Blažek je ze hry, ale jiní mají co vysvětlovat: STAN, opozice i policisté a státní zástupci

Nyní již bývalý ministr spravedlnosti převzal zodpovědnost za přijetí daru od bývalého zločince, jímž vzbudil velké pohoršení. V této chvíli nemáme žádné indicie (natož důkazy), že by se dopustil nečestného, nemravného či snad dokonce nezákonného jednání. 

Avšak marná sláva, v politice nezáleží na tom, jaké věci jsou, leč jak se jeví. A tohle se jevilo blbě... V každém případě je nyní Blažek mimo hru. Pokud se tedy neobjeví nějaké nové skutečnosti.

Na hřišti však zůstávají jiní. Přičemž zatímco ex ministr si bude užívat politického důchodu, tak některé z nich ještě může pořádně bolet hlava. Jakkoli si nyní myslí, že se stali vítězi.

Opozice zdánlivě triumfuje. Sama by se však měla modlit, aby se do voleb nepodařilo nic vyšetřit a třeba se nezjistilo, že její obvinění jsou falešná, nebo že dokonce naplňují podstatu trestného činu pomluvy. Andrej Babiš a další s obrovským sebevědomím tvrdili, že peníze darované ministerstvu najisto pocházejí z trestné činnosti a že Tomáš Jiřikovský je „kriminálník“. To první se však teprve musí dokázat, to druhé je lež. Správně jde o „bývalého zločince“.

Nežijeme v románu Bídníci, aby jednou odsouzený galejník měl cejch až do smrti. Mluvíme o člověku, jemuž byla dokázána odporná trestná činnost – zprostředkování nelegálního prodeje zbraní a drog. Nicméně trest si odpykal a od té doby se ničím neprovinil. 

Zvláště opatrný by měl být majitel Agfrofertu. Co kdyby ho náhodou odsoudili za kauzu Čapí hnízdo? Sice to není moc pravděpodobné, ale na jeho místě bych slovy „kriminálník“ raději šetřil.

Druhým, kdo by mohl litovat ostrých slov, jsou Starostové. Jejich jednání má daleko k chování solidního koaličního partnera. Už jejich vydírání z minulého pátku, kdy vyhrožovali, že když okamžitě nerezignuje Pavel Blažek, oni odejdou z kabinetu, bylo na pováženou. 

Nicméně premiér a ministr vyhověli. Tím by už definitivně měli být Vít Rakušan uspokojení. Oni však pokračují v útocích na ODS i nyní a neberou si žádné servítky.

Hnutí STAN by si v tom mělo udělat jasno: Buď chtějí zůstat součástí vlády, a pak ať až do voleb mlčí, nebo ať z ní vystoupí. Nelze sedět na dvou židlích, užívat si ministerských prebend a zároveň si ponechávat opoziční volnost. Každý musí volit stranu. 

Navíc pokud jde o ně, v červenci začne soud v případu Dozimetr, což je na rozdíl od bitcoinové kauzy trestní záležitost, v níž jde o korupci. Chtějí snad, aby jim pak ODS oplatila stejnou mincí?

Nakonec tu máme policisty z Národní centrály proti organizovanému zločinu a Vrchní státní zastupitelství v Olomouci. Ti čelí trestnímu oznámení Tomáše Jiřikovského za únik informací, který mohl ohrozit jeho život i životy členů rodiny. 

Tohle je stará písnička. Orgány činné v trestním řízení mají napřed vše řádně vyšetřit, a teprve poté případně informovat veřejnost. Zde to bylo (nikoliv poprvé) obráceně. Deset let nečinily nic, a pak začaly práskat novinářům.

Pustit ven „kompro“ na politika? Inu, ti u nás nemají žádná práva. Často se s tím však „svezou“ i veřejně neznámí občané, jimž nezákonný únik obsahu trestních spisů může způsobit újmu. Zde šlo přímo o život, neboť majitelé bitcoinů často čelí únosům a vraždám. Také že Jiřikovský už zmizel z republiky. 

Paradoxně právě Blažek byl jediným ministrem spravedlnosti, který měl odvahu proti této desítky let trvající hanebné praxi rázně vystupovat. Můžeme tedy únik prefabrikovaných zpráv směrem k vybraným novinářům brát jako svého druhu pomstu „fízlů a prokurátorů“. 

