KOMENTÁŘ PETRA DIMUNA | V tzv. bitcoinové kauze zatím padly hlavy ministra spravedlnosti Pavla Blažka a jeho ekonomického náměstka Radomíra Daňhela. Předmětem zájmu je role náměstka z hnutí STAN Karla Dvořáka, potažmo úředního aparátu Ministerstva spravedlnosti. Dopad má případ, byť zatím nepřímý, ale i na tu, kdo zatím „hlasitě mlčí“: na novou nejvyšší státní zástupkyni Lenku Bradáčovou. Stala se z ní tzv. chromá kachna?
Pro Lenku Bradáčovou musí být současné dění okolo kontroverzního miliardového „daru“ doslova déjà vu.
Přesně před 12 lety, 29. května 2013, vláda Petra Nečase schválila nový zákon o státním zastupitelství. Jeho autorkou byla tehdy novopečená pražská vrchní státní zástupkyně Bradáčová a politickou podporu návrhu zajišťoval „její“ ministr spravedlnosti Pavel Blažek.
Cílem zákona bylo zrušit pražské i olomoucké vrchní státní zastupitelství a nahradit je všemocným speciálním státním zastupitelstvím, do jehož čela měla zamířit právě ona.
Historický střet: Pád vlády a konec reformy
Krátce na to však přišel slavný „zásah na Úřadu vlády“, který vedl k pádu vlády Petra Nečase. Případ tehdy vyšetřovali policisté Roberta Šlachty pod dozorem státních zástupců z Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Olomouci v čele s Ivo Ištvanem, Pavlem Komárem a Petrem Šeredou.
Pro nový zákon o státním zastupitelství to znamenalo stopku: nová ministryně spravedlnosti Marie Benešová ho stáhla z projednávání v Poslanecké sněmovně a celá reforma státního zastupitelství tak spadla pod stůl.
Dodnes se mezi státními zástupci spekuluje, zda hnacím motorem poměrně odvážné akce, v jejímž důsledku padla nejen vláda, ale rozkýval se celý politický systém v zemi, nebyla právě obava olomouckých žalobců z přijetí nového zákona. Ten by totiž znamenal v podstatě jejich kariérní konec.
Faktem je, že návrh zákona počítal i s možností, že by skončili na některém z okresních úřadů v soustavě. Těmto spekulacím nahrává i to, že olomoučtí žalobci měli s Benešovou vždy velmi dobré vztahy, na rozdíl od Bradáčové a její skupiny.
Nová kapitola války: Blažkův návrat a plány Bradáčové
ODS a především Pavel Blažek osobně pak v opozici setrvale práci olomouckých žalobců podrobovali kritice. Jako šéf poslanecké vyšetřovací komise, která byla zřízena za účelem objasnění okolností reorganizace policie, v roce 2017 opětovně obvinil olomoucké žalobce ze zasahování do politiky.
Když se Pavel Blažek stal v roce 2021 opět ministrem spravedlnosti, přešla tahle studená válka do své horké fáze. Blažek kritizoval fungování olomouckého VSZ, konkrétně problematizoval existenci jeho poboček, olomoučtí státní zástupci zase dozorovali případ brněnských komunálních nepravostí, přičemž z vyšetřování unikaly v podstatě online informace vybraným novinářům.
První kolo střetu vyhrál Blažek, který docílil rezignace Ivo Ištvana a jeho náměstka Pavla Komára. Klíčový muž a mozek téhle skupiny, Petr Šereda, se však ve funkci udržel. A jeho vliv neutrpěl ani s příchodem nového šéfa VSZ v Olomouci Radima Dragouna.
Lenka Bradáčová se nikdy za těch dlouhých dvanáct let svých olomouckých kolegů nezastala. A když se díky politickému vlivu Pavla Blažka stala nejvyšší státní zástupkyní, obnovila svůj plán na zrušení obou vrchních stupňů.
Tentokrát samozřejmě bez vzniku všemocného speciálu, protože ten by oslabil její mocenskou pozici v soustavě. Na Nejvyšším státním zastupitelství (NSZ) také udělala „diskontinuitní“ personální změny, které znamenaly fakticky další oslabení „olomoucké“ skupiny.
Bitcoinová kauza: Pád Blažka a zmrazené plány
Bitcoinová kauza jí však opět udělala čáru přes rozpočet, a to doslova. Odchodem Pavla Blažka ztratila „politické krytí“ a spojence, který jí vycházel všemožně vstříc.
Bezprostřední dopad to bude mít na plán se zřízením pražské pobočky NSZ, což byl jakýsi předstupeň pro zrušení obou VSZ. Mimochodem, část peněz z problematického miliardového daru měla jít i na blíže nespecifikované potřeby státního zastupitelství.
Bradáčová k případu zatím „hlasitě mlčí“, což je možné vykládat jako projev zdrženlivosti, anebo obavy z možných následků. Ministerstvo totiž o přijetí daru informovalo oficiálně dvě instituce. Zatímco Finančně analytický útvar už 13. března, tedy týden po transakci, na NSZ dopis odešel až 1. dubna, tedy v den, kdy Bradáčová nastoupila do funkce.
Proč neodešly obsahově stejné dopisy v jeden den, není dosud zřejmé. Není vyloučeno, že se policie zajímá i o její roli a o to, zda, kdy a co konkrétně o celé operaci Bradáčová věděla a jak s oznámením NSZ naložilo.
Jisté je zatím jediné, totiž že únik informací do Deníku N o tom, že se bitcoinovým darem zabývá policie, dal případu kriminální rozměr a vedl k pádu Pavla Blažka. A minimálně oddálil, ne-li stopnul plány Bradáčové na institucionální, ale i případné personální změny ve státním zastupitelství. Olomoučtí žalobci tak opět, doufejme že shodou náhod, zabránili svému kariérnímu pádu.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
