GLOSA VOJTĚCHA KRISTENA | Problém se šmejdy, kteří masivně zneužívají známé osobnosti z politiky, kultury i byznysu, aby následně obrali nevinné občany, je v Česku minimálně šest let. Je na čase, aby velké platformy jako Facebook či Instagram, na kterých se jejich klamavá reklama ve velkém šíří, převzaly svůj díl odpovědnosti.
V Česku je to už několik let jeden z nejviditelnějších podvodů: Šmejdi v reklamách šířených především na sociálních sítích zneužívají známé osobnosti z kultury, sportu a politiky, aby své oběti přiměli „výhodně investovat“. Místo zázračného zbohatnutí na ně ale čeká v lepším případě vybílený účet, v tom horším ještě povinnost splatit nabrané půjčky.
Tento typ podvodů, během kterého útočníci svou oběť přesvědčí, aby si do svého zařízení nainstalovala podvodný software, případně aby jim otevřela přístup do osobního bankovnictví, je zde minimálně od roku 2019, kdy se vůči němu poprvé ohradila skupina PPF.
Celé schéma totiž nelegálně využívá známé osobnosti z politiky, kultury i byznysu – terčem podvodníků se takto stal například Petr Kellner či prezident Petr Pavel. Tyto a další osobnosti podvodníci na falešných fotografiích a videích zneužívají proto, aby dodali svým podvodům legitimitu a veřejnost nalákali na „výhodnou investici“.
Jednou z cest, jak podvodům zabránit, je zvýšit finanční gramotnost obyvatel. V naprosté většině případů totiž platí prosté pravidlo: žádný jednoduchý a zároveň bezpečný způsob, jak rychle zbohatnout, zkrátka neexistuje. Žádné „propálené tajemství celebrit“, žádných garantovaných 10 procent zisku měsíčně, žádné bezpracné peníze. Nula, nada, bez práce nejsou koláče.
„Nevěřte v zázračné zhodnocení svých peněz, i když je slibováno známými osobnostmi, ať už z politického, kulturního či sportovního prostředí. Tyto osobnosti ve skutečnosti nic takového neslibují, dochází pouze ke zneužití jejich identity,“ nabádá i Policie ČR.
Zvyšování finanční gramotnosti je však běh na dlouhou trať a musí jít ruku v ruce s dalšími opatřeními. Boj proti tomuto typu organizovaného zločinu je pochopitelně jedním z nich, byť jde o komplikovanou záležitost.
Podvodníci často sídlí v zemích mimo Evropskou unii a reklamy do veřejného prostoru umisťují přes účelově založené skořápkové firmy. Přesto se tyto zátahy daří uskutečňovat, nedávno například policie s ukrajinskými kolegy jeden takový gang rozbila.
Je však třeba jít dál. Dalším potřebným opatřením by měl být tvrdší postup Evropy vůči digitálním platformám, jako je Facebook, TikTok či Instagram, na kterých se tyto podvodné reklamy ve velkém šíří. Musí platit, že platformy na sebe začnou brát větší díl odpovědnosti za obsah, který samy distribuují – a to tím spíš, když za tento typ obsahu dostávají zaplaceno.
Platformy sice v posledních letech jdou řešení problému s falešnými reklamami naproti a nastavují řadu kontrolních mechanismů pro jejich odhalování, například po nahlášení se falešné reklamy daří poměrně rychle blokovat. Přesto platí, že v tomto případě se nepočítá snaha, ale výsledek. A pokud platformy vydělávají na podvodných reklamách, je to špatně a je třeba to řešit.
Korporace, které tyto platformy provozují, patří k nejziskovějším firmám světa právě díky reklamě, kterou prodávají. Pokud nejsou schopné garantovat, že jimi zobrazovaná reklama není podvodná a falešná, že nejde o reklamu, která nejen že se snaží okrást nevinné lidi, ale zároveň poškozuje jméno a brand známých osobností, pak za to mají být tyto společnosti významně postihovány.
Část toho do praxe sice zavádí nové evropské opatření Digital Services Act – je třeba houšť a větší kapky. Po všech těch letech je na čase, aby platformy nebyly součástí problému, ale aby se staly součástí řešení.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