Jenomže tady nebyl zasažen jen Blažek. A za zveřejnění citlivých údajů o Jiřikovském mohou trestnímu stíhání čelit nejen ti, kteří informace vynesli (pokud se na ně přijde), ale teoreticky i ti, kteří je zveřejnili. Nikomu to nepřeji. Na druhé straně, každý by měl být odpovědný za to, co publikuje a čím může druhému zničit život.

Co z toho všeho plyne? Že mnozí politici a novináři mají pramalou úctu k právnímu státu, politické kultuře a základním lidským právům, což je smutné. Pavel Blažek udělal hloupost a zaplatil za ni. Ale co ti ostatní? Jedna věc je tvrdá, třeba i přehnaná kritika politického oponenta – druhá věc vznášení faktických obvinění s přesně daným trestním obsahem, jež Babiš a spol. nyní nemohou nijak dokázat.

Pokud jde o STAN, má plné právo ihned vládu opustit. Ale není košer v ní zůstávat, a přitom do svého partnera kopat možná s větší razancí než opozice. Kdo asi bude ještě někdy ochoten přizvat toto hnutí k vládnutí, když postrádá elementární loajalitu? Koalice SPOLU nic takového nečinila, když vypukla causa Dozimetr. Přičemž tam nešlo a chybu a hloupost, ale skutečně o organizovanou zločineckou skupinu.

To nejlepší nakonec: už je konečně třeba ukončit praxi, kdy policisté a žalobci ovlivňují politiku tím, že neustále vynášejí informace ze živých spisů, přičemž je účelově filtrují tak, aby způsobily co největší poprask. Tyto kauzy pak buď usnou a nevyšetří se nic, nebo výsledek zdaleka neodpovídá vyvolanému očekávání. Jako když po přepadení úřadu vlády Ivo Ištvan a Róbert Šlachta vítězoslavně ohlašovali údajné odhalení napojení kabinetu na mafii.

Tehdy ze „státní mafie“ zbyly nezdaněné kabelky a slavně zabavené „zlaté cihly a miliony v hotovosti“ se musely s hanbou vracet majitelům, neboť ti prokázali, že je vlastní legálně. I Jiřikovskému soud vrátil nosiče s bitcoinovými peněženkami. Původ kryptoměny na nich není dosud prokázán. Dokud se však nezjistí opak, musíme ho považovat za legální. I když to nezní pravděpodobně. Ale v právním státě se hraje na důkazy, ne na pocity.

Jakkoli opozice bude nyní v útocích na vládu pokračovat, to skutečně zajímavé je něco jiného: Policisté a žalobci by měli objasnit původ bitcoinů i jejich skutečný počet a zmapovat operace, jež se s nimi děly. Rovněž by měly Generální inspekce bezpečnostních sborů a Nejvyšší státní zastupitelství prověřit postup orgánů činných v trestním řízení a zjistit případné viníky úniku informací z trestních spisů. Lidé mají právo znát pravdu. Ve všem.

Deset let policie a prokuratura nedělaly nic. Proto se také bitcoiny vrátily Jiřikovskému. To neznamená, že jsou čisté. Ale říká nám to něco jiného: kdyby Pavel Blažek dar odmítl, stát by neměl ani miliardu, ani přístup k oněm peněženkám. Prostředky už mohly být dávno fuč. 

Takže sice provedl blbost a také ji „odnesl“, ale naštvaní bychom měl být na někoho jiného. A hlavně si uvědomme, že i odsouzený má svá práva – na prvním místě právo na život.

Ke všemu řečenému ještě dodejme, že vzduchem létají šílené konspirace. Prý že ministerstvo bere špinavé peníze. Nebo že nejvyšší soud vrátil peněženky proto, že ho někdo zkorumpoval. To první je z principu nesmysl, protože stát prostředky pocházející ze zločinu prodává běžně – je jediný, kdo to smí podle zákona udělat. To druhé je tedy bez důkazů hodně odvážné tvrzení... Opravdu v zápalu politického boje a rozdělení společnosti nezpochybňujme, co máme společné – a tím je demokratický právní stát.

A hlavní poučení z bitcoinového vývoje? Nesuďte a nebude souzeni. Vrcholná politická zodpovědnost byla vyvozena, takže toto si můžeme odškrtnout. Co se týká případné trestní roviny věci, nechme to na povolaných. Kdo to s obviňováním bližních přežene, může způsobit problémy sám sobě. Nejen mravní.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.