Dnes po čtvrté hodině odpolední se z komína hypnotizovaného zraky davů na místě konání konkláve i přes obrazovky televizí, počítačů a telefonů začal opět řinout kouř – tentokrát po několikerých předchozích černých variantách kouř nezpochybnitelně bílý, oznamující úspěšnou volbu. Po hodině vystoupil před zaplněným svatopetrským náměstím americký kardinál, augustinián Robert Francis Prevost, který vstoupí do historie jako papež Lev XIV.
Robert Francis Prevost se narodil 14. září 1955 v Chicagu do rodiny s francouzskými, italskými a španělskými kořeny. Vystudoval matematiku na Villanova University (1977) a později získal magisterský titul z teologie na Catholic Theological Union v Chicagu a doktorát z kanonického práva na Papežské univerzitě sv. Tomáše Akvinského v Římě. V roce 1977 vstoupil do řádu augustiniánů, v roce 1981 složil slavné sliby a v roce 1982 byl vysvěcen na kněze.
Jeho kariéra je úzce spjata s Peru, kam byl v roce 1985 vyslán jako misionář. V letech 1988–1998 působil v Trujillu jako vedoucí augustiniánského semináře, učitel kanonického práva a farář. Získal i duální peruánské občanství – ostatně právě proto přepnul při svém prvním projevu na chvíli z „protokolární“ italštiny do španělštiny, aby pozdravil své „krajany“ v jejich rodné řeči.
V katolické církevní hierarchii vystoupal o mnoho příček nahoru poté, co byl v letech 2001–2013 generálním převorem augustiniánského řádu, jehož hlavním posláním je vedle misijní činnosti vzdělávání a budování společenských komunit.
S Latinskou Amerikou ale zůstal pevně spjatý i nadále, což představuje také jedno z hlavních pojítek s předchozím papežem Františkem – ostatně jej během svého projevu několikrát připomněl (i když si na rozdíl od něj vzal na sebe tradiční oděvní insignie, nezjevil se jen v minimalisticky prosté, bílé klerice jako jeho předchůdce, což může být první náznak jeho budoucího směřování).
Papež František jej v roce 2014 jmenoval apoštolským administrátorem diecéze Chiclayo v Peru a o rok později i tamním biskupem. V letech 2018–2023 zastával funkci viceprezidenta Peruánské biskupské konference a hrál klíčovou roli při zajišťování stability během politických krizí v zemi.
V roce 2020 byl jmenován členem Kongregace pro biskupy a v roce 2023 se stal prefektem Dikasteria, jedné z nejvlivnějších pozic ve Vatikánu, odpovědné za výběr nových biskupů, což mu zajistilo i širokou známost v globálním katolickém kléru. Téhož roku byl povýšen na kardinála.
Prevost je považován za středového kandidáta, který sdílí Františkův důraz na synodalitu, péči o chudé a migranty, ale zároveň zachovává konzervativní postoje v otázkách, jako je vysvěcování žen či požehnání stejnopohlavním svazkům. Jeho působení však provázely i kontroverze, zejména kritika ze strany obětí zneužívání duchovními, kteří tvrdí, že v některých případech dostatečně neřešil obvinění z minulosti.
Jeho stejnojmenný předchůdce Lev XIII. na přelomu 19. a 20. století byl velký sociální reformátor
Před konkláve byl sice jedním ze zmiňovaných „papabile“, ale ve srovnání s horkými favority jako Pietro Parolin nebo Luis Antonio Tagle byly jeho šance dle odhadů mnohonásobně nižší.
Jméno Lev (v pořadí třináctý) si naposledy zvolil jeho předchůdce na papežském stolci v letech 1878–1903, vlastně poslední papež, u něhož nebylo institucionálně zavedeno oznamování volby kouřem. Byl v mnoha ohledech reformátor – jeho encyklika Rerum novarum (1891) položila základy moderního katolického sociálního učení: obhajovala jak právo na spravedlivou mzdu, tak na nedotknutelnost soukromého vlastnictví, čímž kritizovala jak „přehnaný“ kapitalismus, tak socialismus. Zlepšil také v té době pošramocené vztahy mezi některými evropskými státy a Vatikánem.
Že si nyní nový papež zvolil právě toto jméno, i s ohledem na své dosavadní působení, má jistě mnohé napovídat o jeho budoucím působení, ale to ukáže teprve čas a činy na svatém stolci.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
