrchem ale sílí domácí zdroje zdražování, které se mohou postupně přelít do celé ekonomiky a roztočit další inflační spirálu.
Právě proto dává zvýšení sazeb smysl. Je lepší zdražování přibrzdit v okamžiku, kdy se teprve rodí, než později znovu hasit požár, který se vymkl kontrole.
Je dobře, že Michlova bankovní rada po dlouhé době znovu našla odvahu jednat preventivně. Po zkušenosti s inflačním šokem let 2022 až 2024 je to lekce, kterou by si česká ekonomika měla pamatovat.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy a Lenka vám vysvětlí, že když zdražuje kadeřník, restaurace nebo řemeslník, nemůže za to vždy Hormuzský průliv.“ .
