VZPOMÍNKA MICHALA BORSKÉHO I Popravdě, zesnulý Jiří Bartoška nepatřil mezi úplně nejvyšší hereckou šlechtu českého národa – i proto, že se (a velmi úspěšně) angažoval také v jiných oblastech. Na plátně a v televizi se přesto v několika rolích vyloženě zaskvěl. Nechci ale vzpomínat na notoricky známou Osadu Havranů, Stíny horkého léta nebo Všechny moje blízké. Úplně nejvíc a nejpřirozeněji ke svému lidskému naturelu totiž populární „Barťák“ zazářil jinde.
Jako každý jinoch vyrůstající v 80. a 90. letech jsem samozřejmě s rodinou sledoval tehdy (a dodnes) hojně reprízované normalizační seriály, z nichž největším hitem byly vedle Majora Zemana lékařské opusy Nemocnice na kraji města a Sanitka.
Zatímco Dietlova „Nemocnice“ byla na můj vkus trochu rozvleklá, ponurá a komplikovaná, Hubačova Sanitka měla mnohem větší spád a atraktivnější kulisy, prostě český „akčňák.“ Vedle plejády známých herců se v roli lékaře Richarda Skalky objevil charismatický třicátník Jiří Bartoška. Ale jaký to byl tehdy chlap...
Nesmrtelná smrt
Člověk jenž přijímá sudbu, zbaví se trápení... Profesor (Karel Houska) říká Skalkovi (Jiří Bartoška): „Sanguis vitam est.“ Skalka odpovídá: „Ars longa, vita brevis.“ (Česky to znamená: „Krev je život“. Skalka odpoví Senekovým citátem: „Umění je dlouhé, život krátký“.)
To je hlavní poselství desátého dílu seriálu z roku 1984, dokumentující romantickou tragiku renesančního lékaře Skalky. Vyloženě krásného muže osvěžující neveselou záchranářskou rutinu recitováním veršů z Cicera a dalších klasiků, a samozřejmě také nenapravitelného milovníka žen.
Ne však úlisného či úchylného, ale takového jak má být – vtipného, oduševnělého a za všech okolností velmi romantického, s nezbytnou špetkou melancholie. Vedle vzorňáka Jandery (J. Hanzlík) a nabručeného šéfa záchranky (J. Vinklář) mimořádně potřebná postava. Scénárista Jiří Hubač ji ušil Bartoškovi na tělo stejně jako v případě zapomenutého charakteru leteckého veterána z porevolučního Hřbitova pro cizince.
Osudovým pro postavu doktora Skalky je desátý díl seriálu, jehož je ústřední postavou. Právě zde rozehrává Bartoška svůj dost možná největší herecký výkon. Na začátku dílu je Skalka v rámci záchranářského povolání vtažen do komplikovaného případu, který zpočátku vypadá jako sebevražda. Ve skutečnosti ale jde o manželskou nevěru. Nepříjemnosti, které mu způsobí milenec vdané ženy, ho naplno zaměstnávají, což je vlastně dobře, protože se v tom samém čase dozvídá o své závažné nemoci – zhoubné rakovině krve.
„Těžká depka. To, co předvádí Jiří Bartoška v roli doktorka Skalky je zdrcující emotivní sada. Stačí se podívat do jeho očí a všechno tam vidíte. Klobouk dolů. Uf, tahle epizoda zacloumá s psychikou,“ píše jeden z recenzentů ve filmové databázi ČSFD.
Tragický frajer
Skalkův život se rychle blíží ke konci, což je mu vidět v očích, doktoři mu dávají pár měsíců. Ač už dobře ví, že konec je blízko, naposledy pozve své kolegy na velkolepou poslední oslavu narozenin. „Flákači mizerný, co tam v těch výzkumácích dělají?“ pronese na adresu vědců hledajících lék na rakovinu Jaromír Hanzlík v roli lékaře Jandery. Děsivá tancovačka s Josefem Vinklářem mrazí i po několikerém shlédnutí. Následuje dojemné loučení se Skalkovými láskami pod vymyšlenými záminkami.
Ještě větší síla ale čeká na úplném konci. Nejkrásnější Smrtka v historii českého seriálu, melancholicky půvabná Jana Švandová (mimochodem právě ona přihlásila Bartošku na JAMU a nasměrovala ho tak na hereckou dráhu), si odvádí Skalku nemocniční chodbou, ze které není návratu.
Záběr je natočen v protisvětle, v němž oba mizí. Hanzlík se Zedníčkem jej smutně doprovází pohledem a odchází. Doktor Skalka nabízí své průvodkyni rámě, ale ve skutečnosti se opírá spíš on o ni. Neútěšnou nemocniční chodbou zní jen vzdalující se kroky. Ten záběr je trýznivě dlouhý a jediné, co mu může v české seriálové tvorbě konkurovat, je snad jen umírání doktora Strossmayera v Nemocnici na kraji města.
Prostě, jestli byl Jiří Bartoška někde kromě „svého“ Karlovarského filmového festivalu fakt bohem, je to v role umírajícího doktora Skalky. Byl to skvělý chlap – stejně jako „Barťák.“
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
