Přehlídka marnosti na ČT. Jedinou schopnou kandidátku na ředitele poslali domů

Noticka úvodem: když se někdo chlubí dvěma či třemi dekádami pro jediného (tím spíš veřejnoprávního) zaměstnavatele, nemusí to nutně být znak vrcholové kompetence, ale spíš tunelového vidění, omezené zkušenosti a profesní zapouzdřenosti. Zvlášť když se hlásí na vrcholnou pozici s platem (včetně bonusů) přes pět milionů korun.  

Rada České televize měla ve středu na výběr: buď vybere nástupce odvolaného ředitele ČT Jana Součka z řad současných manažerů veřejnoprávního média, nebo sáhne po člověku zvenčí v osobě Libuše Šmuclerové (pro pořádek, ta je předsedkyní dozorčí rady Czech News Center, sesterské organizace vydavatele INFO.CZ, pozn. red.). 

Bohužel, radní do finále volby poslali ředitele obchodu ČT Hynka Chudárka a ředitele programu ČT Milana Fridricha – a to přesto, že oba kompetenčně za Šmuclerovou výrazně zaostávali. 

Z finálové dvojice zatím radní nového ředitele nevybrali. Pro vítězství je třeba deseti hlasů, v prvním kole Chudárek s Fridrichem získali po osmi hlasech (Šmuclerová jeden, Karas a Ponikelský žádný), ve druhém a třetím kole si jich oba kandidáti připsali osm a devět, respektive devět a osm hlasů. O novém řediteli se tedy nejspíše rozhodne až příští středu. 

Před samotnou volbou všichni kandidáti představili své kandidátské projekty a podstoupili „grilování“. Při něm zcela propadl šéf sportu Jiří Ponikelský, jehož projekt i projev byly plné obecných klišé a banalit, které navíc nedokázal následně vysvětlit, případně od nich zcela ustupoval. 

To třeba když padl dotaz, proč by chtěl monetizovat přístup do archivu ČT, potenciálně nad rámec koncesionářských poplatků. Na to Ponikelský odpověděl, že „to tak nemyslel“, stejný „argument“ použil na kritické dotazy na „zavádění sponzoringových aktivit, které by se nepočítaly do limitů sponzoringu“. Celkově vzato působil šéf sportu ČT jako nepřipravený maturant, který navíc plaval v základních zákonech upravujících fungování České televize.

Prezentace postoupivších ředitelů programu a obsahu sice byly řádově lepší, přesto objektivně nedosahovaly nároků, které by Rada měla klást na budoucího šéfa České televize. Šéf (sic!) obchodu Hynek Chudárek třeba netušil základní detaily ohledně rozpočtu České televize a prohlásil, že starosti spojené s nástupem umělé inteligence, největšího mediálního game-changeru od nástupu internetu, by ponechal IT oddělení.

Milan Fridrich se zase vykrucoval ze svých studií v Sovětském svazu, na dotazy k financování svých expanzivních vizí pro ČT odpovídal vyhýbavě a bylo zřejmé, že jakékoliv rovnice má dáti – dal jsou mimo jeho záběr. 

Fascinující bylo sledovat, jak se Fridrich i Chudárek schovávají za alibismus při svých přešlapech z posledních měsíců. Na Chudárkovu hlavu přitom padá třeba fuck-up s product placementem v pořadu Dobré ráno, na tu Fridrichovu zase pokles důvěry ve zpravodajství. Oba se schovávali za koho mohli, jen aby nepřipustili díl osobní odpovědnosti.

Nezávislý pozorovatel se musí divit, jak po této přehlídce marnosti současného managementu České televize mohla Rada nevybrat Libuši Šmuclerovou. Ta totiž ostatní kandidáty profesně i kompetenčně zřetelně převyšovala, na rozdíl od nich nemá expertízu pouze v jedné partikulární oblasti, jako je program či obchod, ale v řízení velkých mediálních vydavatelství.

Šmuclerová však přišla s vizí, která by pořádky na Kavčích horách výrazně provětrala, omezila plýtvání lidskými i finančními zdroji a znamenala naskočení televize na nejnovější trendy, jež jsou běžné v komerčním sektoru.

„Kolegům se velmi omlouvám, ale z mého pohledu jede Česká televize velmi setrvačně, jede v závětří, je tu málo manažerských změn. Jako když doma chodíte okolo věšáku, pod kterým jsou zakopnuté boty,“ popisovala fungování ČT Šmuclerová. Přestože mediální manažerka nabízela nejefektivnější změny ve fungování těchto stojatých vod, Rada ČT se nakonec přiklonila k Chudárkovi s Fridrichem.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.