KOMENTÁŘ PETRA DIMUNA | „Bitcoingate“ už ukončila politickou kariéru Pavla Blažka, oslabuje pozici ministra financí Zbyňka Stanjury, narušuje stabilitu vládní koalice a nepochybně bude mít vliv i na podzimní volby. Děje se tak pod vlivem médií a konkrétních novinářů, kteří disponují buď pravidelným přísunem informací z vyšetřování, popřípadě úniky od úředních osob v různém postavení. Stranou zájmu ovšem stále zůstávají některé klíčové momenty případu, které vyvolávají zásadní pochybnosti o tom, kdo vlastně selhal a zda náhodou nejsme svědky typického „vrtění psem“.
Případ vyučeného zámečníka Tomáše Jiřikovského, který si založil na darknetu online tržiště, na kterém umožnil obchodovat s nelegálními komoditami, byl v prostředí policie a státního zastupitelství vnímán jako mimořádný úspěch orgánů činných v trestním řízení. Jednalo se totiž o zásah proti darknetu s globálním významem, přičemž následovalo i pravomocné odsouzení pachatele.
Zároveň měla policie, státní zastupitelství a také soudy pochybnost o tom, že bylo odhaleno vše. A že tedy na zajištěných věcech Jiřikovského a jeho tehdejší manželky mohou být další podstatné informace a přístup ke kryptoměně. Zajištěná elektronika byla proto předmětem opakovaného znaleckého zkoumání a pečlivě uložena, přičemž o její obsah se od roku 2021 sváděla právní bitva.
Mimochodem, to pečlivé uchování elektroniky policií tak, aby nedošla k úhoně, není vůbec samozřejmostí. Znalci a advokáti často řeší případy, kdy došlo k poškození či znehodnocení takto zajištěných přístrojů. Došlo i k tomu, že policie smazala obsah elektroniky bez svolení soudu. A dokonce existuje i případ, v němž je podezření, že kryptoměny majiteli policisté ukradli.
Časová osa: Jiřikovský vs. stát
Věci, o jejichž vydání Tomáš Jiřikovský usiloval, měla policie k dispozici devět let. Vzhledem k tomu, že si za účelem jejího navrácení nenajal žádné luční advokáty, ale vcelku známá brněnská právnická esa, muselo všechny aktéry trknout, že mu asi nejde o fotografie z dovolených.
Nejpozději se tak mělo stát po rozhodnutí Nejvyššího soudu, které bylo judikatorně významné a orgánům činným v trestním řízení a soudům ukázalo, jak mají v obdobných situacích postupovat.
Klíčem k uloženým informacím tak byl Jiřikovský, který ovšem oficiálně odmítal poskytnout součinnost. V případě, že by mu byly věci soudem vydány, bylo pro orgány činné v trestním řízení, popřípadě jiné složky státu, důležité si ohlídat, kdy je zprovozní a přihlásí se k obsahu.
Dnes víme, že policie začala konat s podezřením na legalizaci výnosů z trestné činnosti až v dubnu, kdy se na ni obrátil Finančně analytický útvar (FAÚ), který byl zase upozorněn jednou z oficiálních směnáren bitcoinů, když se Jiřikovský snažil jejich část směnit.
Soud o vydání zajištěné elektroniky rozhodl již začátkem ledna letošního roku, k fyzickému předání policií došlo okolo 4. března. K jejímu zprovoznění pak někdy od 6. března, kdy mělo také docházet k prvním převodům bitcoinů z peněženek spojených s tržištěm Nucleus Market. Transakce pokračovaly několik hodin také 7. března, a to za účasti soudního znalce a ministerských úředníků.
Kdo selhal v kauze bitcoingate?
Vyvstává proto vcelku logicky otázka, proč některá ze státních složek případ průběžně nesledovala a nevyhodnocovala případné možnosti a rizika. Upřímně, je vcelku neuvěřitelné, že na ministerstvo spravedlnosti chodily oficiální dopisy advokáta Jiřikovského, v nichž mluví o daru, jehož podmínkou je zprovoznění zajištěné techniky, aniž by to zůstalo bez povšimnutí odpovědných složek.
Stejně tak se dosud neřeší, proč se na policii neobrátil s podezřením na možné páchání trestné činnosti někdo z úředních osob, které se celou věcí oficiálně zabývaly od prosince minulého roku.
V případě úředníků ministerstva spravedlnosti se jedná o osoby práva znalé, u zaměstnanců Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových a příslušníků FAÚ navíc o osoby, u nichž lze předpokládat zároveň znalost problematiky. Nemluvě o zásadním otazníku nad rolí znalce Jiřího Bergera v celé „transakci“.
A jen pro připomenutí, ministerstvo spravedlnosti o „daru“ oficiálně informovalo FAÚ již v polovině března, Nejvyšší státní zastupitelství pak 1. dubna. Ani odsud neodešel obratem policii žádný podnět, či alespoň žádost o doplnění informací.
Otázkou také je, proč policie poté, co začala věc v dubnu oficiálně šetřit, neinformovala ministerstvo spravedlnosti, které tak pokračovalo v aukcích darovaných bitcoinů, čímž se zvyšovala potenciální možná škoda na straně státu.
S touhle do očí bijící „neaktivitou“ je v nápadném kontrastu už třetí týden trvající vynášení různých interních informací z policejního vyšetřování či z ministerstva financí.
Zatím posledním vrcholem je stornovaná čtyřicetimilionová faktura Jiřikovského advokáta vystavená na jeho právní služby. Mimochodem, ta byla některým novinářům poskytnuta s legendou, že jde o úplatek, který má zamířit exministrovi Blažkovi.
Netvrdím, že se nestala chyba. Ani nezpochybňuji relevantní zájem novinářů o roli jednotlivých aktérů v celém případu. Jen mám za to, že dosavadní mediální obraz „bitcoingate“ není ucelený a je v něm příliš mnoho děr.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
